Máta: Pěstování a účinky máty. Vyrábíme domácí mátový sirup, mátový olej i čaj z čerstvé máty
Domácí mátový sirup podle receptáře, osvěžující čaj z máty i mátový olej při rýmě, zahlenění a kašli: recepty. • Máta: pěstování a využití máty. • Pěstujeme mátu v bytě, květináči a truhlíku i na zahradě. • Máta, základní koření domácí zelené lékárničky. • Účinky máty. I s mátou ale opatrně. •
Máta je ideální bylinka pro začínající pěstitele. Také pro pěstitele netrpělivé a zapomnětlivé. V zahradnických speciálkách si totiž mohou koupit životaschopné trsy máty nejen na jaře, ale i ve vrcholícím létě. Ještě se to vyplatí, protože máta rychle obrůstá až do pozdního podzimu. Máta přináší radost, užitek i úlevu při potížích. Už mátu máte?
K čemu mátu užívali faraonové?
Máta je velmi stará léčivka. Byla objevena v hrobkách egyptských faraonů a při archeologickém průzkumu v Karnaku. Slovutný Pietro Andrea Matthioli mátu doporučoval proti nechutenství a škrkavkám, ale i pro znovuzískání ochablých vášní. Co tedy asi faraony trápilo?
Nejznámější máta peprná je ustáleným vícenásobným křížencem divoce rostoucích druhů mát, pravděpodobně máty vodní a máty klasnaté. První spolehlivý popis křížence byl zveřejněn koncem 17. století v Anglii. V současné době si pěstitelé mohou kromě máty peprné a máty kadeřavé (balšámu) pořídit sazenice mnoha různě vonících kultivarů máty. Jsou jich desítky.
Máta na zahrádce, pěstování máty v bytě, v truhlíku i květináči
Máta je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, dorůstající výšky až 90 centimetrů. Vyskytuje se po celém světě.
- Má dřevnatý oddenek s podzemními i nadzemními výběžky s pupeny.
- Lodyhy jsou čtyřhranné, v horní části větvené.
- Listy mají podlouhle kopinatou, ostře pilovitou čepel s krátkým řapíkem. Mohou být zbarveny červenozeleně.
- Květy jsou drobné, bledě nachové, uspořádané v lichopřeslenech a nahloučené v lichoklasech.
Máta vyžaduje lehčí až středně humózní půdy s vyšší hladinou spodní vody. Na polohu pozemku není máta náročná, snáší i zastínění. Potřebuje ochranu před studenými větry.
Mátu můžeme pěstovat i v truhlíku nebo v květináči. Přezimování však bývá obtížné: v chladnější místnosti máta někdy zimu přečká a na jaře obrazí, a někdy zimu nepřečká.
Máta se množí výhradně vegetativně. Trsy se vyrývají v dubnu až květnu a sází se do šikmo do připravených řádků.
Nať se sklízí třikrát do roka vždy před květem, jakmile porost dosáhne 20 až 30 cm výšky. První sklizeň bývá v červnu. Suší se do teploty 35 stupňů Celsia.
Máta v domácí lékárničce
Máta peprná je silně aromatickou rostlinou. Hlavními složkami kromě mentolu (skoro 50 %) jsou terpeny, jako pinen, limonen, cineol a jiné. Účinek máty peprné je podmíněn celkovým obsahem silice a mentolu. Nejvíce těchto účinných látek máta obsahuje právě před rozkvětem.
Působení drogy je protizánětlivé a svíravé. Máta uklidňuje, uvolňuje a tlumí křeče, zabraňuje nadýmání a podporuje trávicí procesy. Účinkuje dezinfekčně, protiprůjmově a protirevmaticky.
Zevně se máta užívá při rýmě, nachlazení, zánětech hrtanu a průdušek jako inhalace, nosní mast, kloktadlo. Doporučuje se proti kožním vyrážkám. V kosmetice se mátové silice užívají do zubních past, ústních vod, masážních krémů,pleťových masek, koupelí a želé.
Thé z máty
Thé si připravíme z jedné polévkové lžíce sušené nati, kterou přelijeme půl litrem vroucí vody a necháme vyluhovat pět až 10 minut. Scedíme a pijeme během dne. V létě vaříme čaj z čerstvé byliny, ale místo spaření ji krátce povařte – účinné látky se při pouhém spaření dobře neuvolní.
Mátový čaj by se neměl pít každý den. A nedávejte ho malým dětem a kojencům. Větším dětem jen po konzultaci s pediatrem. Těhotné ženy by mátu neměly užívat dlouhodobě, kojící maminky vůbec.
Máta je rovněž součástí mnoha oficiálních čajů, například Alvisan, Stomaran, Betulan, Tormentan, Valofyt. Pro jejich přípravu slouží informace na obale a doporučení lékaře a lékárníka.
Olej z máty peprné
Široké užití má mátový olej, který se připravuje z mladých, ještě nekvetoucích částí rostliny.
Asi 50 g máty na jemno nasekáme, vložíme do zavařovací sklenice, zalijeme 1/4 l kvalitního oleje, dobře uzavřeme a necháme 14 dnů odležet. Pak směs procedíme, olejem naplníme malé lahvičky a dobře uzavřené je uchováváme na chladném místě.
Olej používáme i k inhalaci při rýmě, zahlenění a kašli, při zánětu průdušek a nosních dutin. Při migréně a bolestech hlavy jím potřeme čelo, olejem ošetřujeme i pohmožděniny, ekzémy a místa stižená revmatismem.
Mátový sirup: Nic pro cukrářky
Když jsem se do výroby mátového sirupu pustila poprvé, měla jsem naprosto konkrétní cíl – vyrobit hustý, zelený a silně „větrový“ sirup, který nebudu užívat při zdravotních potížích (mám dostatek máty čerstvé i sušené a uvařit si thé mi nedělá potíže), ale v kuchyni.
Představovala jsem si, jak budu větrovým mátovým sirupem občas ochucovat krémy a náplně, zastříkávat jím dezerty…
Nic z toho se nesplnilo. Ostatně – ono by bylo ku podivu, kdyby kdekdo dokázal jen tak „od pasu“ vyrobit to, co v oboru vzdělaní farmaceuti či potravinářští chemici.
Suroviny na mátový sirup
- Voda 500 ml
- Cukr 350 g
- Čerstvá máta – asi tři hrsti
- Kyselina citronová 1 čajová lžička nebo šťáva z jednoho citronu
Mátu povařím asi pět minut a pak nechám dvě hodiny luhovat. Vymačkám, přecedím přes plátnem vyložený cedník, přisypu cukr a kyselinu, zahřívám, míchám do rozpuštění, nechám jednou přejít varem a hned přeliji do vypařené láhve. Sirupu je právě tak půl litru, protože cukr nahradil odpařenou vodu.
Bez citronu je chuť mátového sirupu nijaká
Ať se mátový sirup připravuje vyluhováním mátových listů ve vodě za studena, a nebo povařením mátových listů, vždy se dostane jako výchozí surovina jen více či méně silný mátový macerát nebo odvar, chutnající – inu – jako macerát nebo silné thé.
Po přidání cukru je chuť sirupu mdlá, nijaká. Proto je nutno přidat citronovou šťávu nebo kyselinu citronovou. Kyselina citronová (i ta obsažená v citronu) pozmění barvu a sirup se stane zlatavým. Tím sice získá na „senzorických“ vlastnostech, ale chuťově už to je opravdu totéž jako oslazený mátový čaj s citronem. Je to sice dobré, ale k cukrářským účelům pro získání mátového/mentolového aroma se to nehodí.
Mátový sirup: Všechno má svůj háček
- Bylinné sirupy se doporučuje uchovávat v chladu a temnu nanejvýš tři měsíce. Vyčetla jsem to v nějaké moudré knize. Protože přes léto až do podzimu máme k dispozici mátu čerstvou (sirup chystáme do zásoby, až čerstvá nebude), bylo by logické uvařit sirup teprve na závěr sezony, aby vydržel co nejdéle. Ale to už máta nemá tolik účinných látek. Tak já nevím…
- Další otázka je využitelnost sirupu. Máta má účinky především v oblasti trávicího traktu. Ale když je člověku nevolno od žaludku, raději než sladký sirup si dá hrnek neslazeného mátového čaje.
- Domácí bylinkové sirupy mohou vést k nadužívání účinných bylin a ke zvýšenému přijmu cukrů. Jsou totiž chuťově atraktivní a to svádí k tomu, že si z nich připravujeme šťávu na běžné denní pití, a to i pro děti. Už víme, že se to nemá.
Foto k článku Máta: Pěstování a účinky máty. Vyrábíme domácí mátový sirup, mátový olej i čaj z čerstvé máty: Za obrázky 2, 3, 4 děkuji serveru freeimages.com. Ostatní fotky k článku o mátě (receptar).
- Vyzkoušejte též mé recepty na domácí limonády z bylinkové zahrádky: domácí bezinková limonáda, z tužebníku nebo mátová limonáda.
- A pokud vás trápí rýma, kašel nebo nachlazení, čtěte Bylinky, bylinkové směsi a „babské rady“ na rýmu, kašel a nemoci z nachlazení
S požadovanými dotazy jsem spokojen