Tužebník jilmový: Přírodní „prapředek“ aspirinu pomáhá nejen při bolestech, pálení žáhy a horečce

Tužebník jilmový: léčivé účinky. • Tužebník – „profesor“ moderní farmacie. • Bolesti hlavy, pálení žáhy, časté záněty močových cest, bolestivá menstruace? Babská rada: Pomůže tužebník jilmový. • Otoky tkání, obezita, žaludeční potíže, revmatické bolesti a horečka? Znovu saháme po tužebníku. • Co to tak voní z letních nápojů? Opět to je tužebník jilmový. •

Nejrozšířenější uměle vytvořený lék je aspirin. A předobrazem aspirinu byl tužebník jilmový. Tužebník jilmový by měl v domácí zelené lékárničce zaujímat čestné přední místo. Málokterá léčivka má účinky tak okamžitě prokazatelné jako tužebník jilmový. Ovšem i pro tužebník platí, že nenahradí lékařskou péči. A zejména lidé s chronickými chorobami by měli jeho užívání konzultovat s lékařem.

Tužebník: Ozdoba mokřadních luk

Tužebník jilmový je rostlina svým vzhledem dost nápadná. Roste na vlhkých nekosených loukách a kde se mu daří, tam ho je vždycky dost. Jeho smetanově zbarvená květenství mohou být až půldruhého metru vysoká. Opojně voní – trochu po hořkých mandlích, trochu jako lék aspirin. Ale o tom bude ještě řeč.

Pro silnou a tak nějak „čistou“ vůni jej měli rádi naši předkové – ve středověku si z tužebníku jilmového dělali ve svých obydlích vonnou podestýlku. Jejím důvodem bylo to, co každého asi hned napadlo: ano, vůně podestýlky měla přebít pachy vzniklé nedostatečnou hygienou bydlení. Prý se tužebníkem aromatizovaly i obytné prostory anglické královny Alžběty I., která měla tuto bylin u v oblibě.

Tužebník byl ponejprv doma v Evropě, ale kolonisté si jej přivezli i do Nového Světa, takže se rozšířil i po americkém kontinentu. Využívali jej jako účinného prostředku pro zastavení průjmu, k tišení menstruačních bolestí a k jiným gynekologickým neduhům.

V Česku je tužebník poměrně hojný. Kvete od června do srpna, záleží na nadmořské výšce a zastíněnosti lokality.

Kterak dal tužebník své falešné jméno aspirinu

V roce 1828 byl v Evropě z kůry vrby bílé izolován salicin, látka účinně snižující horečku s protizánětlivým a analgetickým účinkem. O 11 let později, roku 1839, objevil jeden německý chemik salicin i v poupatech tavolníku jilmového (Spiraea ulmaria L.).

• Název tavolník není chyba. Tu udělal už sám autor binomické nomenklatury Carl Linné (1707 – 1778), který tužebník zařadil mezi tavolníky (dnes známe tavolníky především jako ozdobné keře).

Jenže salicin a kyselina salicynová měly nebezpečné vedlejší účinky, ve vyšších dávkách i smrtelné. Chemici se proto snažili vyvinout takovou látku, která by léčebné účinky zachovala, a spojená rizika snížila.

Roku 1853 přidali němečtí chemici k výtažku z „tavolníku“ (správně tužebníku) molekulární acetylovou skupinu a tak získali kyselinu acetylsalicylovou. Nová složka podpořila analgetické účinky a zesílila protizánětlivé a protihorečnaté účinky. Látka byla nazvána aspirin, což zkracovalo a– jako acetyl a spirin z latinského tavolník (Spirea). Jenže i nová látka měla vedlejší účinky, a tak objev zůstal půl století zapomenut.

Vrátil se k němu až německý chemik Felix Hoffman, kterého prý zlobilo, že jeho otec užívá léky proti revmatické artritidě, ale ty pomáhají jen málo, zato hodně dráždí žaludek. Hoffman, který pracoval ve farmaceutické firmě Bayer, procházel staré časopisy a narazil na zprávu o aspirinu. Rozhodl se na zkoušku jej vyrobit a na otci vyzkoušet. Vyrobil čistou formu kyseliny acetylsalicylové – a lék zabral.

Firma Bayer rychle pochopila potenciál nového léku a zanedlouho jej pod názvem Aspirin začala dodávat na farmakologický trh Evropy a Severní Ameriky.

Rostlinný výtažek byl nahrazen synteticky připravenou kyselinou acetylsalicylovou. Začaly jej vyrábět i jiné farmaceutické firmy. Po jednom „boji“ o obchodní značku soud vyřkl, že výraz aspirin má obecnou platnost a v USA a Velké Británii jej mohou používat i jiní výrobci. V Evropě je Aspirin stále značka, a tak se v jiných zemích vyrábí pod různými názvy.  V Československu například se aspirin začal vyrábět pod obchodním označením Acylpyrin.

A co ten „nešťastný“ tavolník? Současně s výzkumem chemie nezaháleli ani botanikové. Odhalili Linného chybu a tavolník jilmový (Spiraea ulmaria L.) správně zařadili mezi tužebníky (Filipendula). Druhové jméno, podle podobnosti listů s listy jilmu (Ulmus), mu zůstalo zachováno – Filipendula ulmaria, tužebník jilmový.

Proč mají tužebník rádi zlatohlávci

Tužebník jilmový a černý bez jsou mé nejoblíbenější byliny. Jejich účinky jsou okamžitě patrny, úleva se dostavuje hned. Já vím, že každý organismus funguje jinak. Ale mne tužebník skutečně zbavuje souboru potíží způsobených „civilizačními“ chorobami. Nedám na něj dopustit třeba při občasných bolestech hlavy, ale především mě „staví na nohy“, když mi je nevolno a pálí žáha coby alergická reakce na histamin, ale i jiné alergeny. Prostě si uvařím hrnek tužebníkového thé a do dvaceti minut po vypití přímo cítím ten klid, který se mi útrobami rozlévá.

Tužebník u nás roste na mokré stráni. No, ano, na mokré stráni. Žijeme ve velmi vodnatém kraji, kde i na kopcích vyvěrají prameny. Tu stráň nikdo neseče, a nebo jestli, tak jednou za rok na podzim. Tužebníku se tam dobře daří, ale také kopřivám a svízelu – což je svízel. Proto si na sběr tužebníku obouvám vyšší boty a odívám hladké dlouhé kalhoty. Doporučuji též.

O tužebník se kromě jiného hmyzu dělím se zlatohlávky. Na té naší stráni jich je jak naseto. Zajímalo mě, proč právě tužebník mají zlatohlávci v takové oblibě, že je nikde jinde nevidím, než tam. A tak jsem se zeptala jednoho opravdového odborníka na hmyz. „Zlatohlávci zlatí na tužebníku jilmovém?“ Z úsměvu v jeho tváři bylo poznat, že řeší „velkou“ záhadu. „Ze všeho nejpravděpodobněji jim ten tužebník voní a chutná.“

Tak už to vím, a teď to víte také.

Léčebné účinky tužebníku jilmového

Třebaže tužebník jilmový nemá stejně silné účinky jako aspirin, má ještě i jiné. A tak lze tužebníkem skutečně snížit množství medikamentů, které kupujeme a užíváme. Na rozdíl od nich ale tužebník nedráždí žaludek, naopak žaludku prospívá, a především nestojí ani korunu

• Horečka, nemoci z nachlazení. V těchto případech se ale připomíná, že u dětí do 16 let by se tužebník – stejně jako aspirin – neměl podávat v případě, že je horečka způsobená chřipkou, nachlazením a planými neštovice. Existuje riziko, že by se mohl vyskytnout tak zvaný Reyeův syndrom.
• Bolesti. Tužebník tlumí bolesti hlavy (potvrzuji), bolesti způsobené revmatickým onemocněním kloubů (artróza i artritida), menstruační bolesti a bolesti způsobení jiným zánětlivým onemocněním.
• Pálení žáhy. Tužebník zamezí pálení žáhy způsobené refluxní chorobou, ale také pálení žáhy při alergiích, včetně histaminové intolerance (potvzuji osobně).
• Průjmy. Tužebník obsahuje třísloviny se svíravými účinky, které staví průjmy, a to i infekčního původu. Použití proti průjmu má tisíciletou tradici.
• Infekce močových cest. Uvádí se, že je tužebník jilmový účinný proti bakterii Escherichia coli, která způsobuje záněty močových cest. Tužebník je doporučován jako antiseptikum močových cest.

Sběr, sušení a příprava thé z tužebníku

Z tužebníku jilmového sbíráme nakvetlou nať. Jde to velmi rychle, hodně přibývá, což je dobrá zpráva pro netrpělivé sběrače. Doma tužebník vysypeme na světlou plachtu, nejlíp třeba na terase, balkoně, a nebo alespoň v místnosti s otevřeným oknem a necháme tak přes noc. S květenstvím tužebníku jsme totiž odlomili útočiště mnoha hmyzím zástupcům, tak jim musíme dát šanci, aby svůj zničený oblíbený  „hotel“ opustili. (Ne, nemějte obavy, bez střechy nad hlavou nezůstanou. Už za pár hodin spolehlivě bydlí jinde, a zadarmo.)

• Pak tužebník rozložíme v jedné vrstvě na plata, plechy, papíry (nikoliv novinové) či plachty na suchém a dobře větratelném místě (ideální půda, podkrovní neobývaná místnost, horní deska vysokých skříní…).
• Sušíme tak dlouho, dokud bylina při zlomení slyšitelně nepraská.
• Skladujeme v dobře uzavíratelné nádobě (sklenice s těsnícím víkem), a to na suchém a tmavém místě (ve skříňce).

Odvar se připravuje z jedné až dvou čajových lžiček drobně řezané drogy, kterou spaříme 250 ml vřelé vody a přikryté necháme asi čtvrt hodiny louhovat.

Thé se pije při nemocech dvakrát až třikrát denně, a nebo při akutních potížích. Odvar je sice chutný sám o sobě, ale při nemocech z nachlazení mu dochucení citronem a medem jenom prospěje.

Všeho s mírou

Jako všechny byliny, i tužebník jilmový by se měl užívat jen s mírou.

• Není vhodný pro lidi, kteří užívají léky na ředění krve (warfarin a podobně).
• Těhotné a kojící ženy by jej také měly vynechat, jako ostatně i jiné léčivé byliny.
• Lidé s chronickými chorobami by měli užívání tužebníku nejdřív konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.
• Dětem do dvou let by se tužebník neměl podávat, u starších dětí je rovněž nejprv nutná konzultace s pediatrem.

Ostatní použití tužebníku

Tužebníkem se odpradávna aromatizoval nejen vzduch v místnostech, ale také nápoje. Ty se podávaly jednak jako příjemnější forma léčiva, a nebo – jen občas – pro lahodnou chuť.

• Hrstičku květů tužebníku necháme několik hodin louhovat v bílém víně. Pak přecedíme a můžeme podávat. Můžeme i zředit sodovkou na střik.
• Podobně se aromatizuje i jablečný mošt. 
• Květy tužebníku můžeme pár hodin vylouhovat v mléce. Pak přecedíme, ochutíme malým množství skořice a lžičkou medu. Dospělým lze přidat i trochu alkoholu (brandy,rum). Tužebník dodá nápoji mandlovou příchuť.
• Jako šumivý acylpyrin zabírá a bolest hlavy prokazatelně snižuje šumivá limonáda (šum) z tužebníku. Podrobný popis na její přípravy v samostatném článku o šumivých limonádách z květů a bylin naleznete v mém článku: výroba domácí limonády.

S využitím: Historii vývoje aspirinu a údaje o využití tužebníku jilmového v minulosti i v současnosti jsem se dočetla ve Velké knize léčivých rostlin (The New Healing Herbs) od Michaela Castlemana. A tím také tuto pěknou knížku doporučuji všem amatérským milovníkům léčivých rostlin.

Foto: Snímek krabičky aspirinu jsem našla ve fotobance freeimagecs.com, děkuji. Ostatní fotky k článku o tužebníku jilmovém (receptar).

Další tipy: Bylinky, bylinkové směsi a „babské rady“ na rýmu, kašel a nemoci z nachlazení

https://makova-panenka.cz/pestovani/tuzebnik-jilmovy-prirodni-prapredek-aspirinu-pomaha-nejen-pri-bolestech-paleni-zahy-a-horecce/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/07/1_tuzebnik-jilmovy-ucinky.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/07/1_tuzebnik-jilmovy-ucinky-150x150.jpg2016-07-21T17:30:15+02:00receptarBylinkyPĚSTITELSTVÍ - MŮJ KONÍČEKaspirin,bylinky,bylinky a jejich využití,co na pálení žáhy,co pomáhá na pálení žáhy,jak na pálení žáhy,kouzelné bylinky,léčivé bylinky,pálení žáhy,pálení žáhy babská rada,přírodní acylpyrin,přírodní aspirin,tavolník jilmový,tužebník jilmový,tužebník jilmový čaj,tužebník jilmový čaj z květu,tužebník jilmový co léčí,tužebník jilmový jak používat,tužebník jilmový jak sušit,tužebník jilmový kapky,tužebník jilmový kde sbírat,tužebník jilmový odvar,tužebník jilmový přírodní aspirin,tužebník jilmový thé,tužebník jilmový účinky,tužebník léčivé účinkyTužebník jilmový: léčivé účinky. • Tužebník – „profesor“ moderní farmacie. • Bolesti hlavy, pálení žáhy, časté záněty močových cest, bolestivá menstruace? Babská rada: Pomůže tužebník jilmový. • Otoky tkání, obezita, žaludeční potíže, revmatické bolesti a horečka? Znovu saháme po tužebníku. • Co to tak voní z letních nápojů? Opět to je tužebník...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA