Tento článek Makové panenky je užitečný. Uložte si ho.

Domácí polévkové koření. Stoprocentně přírodní produkt. Bez glutamátů.  Bylinky do polévky jsou zadarmo.  Proč trávit své nejbližší?  Bylinky sbíráme od jara do podzimu. Nic nepřijde nazmar.

DSC03862

Vařit bez berliček průmyslových dochucovadel je základ zdravého stravování, ale i výtečných chutí. Kořenící směs do polévek a některých omáček si můžeme připravit sami, nic to nestojí. Budeme mít jistotu, že ve svém domácím polévkovém koření máme jenom to, co jsme do něj sami dali. Nebude v něm žádná sůl a chemické přísady, jenom to, co zahrádka a volná příroda nabídly. Domácí polévkové koření si mohou připravit i „bezzemci“ žijící v městských bytech.

„Pečlivě čtěte příbalové letáky“

Věta vypůjčená z lékárny platí stejně i co se týká složení potravin. Naštěstí už mají výrobci povinnost svá „sladká tajemství“ sdělovat zákazníkům na obalech výrobků. A tak se při pečlivém čtení třeba dozvíme, že jsme zaplatili kolem čtyřiceti korun za 200 gramů výrobku, který (namátkou) obsahuje:

Jedlá sůl max. 58 %, látka zvýrazňující chuť a vůni (glutaman sodný, inosian sodný a guanylan sodný), sušená zelenina 15, 5 % (karotka, petržel, cibule, pastinák, celer, libeček, česnek), cukr, přírodní zeleninové aroma (obsahuje lepek), glukóza, barvivo riboflavin, protihrudkující látka (fosforečnan vápenatý). Může obsahovat stopy sezamu a hořčice.

Děti se nemohou bránit

Dovolím si vlastní názor: Jestliže se dospělá a svéprávná osoba rozhodne, že bude sama sobě do svého jídla dávat podobné „přísady“, je to její svobodná volba. Ale pakliže někdo vaří i pro další lidi, nota bene pro děti, které se nemohou nijak bránit, je to nezodpovědné. A i když pomineme zdravotní hledisko, má neustálé používání chemických dochucovadel také jiný dopad, který se pak vrací jako bumerang. Děti, které jsou navykané od útlého věku na různé zvýrazňovače chuti a „přírodně identická“ aromata, pak odmítají jídla skutečně přírodních chutí.

Čtěte také:  Svatební koláče. Jak to je s nimi ve vašem kraji?

Polévce dává chuť bujon (nikoli však v kostce), zelenina a polévkové nati. Jestliže naši strávníci do každé polévky cákají tekuté dochucovadlo, někde se stala chyba.

Závislosti na chemických látkách se těžko zbavuje. A i zde platí, že je snadnější nenavykat, než potom odvykat. A basta fidli.

horse-hoof-cleaning-1343654

Extrakt z koňských kopyt

Umělé polévkové koření jsem nikdy nepoužívala, nebyla jsem na to z domu zvyklá. K svérázným výchovným metodám naší máti patřilo i stále opakování poučky, že „tekuté polévkové koření se vyrábí z koňských kopyt.“ Bylo to drsné, ale moudré. Kdyby nám říkala, že je polévkové koření nezdravé, pro děti nevhodné a že zkazí chuť každé polévce, našli bychom tisíc argumentů, proč nám to nevadí. Takhle byl pokoj. Jednou pro vždycky.

120511-05

Polévkové bylinky po celý rok

Sušené bylinky do polévky si chystám už mnoho let. Dělala jsem to, i když jsem ještě žila v městském bytě. Nic na tom není, jen si na polévkové bylinky musím ve správnou chvíli vzpomenout.

Každým rokem na jaře se ve většině magazínů pro ženy objevují články o tom, jak zdravé a výtečné jsou polévky z bylinek. Hm, a po zbytek roku ne?

  • Kopřiva, bršlice, popenec či lístky sedmikrásy se nemusí sbírat jen na jaře. Po každém pokosení vyrůstají znovu, až do podzimu. Stačí jen trhat mladé rostliny.
  • O česneku medvědím se tvrdí, že je třeba mrazit jej, sušený že nemá ty správné účinky. Tedy, s medvědím česnekem mám hodně zkušeností. Když jsem ho mrazila, jeho silné aroma prosytilo nejen celý prostor mrazícího boxu, ale proniklo i do ostatních potravin – byť dle mého dobře uzavřených. A česnekové jahody nechutnají věru dobře. Ostatně, sušený česnek medvědí se – za nemalý peníz – i prodává. Takže suším i česnek.
  • Totéž platí o pažitce.
  • Sušit petrželovou a celerovou nať není žádné novum. Ale já suším i nať mrkvovou. Kdo nemá zahrádku, může kupovat čerstvé svazky kořenové zeleniny na tržnicích od pěstitelů.
  • Libeček tvoří tečku za každou polévkou. Proto se vyplatí i koupit svazek také třeba na farmářských trzích, když nemáme vlastní.
Čtěte také:  Polenta tentokrát jako příloha: Jak polentu využít v české kuchyni a pochutnat si

DSC04146

Domácí směs do polévky: Jak na to

Bylinky sbírám po celou vegetační dobu. Z každé procházky do přírody, z výletů, dovolené – když nezapomenu – si nějaké to „bejlí“ domů přinesu. I kdyby ho měla být jen hrstka.

Doma důkladně usuším (aby rostliny při zlomu praskaly).

  • Když je bylin víc, suším na volném pečicím plechu.
  • Jestliže jich je jen troška, dávám na pracovní tácek, který položím třeba na lednici, „nestraší“ nikde a je tam teplý vzduch.

DSC06058

Natě kořenové zeleniny nejdřív properu, nechám volně proschnout a pak buď suším vcelku, nebo rovnou drobně pokrájím a suším tak.

  • Potřebují občas pročechrat, aby se nezapařily a nežloutly.
  • Dávám je plech, a k jejich dosoušení využívám “zbytkového“ tepla v troubě, když něco dopeču. Nechávám ale pootevřená dvířka.

Všechny nasušené bylinky celé léto sesypávám do jedné velké zavařovací sklenice (třílitrovky). A pak na podzim nastane akt mísení.

  • Nejdřív všechny suché bylinky rozemnu a proseji sítem a sítkem.
  • Tuhé „kemle“ dám do jedné skladovací sklenice. Poslouží na dochucení vařených brambor bez ohledu na druh, všechny jsou dobré.
  • Jemně prosetou drť promísím a dám do jiné sklenice. Menší množství si odsypu jako „příruční“.

DSC00964

Poměr: „Volná ruka“

Nemá cenu určovat procentuální složení směsi. Stejně by se to nedalo při tomto způsobu přípravy dodržet. Převládající jsou vždy natě kořenové zeleniny, ostatní bylinky jen činí celkovou chuť plnější.

  • Bylinky dávám do polévky hned od počátku varu. Jasně, že se ztratí vitamin C, ale je lepší méně „cečka“, než chemie bez jakékoliv přidané hodnoty.

Kromě polévek přidávám tuto bylinkovou směs i do některých omáček a jídel, kam se zelené natě obvykle přidávají: do boloňské omáčky, do houskových knedlíků,  džuveče a podobně.

Čtěte také:  Klokaní maso: Jak a co doma uvařit z klokaního masa

DSC03860

Pozor na exotiku

  • Do polévkové bylinkové směsi nedávám žádnou exotiku. Šalvěj, bazalka, smil, kopr, rozmarýn, tymián, oregano, ale třeba i majoránka jsou chuťově příliš specifické. Tyto bylinky sice také suším, ale ukládám je jako jednodruhové a přidávám podle typu pokrmu.

TIP: Rozmarýn: Pěstování rozmarýnu v květináči, na zahradě, množení a přezimování

TIP: Pěstování šalvěje: Čím méně se o ni staráme, tím líp se šalvěji daří

Foto: Snímek koníkova kopyta (freeimages.com), ostatní fotky (receptar)

https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2015/09/DSC03860.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2015/09/DSC03860-150x150.jpgreceptarMOUDRÉ RADY MAKOVICEbyliny do polévky,česnek medvědí,domácí podravka,domácí podravka bez chemie,domácí polévkové koření,domácí vegeta,domácí vegeta bez chemie,farmářské trhy,jak na polévkové bylinky,jak sušit bylinky,jak udělat domácí podravku,jak udělat domácí vegetu,jarní byliny do polévky,léčivé bylinky s obrázkem,medvědí česnek,medvědí česnek v kuchyni,návody na vlastní kořenící směsi,polévkové kožení bez chemie,sušení bylinek,z čeho se vyrábí maggi,z čeho se vyrábí polévkové kořeníDomácí polévkové koření. • Stoprocentně přírodní produkt. Bez glutamátů. • Bylinky do polévky jsou zadarmo. • Proč trávit své nejbližší? • Bylinky sbíráme od jara do podzimu. • Nic nepřijde nazmar. • Vařit bez berliček průmyslových dochucovadel je základ zdravého stravování, ale i výtečných chutí. Kořenící směs do polévek a některých omáček si můžeme...Blog o zahradničení, pěstování a receptech
Tento článek Makové panenky je užitečný. Uložte si ho.