Originál vlašský salát, pochoutkový salát, pařížský salát. Původní receptury podle ČSN
Vlašský salát – originální recept. • Pravý pařížský salát – pařížský salát tak jak má být. • Jediný pravý pochoutkový salát. • Originální receptury na saláty podle ČSN – československých státních norem. • Domácí neošizená výroba salátů podle původních receptů. • Trojice nejoblíbenějších salátů i na chlebíčky: vlašák, pařížák a pochoutkový salát. •
Vlašský salát originál se připravuje ze zeleniny, salámu, brambor, hrášku. Pochoutkový salát tvoří především šunkový salám, okurka, hrášek. Pařížskému salátu dává jméno a chuť pařížský salám. Všechny tři klasické saláty jsou spojeny poctivou majonézou a mají přesně určené ingredience na dochucení. Při striktním dodržení receptury se dosáhne téměř autentické chuti. Proč ne úplně? Vysvětlení je v článku.
Ikony československých bufetů
Vlašský, pochoutkový a pařížský salát byly nejoblíbenější svačinové saláty v dobách socialistického Československa (ČSSR). Třebaže vypadaly skoro stejně, měl každý z nich svou vlastní chuť, která se neměnila, ať byl člověk v kterémkoliv městě. Zárukou jistoty, že budou chutnat stejně v celé ČSSR, byly závazné československé státní normy (ČSN). Dělalo se podle nich všechno, tedy i saláty.
Asi od roku 1993 ČSN neplatí. Tím nastal „Konec salátů v bývalém Československu.“ Protože to, co se od těch dob vyrábí a prodává, se sice jmenuje stejně, ale je vyrobeno z úplně jiných surovin. Nezláká to od pohledu ani vůní. Není to zdravé, a hlavně – není to dobré.
Knihy receptur studené kuchyně naštěstí neskončily jako makulatura. Můžeme podle nich saláty připravovat i doma. Dodržováním přesných receptů se zachová téměř autentická chuť, a tak se naši potomci nebudou divit: „Co jen na tom vlašáku lidi měli?“
O receptu se nediskutuje, recept je neměnný
Kdybych měla moderovat debatu o domácím vlašském (pochoutkovém, pařížském) salátu, hned v úvodu bych připomněla, že tabu jsou všechny poznámky typu:
- „To já připravuju vlašák z Moravanky.“
- „Léta dělám pařížský salát z gothaje, vždyť to je stejné.“
- „My říkáme pochoutkový salátu ze sýra, protože to je mňamka…“
Ne. Přípustné by byly jen informace:
- „Pařížský salám dělají mimo jiné v Plzni a v Letohradu.“
- „Šunkový salám někdy moc voní květem, ale hodonínský už zase místy bývá dobrý.“
- „Worcester nejvíc podobný tomu, co jsme znali z Vitany, dělá ten a ten.“
V debatě by ani jednou nezazněla zmínka o receptech. Protože receptury na vlašský, pochoutkový a pařížský salát jsou dané jednou pro vždycky. O nich se nediskutuje, ty se jen dodržují. Naprosto přesně, do jediného hrášku.
Proč budou saláty chutnat trochu jinak
Já mám velmi chlupatý jazýček a čich jako nosál. A tak, třebaže pro tyto saláty opravdu odvažuji suroviny na gramy, určitý rozdíl oproti původním cítím na patře i v nose. Je to jen obláček, nepatrný valér, ale je tam. Proč? Protože jsou základní suroviny jiné. Vyrábí se jinak chutnající stolní oleje na majonézu, worcester vypadá, voní a chutná sice líp, ale jinak. Zvykli jsme si nakládat okurky jen v nálevu znojemského typu. A především je jiná uzenina.
Výrobní salám? Tak to, prosím, ne!
U vlašského salátu je největší problém výběr salámu. V receptu je uveden tak zvaný výrobní salám. V době vzniku receptury se vůbec nedostával do maloobchodní sítě. Ale někdejší „salátky“ i mistři studené kuchyně tvrdí – a pamětníci si pamatují ze salátu – že se výrobní salám ani trochu nepodobal tomu, co se teď pod tímto označením levně prodává. Já proto dávám do vlašáku salám šunkový nebo hodonínský, u těch mám jistotu, že jsou z masa a ne z kuřecích separátů a sojových derivátů.
Dobrý šunkový salám je potřeba především na salát pochoutkový. Potíž je v tom, že jsou salámy v současné době velmi slané, až přesolené. Proto někdy není vůbec třeba salát solit. Také do nich mnozí výrobci přidávají příliš muškátového květu, který pak proráží i ze salátu.
Problémem je i také tak zvané zauzování či „uzení tekutým kouřem“. Salám vypadá krásně, ale po rozbalení čpí jak kotel na pevná paliva zanesený dehtem. Nestydím se proto pana řezníka požádat, aby mi kousíček uřízl „na okošt“. Když nekoupím, nechám mu něco k ceně za nákup. Pro dobré vztahy.
Pařížský salát je proto pařížský, protože se dělá z pařížského salámu. Já vím, delší dobu moc na trhu nebyl, ale teď už pár let zase ano. Pařížský salám patří do měkkých salámů. Není stejný jako gothaj, jinak vypadá a úplně jinak chutná. Já ho kupuji v Jednotě (bývalé), nemají ho vždy, a tak „pařížák“ dělám tehdy, když je stejnojmenný salám.
A to také radím: když právě nemáte pařížský salám, neuchylujte se k náhražkám a udělej salát jiný, třeba pochoutkový.
Rozdíly mezi saláty
Když pročítáme ingredience potřebné na vlašský, pochoutkový a pařížský salát, mohlo by se zdát, že budou chutnat stejně. Ale nechutnají.
- Pochoutkový salát je velmi jemný. Voní šunkovým salámem a kyselou okurkou, má trochu řidší konzistenci. Výtečně ladí s bílým nebo celozrnným pečivem, používá se také na přípravu zdobených obkládaných vajec v misce.
- Vlašský salát obsahuje vařenou kořenovou zeleninu a brambory. Když ho nesníme s rohlíkem, můžeme jej mazat na veku jako základ obloženého chlebíčku. Hodí se na zdobená vejce a na přípravu specialit studené kuchyně – jako podklad pro ruské vejce, na chlebíčky s vejcem a podobně. Někde se podává „vlašák“ i jako přílohový salát.
- Pařížský salát je sytý a vydatný. Opravdu nejlíp k němu sedí rohlíky, housky, bageta.
Poznámka: * V receptech je uvedena sůl v gramech. Protože jsou salámy velmi slané, doporučuji sůl přidat až nakonec – a v menším množství. Někdy se ani solit nemusí.
Pochoutkový salát podle ČSN
Na kilogram pochoutkového salátu je třeba:
- 400 dobrého šunkového salámu, který nevoní květem a nečpí kouřem (či jeho tekutou náhradou)
- 180 g sladkokyselých okurek
- 55 g sterilizovaného hrášku
- 25,5 g cibule
- 300 majonéza (doma připravená základní; recept: domácí majonéza)
- 10 g cukru
- 8 g worcesterské omáčky
- 20 g plnotučné hořčice (koupené, protože domácí hořčice je hodně výrazná)
- 5 g soli *
- 6 g octa
- 0,5 g pepře
Pařížský salát podle ČSN
Suroviny na 1000 g pařížského salátu
- 400 g pařížského salámu
- 180 g sladkokyselých okurek
- 60 g sterilizovaného hrášku
- 25 g cibule
- 300 g základní majonézy (doma udělané)
- 10 g krupicový cukr
- 10 g sůl *
- 20 g plnotučná hořčice
- 5 g ocet
- 8 g worcesterská omáčka
- 0,5 g mletý černý pepř
Vlašský salát podle ČSN
Na 1 kilogram vlašského salátu potřebujeme
- Brambory 350 g (lojovité, den předem uvařené)
- Salám * 228 g (viz povídání o salámu do vlašáku)
- Okurky sterilizované 90 g
- Hrášek sterilizovaný bez nálevu 20 g
- Celer kořenový 32 g (vařený)
- Mrkev 48 g (vařená)
- Hořčice plnotučná 20 g
- Pepř mletý 0,5 g
- Ocet 15 g
- Worcester 5 g
- Majonéza 200 g
- Cukr krupice 10 g
- Sůl 10 g *
Připomenutí: Jedna zkušená „salátka“ (kuchařka studené kuchyně) mi celkem polopatě vysvětlila, proč se musí opravdu všechno vážit. Použila tehdy příměru, že při pečení vánočního cukroví se také všechny suroviny přesně váží, aby se pečení povedlo a cukroví mělo tu pravou chuť. Ve studené kuchyni a při výrobě tradičních salátů to zkrátka platí právě tak.
Foto k receptům na original vlašský salát, pravý pařížský salát a salát pochoutkový podle ČSN: (receptar)
https://makova-panenka.cz/recepty/original-vlassky-salat-pochoutkovy-salat-parizsky-salat-puvodni-receptury-podle-csn/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/01/pochoutkovy-salat-podle-csn.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/01/pochoutkovy-salat-podle-csn-150x150.jpgRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORASalátychlebíčky zdobení jak na to,domácí vlašák,domácí vlašský salát na chlebíčky,jak na pochoutkový salát,jak na vlašák,jak se dělá pařížský salát,jak se dělá pochoutkový salát,jak se dělá vlašák,jak udělat pařížský salát,jak udělat vlašák,kanapky a jednohubky a chlebíčky,komunistický vlašský salát,obložené chlebíčky,obložené chlebíčky fotogalerie recepty,originál recept na vlašský salát,pařížský pochoutkový vlašský salát,pařížský salát na chlebíčky,pařížský salát originál,pařížský salát podle čsn,pařížský salát podle normy,pařížský salát recept,pařížský salát receptura,pochoutkový salát na chlebíčky,pochoutkový salát podle čsn,pochoutkový salát receptura,pravá pochoutkový salát,pravý pařížský salát,pravý vlašský salát,recept na domácí pařížský salát,recept na domácí pochoutkový salát,recept na vlašský salát,recept pochoutkový salát,silvestrovské pohoštění recepty,vlašák,vlašák originální,vlašák recept,Vlašský salát jak udělat,vlašský salát na chlebíčky recept,Vlašský salát originál,Vlašský salát podle ČSN,Vlašský salát podle normy,Vlašský salát recept,Vlašský salát socialistický,vlašský salát za socialismu,vynikající pařížský salát,výroba vlašského salátuVlašský salát - originální recept. • Pravý pařížský salát - pařížský salát tak jak má být. • Jediný pravý pochoutkový salát. • Originální receptury na saláty podle ČSN - československých státních norem. • Domácí neošizená výroba salátů podle původních receptů. • Trojice nejoblíbenějších salátů i na chlebíčky: vlašák, pařížák a pochoutkový salát. • Vlašský...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Dobrý den, tyhle receptury mám doma a jsou prostě poklad..
To, co dneska je na pultech obchodů, je povětšině nechutné ( špatné poměry surovin a o kvatitě se ani nechci zmiňovat). V salátech je místo okurky tvrdá cuketa..navíc vše napěchováno stabilizátory, aby byla trvanlivost co nejdelší.
Moc se mi vaše stránky líbí.
Milá paní Hano, Váš příspěvek mě potěšil. Nelze na něj říct víc, než: „Děkuji“, a „Souhlasím s Vámi.“ MP
Díky za recept na vlašák, byl výborný!
Dakujem za tieto krasne recepty. Dakujem za zachovanie cesko-slovenskych pokladov v podani receptov. Som rada, ze som natrafila na Vase stranky.
Krasny den
Také díky,co se prodává dnes,není k jídlu. Kuřecí separáty místo salámu? Nechutné.
… a ešte niečo, pravý vlašák nám predavačka capla do papíru a zneho sme ho rohlíkom jedli
svatá pravda vlašák z papíru s rohlíkem byla pochoutka a zapitá pullitrem mléka neměla chybu.
Jane, Lenko, Jarko a Jano, děkuji za Vaše příspěvky.
A k té Vaší připomínce, Jano: Onehdy jsem se dívala na film Evalda Schorma z roku 1967 Pět holek na krku. Mladičká Andrea Čunderlíková chce získat přízeň svých kamarádek mimo jiné i tím, že jim koupí vlašák. Přinese jim ho někam do parku, a jak jinak, než zabalený v papíru. Ten vlašský salát tam má sice epizodní, ale zřetelnou roli kultovní pochoutky. A ten papír – inu, dokument doby. ;=)) MP
Zdravím ze Skotska
Mockrát děkuji za recepty často připravují saláty podle vás, zádrhel ale je, ze my tu skutečně pařížský ani sunkovy salám nesezeneme. Proto bohužel používám polskou mortadelu která je sunkovemu salamu velmi podobná. Dále co se tyče kořenové zeleniny tak celer tu proste seženu náhodne a to pouze v Tesco, takže ho občas vynechám no a worchester používám britský. Bohudíky za polské obchody v UK jinak bych si musela nechat zajít chuť. S pozdravem Marta.
Dnešní kupované saláty se nedají vůbec jíst,jsou přeslazené a s cuketou místo okurky.Jsou mazlavé,asi díky želatině.Prostě sladká mazlavá hmota.
Zdravím :-))), neměla byste recept na Tyrolský salát? Je vyroben zřejmě z vyrobniho salámu, steril okurek, cibule,steril kapie a tipuji cukr, ocet, někde jsem zaslechla wirchester…pokud mate originál recept ,Dekuji Moc za zaslání ,V.M.
Dobrý den, paní Věro.
Děkuji za Vaši důvěru, ale nepotěším Vás. Recept na tyrolský salát neznám a v tom vydání norem, které mám k dispozici (rok vydání 1976), není.
Jediné, v čem bych Vám možná mohla pomoci, je výběr uzeniny. Totiž podle ní se dřív saláty dost často pojmenovávaly. A tak si myslím, že jako je pařížský salát z pařížskému salámu, mohl by být tyrolský salát z tyrolského salámu. Tyrolák se kdysi dával do černého umělého střívka. Po dlouhé odmlce jsem ho už zase zaznamela na trhu – a tradice černého střeva je dodržována, což je prima, zákazník hned ví.
Chuť tyrolského salámu je specifická, nezaměnitelná. Jestli byl v salátu použit, nedá se nahradit jiným, aniž by se to promítlo v konečné chuti. Jedno vím zcela jistě: tak zvaný výrobní „salám“ tyrolák nenahradí. Uvozovky jsem dala proto, že se ona nyní prodávaná hmota nedá salámem nazvat.
Ještě se zmiňujete o worcesteru – ano, do salátů podle někdejších československých norem se jej kapka skoro vždy přidávala.
Třeba někdo z čtenářů tyrolský salát zná a recept na něj dá k dispozici? Uvidíme. Zatím Vás zdravím. MP
Dakujem za recepty, uz dlhu dobu som smutila za starym dobrym parizskym salatom ako sme ho poznali z bufetov a nasla som Vas recept v pravu chvilu, ked na mna prisli tehotenske chutky :)Zachranili ste ma, vdaka 🙂
A odkud berete vajíčka na majonézu? Nebojíte se komzumovat syrové žloutky? :-/ Já ano, takže uvítám tip, která majonéza je nejblíže té domácí, pokud někdo ví..
Používám jedině domácí majonézu, kupované nemají s majonézou skoro nic společné.
právě jsem dojedla rádoby vlašský salát a mimo ukápnutí slzy nad paskvilem mně jala zlost a začala jsem se pídit po receptu doby minulé a vida, :-)velmi děkuji za Váš odkaz
Zdravím, právě včera jsem vzpomínala na Marocký salát, který kdysi dělávali v ostravském Domu potravin. Vím, že v něm byly sardinky, vejce,sterilovaná kapie, cibule a majonéza, ale všechny ingredience neznám. Zkoušela jsem ho „po paměti“ doma, ale nepovedlo se mi dosáhnout známé chuti. Nevíte někdo, jak na něj?
Recept sháním již několik let. Nejlepší byl v Ostravě – Porubě u Labužníka.
Jednou z ingrediencí byly právě marocké sardinky – odtud možná ten název.
Ale co tomu dodávalo tu specifickou chuť nevím. Pátrám dál.
Jaroslav
Makova panenko, dekuji za uverejneni techto starych chutnych receptu. Uz jsem vyzkousela vlassky a feferonkovy, vyborne chutnaly. Vratila jsem se casove zpet do meho mladi. Kde na Morave pan Uzicar s pani Uzicarovou balily salaty do papiru a rohliky k tomu. Jeste jednou dekuji a preji vsem dobrou chut.
Právě se nám chladí v lednici pochoutkový salát /chodíme ho tajně ujídat a asi nevydrží/. Vyzkoušeli jsme vlašský a feferonkový a všechny jsou naprosto božské. Děkujeme !!!!!!!!!
Dobrý den, díky nepatří mně, ale „starým“ mistrům československé studené kuchyně. Asi jste zjistila to, co i já – chce to jen „pokoru“ – a receptury do posledního hrášku dodržet. Pak se výsledek dostaví. Mám radost, že se Vám daří. A zachovejte, prosím, stránkám přízeň. Ve frontě na zveřejnění už „přešlapují“ další skvosty, které stojí za vyzkoušení. M.P.
Dobrý den,tyrolský salám by se dal přirovnat k šunkovému salámu,byl asi méně šunkový,salám pařížský byl podobný gothaji,ale byl v průměru menší,něco mezi gothajem a českým salámem.Chutově skoro stejné.
Moc zdravím a děkuji za recepty na salát ,už vím ,že do pařížského nepřijde gothaj ale pařížák,věřte nebo ne ale já ten salám ochutnal až nyní a to je mně skoro padesát a ikdyž podoba tu je ta chuť je někde jinde.ještě zbývá udělat domácí rohlíky ze špaldy a večeře je na světě.přeji krásné vánoce a děkuji Láďa. 🙂 🙂 🙂 🙂
Konečne si môžeme zaspomínať na staré časy trebárs vlašákom.
Saláty a pomazánky – myslím, že člověk toho zase tolik nesní, aby si nemohl tyto lahůdky připravit doma podle své chutě. Jinak nevidím jediný důvod, proč k salátu přidávat rohlík. Salát považujeme jako přílohu k masu, nebo na obloženou mísu/chlebíčky, ale dávat si salát a k tomu rohlík… trošku podivná kombinace. Ale každý je zvyklý na něco jiného. Brsalát v krámě nekupujeme, kdysi jsme kupovávali pařížský, ale hlavně rybí. Přestože jeho příprava není nějak náročná, ale ta lenost ))) Jen poznámka mimo mísu – proč se v uzenáčích nevyskytuje mlíčí a jikry? Je to lahůdka a ty chudinky rybky jsou vykastrované…
Ten recept je vynikající, jen do vlašáku nedávám brambory, takže je to spíš pařížák s kořenovou zeleninou..ALE základem úspěchu je opravdu mít čerstvou, právě uvařenou zeleninu,doma zavařené křupavé okurky, a doma udělanou majonézu – našlehat vajíčko s olejem a dochutit není nic složitýho, a oproti kupovaným „majonézám“ je výsledek prostě nesrovnatelný…A nakonec dochucuju kvalitním černým čerstvě umletým pepřem…
Áno, môžem potvrdiť, že parížsky šalát treba dodržiavať presne podľa receptu a dbať na správne naváženie. Ja mám, chvála Bohu, bezproblémový prístup k parížskej saláme, lebo poznám šikovného mäsiara, ktorý ju vyrába a je výborná. Správny pomer hovädzieho a bravčového mäsa v saláme spôsobí, že saláma „natiahne“ chuť ostatných vecí v šaláte a pekne sa s ním chuťovo spojí. (Dokonca občas mi to pripomína, že parížska saláma začne trochu chutiť v šaláte ako pražská šunka. V podstate to je aj malý zázrak parížskeho šalátu.)
So soľou absolútny súhlas. Až na konci a nie predpísané množstvo, ale podľa chuti. Je tam veľa slaných vecí a keď som dal ešte predpísané množstvo soli, tak to bolo častokrát presolené. (Na 2,5 kg výslednej váhy šalátu je predpísaných 25 g soli. Mne stačí 15 g. Odskúšané.)
Podobne aj s octom. Uhorky majú v sebe octu pomerne veľa. Preto až na koniec. A keď som pri tých uhorkách… Dosť som sa potýkal s ich spracovaním. Ručne ich nakrájať je drina (na 2,5 kg celkovej váhy šalátu, čo robím najčastejšie) a aj výsledok bol taký, že boli kúsky pomerne veľké. V mixéri rozsekať tiež nie je to pravé, vzniknú drobné, ostré kúsky. Osvedčilo sa mi ich postrúhať na strúhadle s väčšími okami (strúhame na ňom syr), toto celkom funguje. Riešil som aj dilemu, keď sa mi zdal šalát príliš riedky a kyslý, lebo uhorky priviezli veľa z nálevu, teda láku. Celkom sa mi aj osvedčilo nachystať si presnú gramáž uhoriek vrátane toho nálevu, čo z nich po spracovaní stečie, a pred vhodením uhoriek do misy, v ktorej šalát miešam, časť nálevu trochu vyžmýkam a nechám v miske, kde boli uhorky nachystané. Takto kontrolujem kyslosť a hustotu, lebo keď bude málo, nálev sa doleje. Možno ani na dochutenie octom nepríde.
A najdôležitejšia vec: majonéza. Žiadne kupovanie hotovej (nie je čistá), ale poctivo vyrobiť. Vajec sa nebojte. Treba len najčerstvejšie, ako je to možné, a pri rozbíjaní nekontaminovať žĺtko zbytočnými dotykmi, pokiaľ máte škrupinu v ruke. Lebo prípadná salmonela je skôr na škrupine ako vo vnútri vajca.
Je fajn, keď je majonéza najhustejšia, ako to len ide.
Veľká vďaka, Maková Panenka, za Vaše recepty! 🙂
Dobrý večer,
z toho předpisu jsem nepochopila, jestli má být mrkev (a celer) do vlašského salátu syrová nebo uvařená? Brambory jsou jasné, ty zmiňujete, ale zbytek? Díky za vyjasnění 🙂
Dobrý den, děkuji za upozornění. Zelenina musí být vařená. V článku jsem to, díky Vám, doplnila. Omlouvám se. ;=) M.P.
Mila Panenka,jedine co mozem napisat,ze ste jednicka…strasne rada varim a peciem a mam rada takto po lopate napisne presne recepty a super vase uzasne komentare…dik
Kdyby tak znal někdo recept na salát Domu potravin. Bylo tam víc zeleniny, asi celer.
M.Kosák
Dobrý den, pane Milane. Též se připojuji, ačkoliv jsem o tom salátu nikdy neslyšela. Ovšem Dům potravin („Drahožer“) měl velice pravděpodobně své vlastní normy. Ony i jiné, méně známé výrobny (a DP měl svou vlastní výrobnu) si mohly ne státní, ale „oborové normy“ upravovat. Snad nějaký Mistr studené kuchyně v DP by mohl mít tištěnou podobu receptur někde ve svém archivu. Budeme doufat – třeba někdo takový bude číst naše povídání a ozve se. Děkuji za příspěvek a zdravím. M.P.
Dobrý den,
vida – nejsem sám, kdo touží po receptu na salát Dům potravin. Byl zcela unikátní, se zvláštím tónem do jakoby rybí chuti (ale nic rybího v něm jistě nebylo, snad to bylo vskutku dáno poměrem kořenové zeleniny). No snad se najde někdo, kdo kouzlo prozradí. Jinak díky a poklona za tuhle stránku.
S pozdravem Pavel S.
P.S. K Domu potravin – myslím, že tam nebylo nějak zvlášť draho (měli jsme přece „plánované hospodářství“), šlo spíš o to, že obyčejné (tedy levné) věci tam zkrátka nebyly. A v tom bahně hnusné doby byl Dům potravin ostrůvkem kvality a úrovně.
Dům potravin nabízel také už v osmdesátých letech něco jako dnešní Tesco nebo Rohlík dovoz nákupu domů. Byla jsem dítě, takže si úplně nepamatuji způsob objednání /nejspíš se to napsalo do jejich papírového formuláře týden předem/, ale vím, že jezdili jednou týdně a dováželi převážně zahraniční výrobky typu mazací sýr ve vaničce DUKO nebo Silva, uherák, čokolády, Pražskou šunku a pak také Mattonky ve skle /musela se koupit celá basa/. Něco málo se platilo za ten dovoz, ale cena potravin byla stejná jako v obchodě.
Bomba, díky za vlašák mého dětství. Nevíte, kde sehnat ty staré potravinářské normy?
Dobrý den, Honzo.
Normy by se mohly sehnat v nějakém antikvariátu – i elektronickém. Nebo od někoho vypůjčit (od člověka, který dělal studenou kuchyni – nebo dodnes dělá) – a trpělivě oskenovat. Kdo je má, neprodá. Ale už tady – na stránkách – někteří čtenáři psali, že je sehnali, takže to asi není nemožné. Přeji štěstí při shánění. M.P.
Staré saláty si ještě pamatuju, ale pařížský salám jsem nikdy nikde nepotkala…
Dobrý den, Martino, máte pravdu. V menších obcích se pařížský salám spíš shání, než kupuje. Myslím, že to je pouze neznalostí těch, kteří dělají objednávky. Protože srovnatelně drahý gothaj je vždycky všude. Slyšela/četla jsem nejednou, že lidé dělají pařížský salát z gothaje. Ne, standardně chutnající pařížský salát se z gothaje neudělá, ty salámy mají rozdílnou chuť (tedy poctivě udělané salámy). Ptejte se, ptejte se. Podívejte se na internet, které masné podniky pařížský salám vyrábějí. A když jej objevíte, berte hned a salát vyzkoušejte. Držím palce při shánění. M.P.
Zdravím všechny mlsouny☺,salát dle původní receptury ,pochoutkový, jsem vyráběla už dva silvestry po sobě na obložené chlebíčky😊…naprosto luxusní ,jako za „starých časů“…děkuji za pomoc a návod.
Letos si to opět zopakuji.
Hezký Nový rok 2019 všem všem všem😊😊😊😊😊
Ola
Dobrý den, Olo, děkuji za Vaše slova.
Asi se shodnu s Vámi i s ostatními, kteří dělají tyto „kultovní“ saláty podle normy a ne „od oka“, že se vyplatí vytáhnout k ruce recepturu a kuchyňskou váhu. V případě vánočního cukroví se to dělá běžně. Vanilkové rohlíčky dělané „od oka“ nebudou nikdy chutnat tak jako ty z navážených surovin. Proč by to nemělo platit i ve studené kuchyni? Což je také jediné tajemství autentické chuti salátů. Nezpychnout, a do posledního hrášku odvážit. ;=)
Děkuji za novoroční přání a opětuji je. Hezký rok 2019 přeji. Maková Panenka
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jestli nemáte recept na holandský (nizozemský salát)?
Všechny recepty, které jsem zkoušela jsou super a vždy se povedou.
Přeji Vám hodně úspěchů v roce 2019.
Dobrý den, Věro. Děkuji za důvěru.
V Recepturách studené kuchyně (normy) – holandský/nizozemský salát není. Ovšem já mám vydání z roku 1976 – a normy se doplňovaly. Takže mohly být v mladších vydáních?
V Moderní studené kuchyni V. Vrabce je položka 378. Vaječná salát po holandsku (najdete jej na webu Panenky v článku o vajíčkových salátech). Nebo Vrabec nabízí jako položku 407. Sýrový salát holandský.
Rozpis:
15 dkg eidam, 15 dkg gouda nebo ementál, 10 dkg pařížský salám, 10 dkg jablka, 10 dkg kyselé okurky, trochu papriky, soli a pepře, 30 až 50 dkg okořeněné nebo majonézy se smetanou. Pažitka na posypání. Samostatně, na chlebíčky nebo na plněné zeleniny.
Nevím, měla-li jste na mysli některý z nich.
Děkuji za novoroční gratulaci. Též Vám přeji úspěšný nový rok. A zdraví, zdraví nejvíc. Maková Panenka
Dobrý den,
také moc díky za recepty, letos na Silvestra budeme vlašák dělat podruhé (a vlastně už pokaždé 😀). Vaše stránky jsou úžasné!!! Vyhovují mi mj. přesně dané recepty…
Pěkné svátky a vše nejlepší do nového roku 😀!
Dobrý den, Amolinko. Mám radost, že Vám přesné recepty ze staré knihy příprav káply do noty.
Děkuji za sváteční a novoroční přání – a opětuji je. Maková Panenka
Dělám doma též salát.Nejvice se podobá pochoutkovému.Mám tam jednu takovou vychytavku a sice okurky nakrájím a vymačkám přes ubrousek. Okurkova chuť neni tak výrazná.Receptury podle čSN jsou výborné.Hned nějaký salát skusim vyrobit.
Dobrý den, Ladislave. Děkuji za příspěvek. Vaši fintu jsem hned pochopila, takže i všichni ostatní (smích). To vymačkání je vhodné hlavně u velkých masitých a měkčích okurek, které drží lák. Malé tuhé okurčičky to tolik nepotřebují, že? Inu, pusťte mužského do kuchyně a hned vymyslí zlepšovák. ;=))))
Zdraví a elán do vaření v novém roce přeje Maková Panenka.
Dobrý den. Díky Makové panenky za recepty na klasiku Československého lahůdkářství. Většinu svého života jsem strávil za volantem a tak jsem si svačinu kupoval na cestách.Měl jsem vytipované bufety, kde jsem se stavoval na 25 dkg vlašáku a k tomu plátek teplé sekané. Jak se říká, to bylo za bolševika.A za toho bolševika jsem si vždy pochutnal. A někdy jsem si ho dal půl na půl s feferoňákem. Paráda. Jednou a naposled jsme si koupili v této době demokracie a svobody vlašák v marketu a museli ho vyhodit. Ještě jednou díky Makové panenky, že nám svými recepty zachováte tuto dobrotu. Petr.
Dobry den
Prosim neznate recept na salat z doby socialismu, ktery byl kousky uzeniny nebo uzeny jazyk-nevim, ktery byl v aspiku, hodne zeleninoveho salatu. Jeste si pamatuji, ze papir zustal hodne
mastny. S pozdravem Majka
Milá Maková Panenko,tak zase sešel rok s rokem a já jsem si opět našla u Vás recepis😊 na pochoutkový salát a už se těším jak ho zítra vyrobím i s domácí majonézou😆.
Chci popřát nejen Vám,ale všem co mají rádi Vaše „vaření“ vše nej nej nej do roku 2020😊.
Olga
Dobrý den, Olgo. Těší mě, že jste na stránkách MPcz našla to, co jste chtěla/potřebovala.
Vaši novoroční gratulaci opětuji a přidávám ještě přání pevného zdraví (o to ostatní se můžeme nějak přičinit, anebo se bez toho obejít, bez zdraví to nejde). Děkuji. M.P.
K pařížskému salámu – narazil jsem na něj v Plzni, Solní ulici u hl.pošty a těšil se na pochutnání (nebýval drahý, levnější než Gothaj).Jenže s tím původním Pařížákem měl společný jen ten černý obal. Výrobce z plzeňského Petrohradu ho silně vylepšil mletými kůžemi a možná i jinými odpady, takže to byla hutná hnusná červená hmota, kterou jsem raději dále nezkoumal a potěšil s ní výjimečně psa a slepice.
A co takhle recept na dobový Singapurský salát? Hledal jsem na netu původní recepturu a nic 🙁 Děláme doma ten Vlašák a je to špice. Teď jdu vyzkoušet ten pochoutkáč.
Dobrý den, děkuji za příspěvek, a za Vaši důvěru. Jenže Vás zklamu, neznám žádný singapurský salát, dokonce ani netuším, co by to mohlo být.
Namátkou jsem „zagooglila“. Pod hesle „singapore salad recipe“ jsem našla jen tipy na jídelny a restaurace v Singapuru, kde se různé saláty připravují a podávají. Saláty to jsou ovšem všelijaké, obvykle podle jiných národních kuchyní, dost často západních.
Odkud ten salát znáte?
A z které doby pochází?
Kde jej vyráběli / vyrábějí?
Čínská (malajsijská) kuchyně nebyla v ČSN zastoupena, takže ani Recepturách studené kuchyně, ze kterých ve velké míře čerpám, nic takového není.
Třeba někdo ze čtenářů bude vědět. Zdraví M.P.
Zdravím Panenko a díky moc za skvělou vzpomínku prostých chutí z Lahůdek.
Do úplnosti tam chybí ještě foto ČSN receptu na dobový Humrový salát s růžovým nádechem a snad z rybího filé.
Pokud někde existuje, bude to skvělé. Děkuji, Jarda
Dobrý den, Jardo. Ono chybí ještě víc lahůdek. Ještě není všechna munice vystřílena.
Humrový salát s růžovým nádechem jsem v normách nenašla, ale mám vydání z roku 1976, třeba byl znormován později? Dřív ne, protože i těmi 76 se táhnou evidentně starší receptury. Domnívám se, že ze starší doby pochází i humrová majonéza (nelekněte se názvu, majonézami bylo mnohdy nazváno to, co bychom dnes zvali „salátem“). Posílám doslovný přepis:
50407 Humří majonéza, 10 kg
Humří maso konzerva Chatka 27 krabic (4870 g), celer sterilovaný bez nálevu 1000 g, majonéza 3500 g, citronová šťáva 400 g, ocet 100, cukr 100 g, sůl 100 g.
Z humřího masa odstraníme nálev a chrupavkovitá vlákna a maso rozkrájíme na jemné nudličky. Promícháme se se sterilovaným celerem nakrájeným rovněž na nudličky, s majonézou, ochutíme citronovou šťávou, octem, cukrem s podle potřeby osolíme. Majonézu promícháme lehce tak, aby se všechny komponenty dobře spojily.
Chatka se dovážela a do běžné obchodní sítě se dodávala v „šedesátkách“. V „sedmdesátkách“ byla k mání leda tak v prodejně Čajka v Rytířské, nebo v prodejnách v areálech ruskou/sovětskou armádou obsazených kasáren (třeba Vysoké Mýto, Mimoň – a tak). Normální běžný občan to nikdy ani neviděl.
(Co to byla Chatka je rozebíráno a fundovaně vysvětlováno na stránkách https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/chatka-catka-ruska-konzerva. Je to krátké, a zajímavé.
Humra ani kraba na salát nebudu kupovat (ta Chatka prý byla za pět korun). Ale aspoň tak.
Klidný advent a hezké svátky přeji. M.P.
Díky moc za snahu, Panenko.
I za majonézu, která se, předpokládám, používala na běžně prodávané Humrové chlebíčky s plátkem citrónu.
Ten salát mohl být později, tak budu pátrat dál. Halt originál je jenom jeden.
Hodně štěstí i nadále při správě Pokladnice národa,
Jarda
Dobrý večer,
nedá mi, abych se nepřipojil do diskuse. Před rokem 1989 prodával Pramen dva druhy rybích výrobků v kelímkách jako tehdejší majolku – byla to „Drcená treska ala losos“ a „Drcená teska ala humr“, začátkem 90. let to pak ještě na trh dodával Rybex. Dnešní krabí saláty a krabí pomazánky z tyčinek surimi jsou jen nechutné směsky navíc plné „éček“. Drcená treska a la humr se začala prodávat po omezení a zmizení konzerv Chatka z československého trhu. My tyto kelímky kupovali na silvestrovské obložené chlebíčky. Tato pomazánka se ještě dala koupit v prodejnách polotovarů, v běžných lahůdkářských prodejnách a „mlíčňácích“ většinou k mání nebyla. Docela mi na tru chyběla, dnes se však dočkala zmrtvýchstání jako „treska v majonéze“ – https://www.diana-ryby.cz/treska-v-majoneze_19. Růžový nádech je od strouhené mrkve. Stejný výrobek i na náš trh dodává slovenská firma Preto dokonce ve dvou kvalitách http://www.rybazilina.sk/treska-exklusiv-140-g/ a http://www.rybazilina.sk/treska-140-g/. To jsou ty tehdejší „humrové “ pomazánky ze socíku, alespoň chuťově jsou dle mých vzpomínek zřejmě identické. Nabízí je i Lídl (občas). Přeji hezký večer a dobrou chuť.
Nemáte pravdu, já humrové chlebíčky milovala, kupovala jsem si je neustále a byly dělané opravdu z humra z konzervy.Ty odkazy co dáváte, tak z těch konzerv to nebylo ani náhodou. Ani nepamatuji, že by se tenkrát dělaly, ale nechci se hádat, jistě to nevím. Dělávala jsem si je z té konzervy Chatky i doma. Ale stála asi 20-25 kčs, za 5 korun ji nepamatuji.Smutně na to vzpomínám.
Také smutně vzpomínám na konzervy chatka velikosti konzerv vepřového ve vlastní šťávě a na humrové chlebíčky.
Koupila jsem si nedávno chatku v Makru (malá konzerva přes 4OO Kč) a nebylo to ono, smrdělo to a vyhodili jsme ji.
Pochoutkový salát a mayoneza – domácí
Předně Vám chci poděkovat Maková panenko za tyto stránky. Moc moc velké díky. Pro mě osobně je to jako dar z hůry.
Žiji ve Skotsku, konkrétně v Glasově a „chutě z domoviny“ mi tu vážně chybí. Jenen příklad za všechny – toastový chleba „Uživí tě to ale chutná to hnusně“: Krokodýl Dundee.
Mám ale problém s kterým si neumím poradit a potřebuji pomoc. Mayonézu dělém doma. Bez příchutí, bez octa a hořtice … a bez problémů. Vše funguje perfektně. Používám ji na tatarku, pomazánky, bramborový a vajíčkový salát a kdo ví co ještě.
Když ji ale přidám do pochoutkového salátu tak se rozteče. Spolehlivě a rychle. Jeden by si řekl, že je problém s nějalou surovinou v tom salátu ale já jsem si poměrně jistý že problém je v mayonéze. Když jsem použil mayonézu Helmans (lehkou) bylo po problému. Salát zůstal tuhý i po týdnu v ledničce, a byl jedlý :-D. (to byl jen test s časem). Hned se objevil další problém, salát chutnal jinak. Samo sebou. Helmanska je ochucená. Koupíte tu co chcete od křepelčího vajíčka až po dieselelektrickou lokomotivu. Ale čistou, neochucenou mayonézu, na to jsem krátký.
Já s tím laboruji asi dva roky a nepomohlo nic. Teprve před měsícem jsem zkusil koupenou mayonézu.
Prosím Vás, nebo kohokoli, kdo ví jak tento problém napravit, pomozte.
Moc Velý Dík.
Mickey
Díky za zachování a šíření původních receptur. O tom, že mají svou platnost dodnes svědčí nesehnatelnost „Receptur studených pokrmů“ z 80-tých let. Nepočítám vykuky, co to v antikvariátu nabízí za 1.500,- a více. Díky bohu jsem si je ponechal a jsem za to rád.
Ono je to hezké si ho vyrobit doma, jenom že to by jste si museli vyrobit i ten salám podle tehdejší ČSN, okurky i majonézu podle ČSN… 🙁 Asi už nikdy neochutnám Pařížák z dob svého mládí… A zkuste si koupit Pochoutkový salát v Lídlu, v Kauflandu a v Tescu. Každý chutná jinak! Je to škoda. Navíc všimli jste si, jak je všechno poslední dobou až nechutně přesolené?! Saláty, sýry a všechny salámy, šunky i uzeniny?! I klobásky, nebo točená saláma!!! Zavřete oči a hádejte který právě jíte a nepoznáte pomalu co to je, všechno má stejnou chuť, téměř žádnou vůni a šunka je mokrá, nacpaná vodou, aby víc vážila… Je to děs. Rajčata chutnají jak papír, bez chuti, bez vůně. Ale začal jsem si péct vlastní chleba i si v létě vypěstuji pravé rajče, abych nezapomněl jak vůbec má chutnat. Asi začnu i šumku dělat domácí, není to až tak složité a té chuti se nic nevyrovná
Co Vám na to může člověk říct. Ano. Máte pravdu. Ale ať chcete nebo ne „Život je změna“. Na můj vkus až moc často k horšímu. Slovy Predátora z amerického filmu „Život je svině“. To Vám ale nesmí bránit hledat cestu. Ani vlastní zahrádka ani nákup za hranicemi (dvojí kvalita potravin) Vám nezaručí stejnou, nebo lepší kvalitu a chuť ingrediencí jako za komančů. Neměl jsem je rád, nemám je rád ale ne všechno dělali špatně. A studená kuchyně se jim hodně povedla. Takže jestli se jim chcete vyrovnat, tak se zákonitě musíte dost snažit. Vždy existuje cesta. Pokud ji neznáte musíte ji jen najít.
To je můj názor. Soráč.