Rohlíky se slaninou a sýrem jinak zvané anglické rohlíky
Rohlíky se slaninou a se sýrem, anglické rohlíky, recept. • Máte rádi anglické rohlíky? • Zdají se vám v obchodech malé, drahé a ne příliš kvalitní? • Upečte si je doma a najezte se anglických rohlíků dosytosti. • Jaký sýr na rohlíky se slaninou? Osvědčila se Gouda. • Jaká slanina na sýrové rohlíky? Nejlepší je domácí. •
Přišly, zavoněly, předvedly se a zachutnaly. Takový byl nástup tak zvaných anglických rohlíků na český trh a do českých nákupních košů. Není nad to, když se rohlíky se slaninou a sýrem konzumují sotva vytažené z trouby. A když jsou z kvalitních surovin.
Anglický rohlík nemusí být s anglickou slaninou
Pod označením „anglický rohlík“ se v Česku etablovalo slané kynuté pečivo – rohlík upečený s oblohou anglické slaniny a sýra. Anglické rohlíky jako první nabízely hypermarkety s vlastní pekárnou / dopékárnou a rázem se staly hitem. Do svého repertoáru je převzaly i jiné pekárenské provozovny. Nakonec si je lidé také začali péct doma.
Přídomek „anglický“ se ustálil asi proto, že rohlíkům dává třetinu chuti anglická slanina. Ty další dvě tvoří rozpečený sýr a dobré kynuté těsto. Ve světové kuchyni nenajdeme nic s názvem „english roll“, co by jednoznačně představovalo typ výrobku, který máme na mysli. Museli bychom hledat „bacon rolls“ respektive „bacon cheese rolls“.
Proto se také u nás někdy používá přesnějšího názvu slaninový rohlík se sýrem. Ona ta anglická slanina totiž není bezpodmínečně nutná. Rovnocenně ji zastoupí slanina jiného typu. Naprostým ideálem je slanina z domácí udírny.
Jede se za švagrem. Venkov zdraví město!
Sklidili jsme zahradu. Sice prázdné záhony volaly po zrytí, ale bylo tu také pozvání od švagra k návštěvě. „Krev není voda,“ rozhodl pantáta, protože se mu do podzimních prací moc nechtělo. Tak jsme do bedýnek naskládali přebytky dýní a nějaké zeleniny a jelo se „zkontrolovat mladšího bráchu“.
Švagr má sice také zahradu, ale jinou. Takovou, že se zahrada „víc stará o něj než on o ni“. Okrasné keře, solitérní trvalky, besídka, „griloviště“. A teď nový prvek. Kadibudka vedle grilu! Tedy, myslela jsem si, že to je „kadibudka“. A ona to nová švárova hračka, nový „milášek“ – dřevěná udírna. „Zraješ, švagře,“ popíchla jsem tím, co se mi honilo hlavou. „Nejdřív gril, teď udírna…“
Zase ty genderové úvahy
To je zase taková moje teorie sestavená na základě zkušeností. Pánové nechť odpustí. Oni totiž neradi slyší, že už nejsou kluci. Podle mne jimi přestanou být, když si pořídí zahradní gril a ujmou se prací kolem grilování. Další level je udírna. Pořizují si ji:
- na ryby (švagr je rybář),
- na douzování salámů (pod dojmem Slavností sněženek),
- na vlastní klobásy,
- vlastnoručně vyuzený bůček, slaninu, žebra…
Udírna, to chce plánování a systém, a to se mužským také líbí: kam ji postavit (plánek pozemku), jakou vybrat (excelová tabulka možných typů), čím v ní topit (tabulka topných médií…).
Vybírat udírnu je pro muže ta samá radost, jako když před lety listovali katalogem Merkuru nebo Lega. Navíc, obsluhovat udírnu je tak „složité“, že by to ženská „nikdy nepochopila“, natož, aby se návodu držela.
Tohle vše jsem našim pánům vyprávěla. Švagr se smál a do pergamenu balil notný flák uzeného bůčku. „Vůbec si za ty řeči nezasloužíš, ale tohle máš na ochutnání – a za ty dýně.“
O čem muži sní
Vůně uzeného bůčku ovládla vnitřní prostor auta. „Ten ohavný keř růží v rohu zahrady, co mají barvu jak oprané spodní prádlo a ničí plot, tak ten musíš mít?“ Pantáta byl evidentně duchem mimo vozovku. No to tak! Vím, na co myslí. Místo mé starorůžové, jen trochu mšicemi napadené stolístky, by určitě nechal raději postavit nějakou „kadiboudu“ na uzení!
- „Bacha, zprava favorit s chlapem v klobouku a s bruntálskou značkou,“ upozornila jsem raději.
Sólo pro bůček z udírny
Konečně jsme zase měli uzené, které nečpělo tekutým kouřem jako zanesený kotel. (Však o tom už několikrát byla řeč.) A nebylo mokré „napumpovanou“ vodou. Dali jsme si do nosu. Jen s nasazením ženské lstivosti jsem uchránila posledních dvacet deka na anglické rohlíky. Ty máme se synem rádi.
- Syn zavzpomínal na dobu, kdy jsme pro ně v neděli jezdívali do hypermarketu a oprávněně se obávali, že se rohlíky zmenší, zdraží a ztratí na první kvalitě (došlo na všechny možnosti).
- A já přemýšlela, že ten starý rozpínavý růžový keř v rohu zahrady, věčně obalený mšicemi, opravdu žádnou parádu nedělá a užitek nepřináší…
- A s tou „kadiboudou“ že jsem to asi také přehnala.
Rohlíky se slaninou a sýrem
„Anglické rohlíky“: Suroviny
500 g hladké mouky
1/2 polévkové lžíce soli
1 čajová lžička cukru
1 uvařená brambora
21 g čerstvého droždí
300 ml zakysaného mléka
2 polévkové lžíce zakysané smetany
80 g vepřového sádla
Náplň
200 g slaniny nebo uzeného vepřového boku
200 g sýru gouda
1 vejce
sádlo na plech
Anglický rohlík není jako vdolek
Do mísy proseji půl kila mouky. Ačkoliv na buchty, vdolky, housky a jiné pečivo obvykle používám mouku polohrubou, na anglické rohlíky beru mouku hladkou. V mouce rozmíchám sůl. Potom jednu nastrouhanou vařenou bramboru. Brambora udržuje kynuté těsto vláčné.
- V některých receptech na anglické rohlíky se uvádí malý přídavek sušené bramborové kaše. To je z téhož důvodu. Nechci do domácího výrobku přidávat průmyslový výrobek. Ta brambora se doma vždycky najde a nemusím kvůli dvěma lžicím kupovat a otevírat celý sáček dehydrovaného polotovaru.
Zakysané mléko se osvědčilo
V mouce vytvořím důlek, nasypu do něj cukr a vyliji zakysané mléko: kefír, acidofilní, jogurtové, podmáslí – co je doma. Mléko musí mít pokojovou teplotu. Neohřívám je, nechám je přirozeně zteplat (nemůže být přímo z ledničky a ohřevem by se mohlo srazit). Do mléka rozdrobím půl standardního balíčku čerstvých kvasnic (21 g). Když vzejdou, přiliji vlahé rozpuštěné vepřové sádlo a dvě lžíce zakysané smetany.
Hnětení svěřme pomocníkům
Hnětacími háky vypracuji hladké, lesklé a kompaktní těsto. Nesmí mít viditelné žmolky. Hnětení trvá asi 15 minut. Kdo má stolní hnětač nebo domácí pekárnu, použije tyto pomocníky.
Ruční zpracování těsta neuvádím. Málokdo má v současné době tolik trpělivosti a síly, aby ručně vařečkou v míse alespoň půl hodiny hnětl těsto, jako to dělaly naše babičky. Těsto nelze zpracovávat ručně na vále, utlouklo by se.
Slanina a sýr nesmějí být studené
Těsto v míse přikryji utěrkou a nechám asi 45 minut kynout na teplém místě. Za tu dobu zdvojnásobí objem. Mezitím připravím obložení:
- Z lednice vyndám slaninu a sýr, aby dostaly pokojovou teplotu.
- Rozšlehám jedno vajíčko.
- Plech vyložím pergamenem a ten potřu sádlem.
Lze zvolit vlastní metodu
Vykynuté těsto překlopím na pracovní plochu (dřevěnou by bylo třeba podsypat hladkou moukou). Rozdělím na dva kusy. Z každého vytvaruji kouli, kterou rozválím na kruh. Kruh rozkrájím na šest dílů. Trojúhelníky balím od nejširší strany ke špičce a vytvořené rohlíky kladu na plech. Trochu je zploštím.
Péct jenom dozlatova
Troubu zapnu na nejvyšší teplotu. Rohlíky na plechu pomažu rozšlehaným vejcem, aby se z nich obloha nesmekala. Po celé délce položím tenký plátek slaniny (nebo uzeného boku), překryji sýrem.
Plech vložím do trouby a teplotu upravím na 200 °Celsia. Peču, dokud nemají světlou zlatou barvu, což trvá tak 15 až 20 minut (podle výkonu trouby). Sýr nesmí zhnědnout, zhořkne.
Ještě vřelé rohlíky (dokud je sýr měkký) ostrým nožem oddělím od sebe. Krátce je nechám na plechu, aby vsákly všechen tuk.
- Byt se zatím plní omamnou vůní.
Rohlíky se slaninou a sýrem jsou nejchutnější čerstvé, ještě vlahé. Chutnají nám jen tak, ale někdo si je dochucuje kečupem. To je věc každého.
Kdyby nějaké rohlíky zbyly do dalšího dne, stačí je jen na malou chvíli vložit do rozehřáté trouby.
Napsat komentář