Šunkofleky z uzených žeber: Nejlepší recept bývá ten nejjednodušší
Šunkofleky s uzeným podle babičky? Recept na dobré šunkofleky. • I Kluci v akci doporučují na šunkofleky maso ze žeber. • Co dává šunkoflekům chuť? Poctivé suroviny. • Jak udělat pravé šunkofleky? • A děvčata, šunkofleky se neříká! • Zapečené těstoviny s uzeným – jedna báseň. •
Přes všechnu oblibu nejrůzněji zapékaných těstovin, k šunkoflekům s uzeným masem se vracíme vždy a rádi. U šunkofleků víc než u kteréhokoliv jiného jídla platí, že méně (ingrediencí) znamená více (radosti z typické chuti). Nejautentičtější ze všech způsobů přípravy jsou šunkofleky s masem z uzených vepřových žeber. Přesně tak, jak je dělaly už naše (pra)babičky.
Šunkofleky netřeba vylepšovat
Šunkofleky jsou těstoviny promíchané s vařeným uzeným masem a cibulkou, zalité rozšlehanými vejci a upečené do pevné konzistence. Koření se pouze pepřem a případně muškátovým květem.
Vyvážená tradiční chuť je výsledek jistě víc než stoletého spontánního vývoje pokrmu. A to, že jej v nezměněné podobě nacházíme ve stoletých kuchařkách i třeba v soudobé video kuchařce Kluků v akci, je důkazem, že se forma pokrmu ustálila na optimu. Šunkofleky proto není třeba ničím „vylepšovat“.
Když nedokážeme udržet na uzdě nutkavost opustit vyšlapané cesty a vařit dle své fantazie, není na tom nic špatného. Pokrmy budou také dobré. Jen by se jim nemělo říkat šunkafleky, aby strávník – očekávaje chuť tradičních šunkofleků – nebyl nemile zaskočen. Vždyť stačí říct – zapečené těstoviny s něčím. A kult šunkafleků nebude narušen.
„Děvčata, šunkofleky se neříká!“
Co se nás naše babička-městská natrápila s čistotou jazyka. Poznala válku a třebaže německy dobře uměla, germanismy v češtině jí vadily víc než kopřiva v pugétu, teda chci říct v kytici. „Neříkejte furt, ale stále nebo pořád. Šuplík je česky zásuvka, špunt – zátka, karfiol květák, špagát je provázek, štokrle stolička, flaška je láhev, šminky jsou líčidla, zuby se nepucují, ale čistí. A šunkoflekům se česky říká zapečené flíčky!“
Nutno ovšem podotknout, že babička-městská sice zapékala výtečné flíčky vlastní výroby, ale nikdy ne s šunkou (der Schinken), nýbrž s pařížským salámem. A tak jsme se sestrou zapékaným těstovinám městské babičky poťouchle říkaly „salámskvrny“, protože ten nám vnucovaný flíček byl rovněž germanismus – der Flek znamená skvrnu nebo místo.
To druhá babička-selka, ta zase naopak mluvila, jak jí „zobák narost´a východočeský vítr pokroutil“. Zapékaným těstovinám říkala: „čunkofleky, šumkofleky“ a nebo dokonce „čumkofleky“. Na rozdíl od babičky-městské je dělala sice z kupovaných fleků, ale nešetřila vejci z domácí snůšky a nedostižně dobrým uzeným masem ze žeber.
Když jsme zjistily, že babička-selka chystá šunkofleky k obědu, doma jsme se najedly co nejrychleji a jen trošku, abychom ještě stihly oběd u babičky. Naštěstí stačilo jen přeběhnout dvorek. Od babičky-selky mimo jiné vím, že na šunkofleky je potřeba jen málo: fleky, sádlo, cibule, vejce a uzená vepřová žebra. Protože nejlepší řešení jsou ta nejjednodušší.
Šunkofleky s uzeným masem – recept
Potřebné suroviny a ingredience
- 1 balíček těstovinových fleků (bývají po 400, 450 nebo 500 g)
- 400-500 g uzeného masa ze žeber (stejně jako fleků, ale množství je orientační)
- 5-6 vajec
- 20 g + 1 lžíce sádla
- 1 velká cibule
- sůl, mletý černý pepř, muškátový květ
- 100 ml mléka nebo prochladlého vývaru z uzeného
Nakupujeme vepřová žebra
Uzená žebra se kupují v řeznictví. V chladicích boxech super marketů je nenajdeme. Při nákupu žeber nemůžeme podlehnout soudobému podivnému zvyku zdrobňování slov. Řekneme „žebírko“ a fik, řezník usekne kus uzené kotlety. Je sice vynikající, ale troj až vícenásobně dražší.
Uzená žebra jsou nabízena ve dvou kvalitách – a tedy dvou i cenových relacích.
- Jedna řezníci nazývají „masová nebo masitá“ a stojí tak od 60 korun za kilogram výš.
- A pak žebra, kterým se nijak jinak neříká. Prostě uzená žebra. Kilogram je za plus mínus 30 korun.
U obou typů uzených žeber tvoří tak polovinu váhy kosti. A to i typu „masového“. Rozdíl je jenom v tom, že z masitých dostaneme uzené ve větších svalových celcích. Protože však beztak maso do šunkofleků nasekáme na drobno, levnější žebra úplně postačí.
Na baliček fleků (400–500 g) budeme potřebovat asi kilo žeber. Protože se žebra prodávají po kusech, požádáme řezníka, aby vybraný kousek zvážil – žebra jsou lehčí, než se od pohledu zdají, tak ať nemáme málo. Také ho můžeme požádat – když to sám nenabídne – aby žebra přesekl. Nebudou nám nejen čouhat z tašky, ale také s nimi nebudeme muset zápasit při vkládání do hrnce. Uzená žebra se totiž musí předem uvařit.
Nechci vařit čertovu oháňku
Před vařením žebra dobře omyji teplou vodou. Nehrozí žádné nebezpečí vysrážení bílkovin nebo vyplavování živin, jak se říká o mytí syrového masa teplou vodou. Uzená žebra už tohle všechno mají za sebou. Já nemám ráda, když jsou cítit „komínem“, kouřovou přibloudlinou. A také chci z vývaru udělat polévku, tak aby nebyla jak z čertovy oháňky.
Žebra vložím do tlakového hrnce, zaliji vodou, nesolím, nekořením. Vařím alespoň půl hodiny, ale nic se nestane, když to bude delší dobu. Žebra musejí být tak měkká, že maso samo odpadá od kosti. Uvařená žebra odložím na pracovní misku, vývar přecedím a založím na polévku.
Polévka z uzeného masa
Uzený vývar má charakteristickou chuť a vůni. Stačí do něj přidat trochu zeleniny a jakoukoliv polévkovou zavářku (těstoviny, noky, rýži, krupici s vejcem) a je hotovo. Ani dosolovat dost často není třeba. Žebra jsou slaná dost.
Ovšem českou tradicí je zavářet do vývaru z uzených žeber kroupy nebo trhané krupky. Vařit hrstičku krup do uzené polévky by bylo neekonomické, kroupy se vaří dlouho. Proto, když dělám kroupové jídlo, uvařím rovnou kilogram (spotřeba energie stejná jako u deseti deka) a v menších balíčcích odložím do mrazáku. Pak stačí do uzeného vývaru přidat libovolnou zeleninu a trochu nakrájených brambor, povařit, dodat kroupy, znovu povařit, přidat česnek a majoránku – a na světě je výtečná polévka, která je někdy označována jako polévka selská.
Poznámka: Kdo ctí zásadu, že by polévka a hlavní chod neměly mít stejný charakter (po uzené polévce uzené maso), odloží po vychladnutí vývar do ledničky a polévku uvaří příští den.
Uzená polévka se vaří, maso na talíři
Když polévka bublá, čistě oberu maso z prochladlých žeber. Pečlivě odstraním všechny chrupavky. To je práce, u které by měla být hospodyňka sama.
- Když jdou děti do puberty a v kuchyni demonstrují ukrutnou nudu, častují obírání žeber půvabnými výkřiky typu: „No fůj! Tohle jako potom budeme jíst? Blé.“
- V pubertě jsou zase schopny „sezobat“ všechno čisté maso, tak jak je vkládáte do misky.
- A adolescent stále ještě v růstu dokáže uchvátit celý kus žebra, odtáhnout jej do svého doupěte, cestou sebrat půl pecnu chleba a po chvíli oznámit, že nemá hlad, dnes obědvat nebude a právě odchází z domu. (Kosti a potrhaný zbytek chleba lze pak v doupěti nalézt u počítače vlevo.)
Oloupu dvě cibule, drobně nakrájím a dám na sádlo dozlatova smažit. Zároveň postavím na plotnu hrnec s osolenou vodou na těstoviny. Zlatou cibulku odstavím. Těstoviny vysypu do vroucí osolené vody a asi čtyři minuty povařím. Víc ne, budou se ještě péct. Zapnu troubu na nejvyšší stupeň.
- Uvařené scezené těstoviny promíchám s cibulkou a masem a přeložím do zapékací nádoby dobře vymazané sádlem.
- Dám do trouby asi na 10 minut zapéct, jen aby byla směs co nejvíc horká.
- Vejce vidličkou rozšlehám s asi decilitrem mléka (nebo prochladlého vývaru), trochou mletého pepře, s muškátovým květem (tak na špičku kulatého nože) a dvěma špetkami soli.
- Vliji rovnoměrně na horké těstoviny. Vejce ve směsi tak začnou srážet hned od povrchu pokrmu, nestečou všechna hned ke dnu, jak se stane, když je lijeme na málo teplé těstoviny. Také se zkrátí doba tepelného zpracování a předvařené těstoviny nerozbřednou, jen z mléka nasají chybějící tekutinu.
- Pak šunkofleky dopeču dozlatova.
- Nechám asi deset minut stát a můžeme sedat ke stolu.
K šunkoflekům se tradičně přikládají kyselé okurky či jiná sladkokyselá zelenina, v létě se hodí : hlávkový, okurkový, rajčatový.
Foto k článku na šunkofleky (zapečené těstoviny) a polévku z uzeného masa: (receptar)
https://makova-panenka.cz/recepty/sunkofleky-z-uzenych-zeber-nejlepsi-recept-byva-ten-nejjednodussi/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/05/3_zapecene-testoviny-s-uzeninou.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/05/3_zapecene-testoviny-s-uzeninou-150x150.jpgHlavní jídlaRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAjak na šunkofleky,jak se vaří šunkofleky,kroupová polévka,nejlepší šunkofleky,polévka z uzeného masa,polévka z uzených žeber,recept na dobré šunkofleky,recept na šunkofleky,recept zapečené těstoviny s uzeným,selská polévka,šunkafleky,šunkofleky,šunkofleky kluci v akci,šunkofleky od babičky,šunkofleky recept,šunkofleky s uzeným podle polreicha,tradiční šunkofleky,uzená polévka,uzená polévka recept,uzená polévka s rýží,uzená žebra,vepřová žebra,zapečené šunkofleky,zapečené těstoviny s uzeným,zapečené těstoviny s uzeným masem,zapečené těstoviny v troubě,zapékané těstovinyŠunkofleky s uzeným podle babičky? Recept na dobré šunkofleky. • I Kluci v akci doporučují na šunkofleky maso ze žeber. • Co dává šunkoflekům chuť? Poctivé suroviny. • Jak udělat pravé šunkofleky? • A děvčata, šunkofleky se neříká! • Zapečené těstoviny s uzeným - jedna báseň. • Přes všechnu oblibu nejrůzněji zapékaných těstovin, k...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Tak ty šunkofleky potažmo zapečené těstoviny jsou super – hlavně zalít je rozšlehaným vejcem horké, to jsem neznala a je to asi docela logické. Fajn, určitě zkusím. Uzená žebra mám moc ráda, polévku uzenou miluju s kroupami……….. takže za mne skvělé!
Dobrý den, Karlo. Děkuji za uznání. Tak to jsem ráda, že jsem Vám „kápla do noty“.
K té polévce: Na jaře dělám z uzeného vývaru polévku s kroupami, bramborami a s bršlicí kozí nohou – s tím úporným plevelem. Je to dobré – a zdravé. Není to nějaký můj „úlet“, bršlice se dává do jídel odpradávna – hlavně v lidových kuchyních slovanských národů.
Jestli Vás to zaujalo, recept najdete v článku o využití bršlice v kuchyni. Zdravím Vás. MP
Zdravím, také jsem milovníkem starých, tradičních receptů a postupů. Uzená žebra nemají chybu, patří i do francouzských brambor, do halušek , do hrachové polévky, k hrachové kaši, do plněných bramborových knedlíků atd. Pouze polévku z uzeného vývaru nedělám. Od počátku sedmdesátých let se při uzení masa začala používat dusitanová sůl a dusičnan barnatý a vývar z kostí, které obsahují tyto čistě chemické ingredience,není to pravé ořechové. I když je uzená polévka výborná, tak jen z domácího uzeného, které se ale nakládá a udí klasicky, tedy bez rychlosolí. Proto si myslím, že je lepší vodu z uvařeného uzeného vylít, i když voní sebelákavěji. zajímavá je i varianta použít místo těstovin kroupy nebo jáhly. Ale to je již o jiném jídle, než jsou i mou osobou oblíbené šunkofleky.
Maková panenko, jak čtu Vaše stránky, úžasně mi připomínáte Betty MacDonaldovou, která napsala knihu Vejce a já. Je to až neuvěřitelné. Ty Vaše záliby, sloh, babičky apod… Je to příjemné a osvěžující čtení, protože máte styl.
Maková panenko, tie Vaše recepty a komentáre..no to nemá chybu..fantastická stránka o varení, pečení…perfekt, pripomína mi to moju starkú, ktorá bola vychírená kuchárka a pekárka..len tak dalej, fandím Vám
Milá Evo, děkuji za příspěvek. Něco Vám prozradím: Při novoročním úklidu jsem si uklízela i na disku počítače a ze zbrklosti jsem nenávratně přišla o několik složek s fotografiemi. Jedna z těch složek – notně nacpaná – obsahovala fotky nepodařených moučníků. Byly to všechno nějaké novinky, které jsem poprvé zkoušela. Nic se nevyhodilo, všechno jsme snědli – my nebo sousedovic zvířata. Jen to pečivo bylo tak strašně ošklivé, že se ho každý lekl a hned chtěl sklenici studené vody nebo panáka.. ;=))))
Takže to s mou proslulostí není nikterak žhavé. Předávám dál jen to, co mám dobře vyzkoušeno.
A tak je nakonec jen dobře, že ty fotky zmizely. Nemohou mne svést k tomu, abych psala o něčem, co jsem pekla jedinkrát v životě.
Děkuji, zachovejte, prosím, stránkám přízeň. M.P.
Šunkofleky dělám podle své maminky přesně jak píšete jen jsem si dovolil vylepšit recept o strouhaný nebo na jemno nakrájený sýr to záleží jaký je zrovna po ruce přidaný do rozšlehaných vajec.
Maková Panenko,dobrý večeer
k té polévce,jeden čas jsem také nemohl cítít to uzené, protože jak píšete páchlo peklem ale polévku jsem si nemohl odpustit,řešil jsem to tedy tak ,že jsem kosti ze žeber opakovaně vařil po obrání.
Dobrý večer, Ladislave. To jste na tom dobře, že jste to vyřešil opakovaným vařením obraných kostí. Já se musela všeho „uzeného“ alespoň na čas vzdát, protože v našem regionu začali uzenáři používat tak zvaný „tekutý kouř“, a to je zdroj té čpavé čertoviny. Matlají to na klobásy i na uzená žebra. Páchne mi to (mám citlivý nos) a je mi po tom špatně (alergie). Ach jo… Snad si bude stěžovat víc lidí…MP
Dobrý den, šunkofleky miluji. U nás se cibulka nedávala, říkala jsem si, že zkusím váš recept, cibuli mám ráda a nevadí mi. Ovšem ty šunkofleky jsem si cibulí zkazila, asi je to na zvyklostech z rodiny. Doporučuji vynechat smaženou cibuli, je to mnohem lepší.
Dobrý den, děkuji za příspěvek. Ani nevíte, do jakého „vosího hnízda“ jste se trefila. „Cibule v šunkoflekách: ano – nebo ne?“ Podobně to je také s cibulí v koprové omáčce. To jsou situace, kdy se náš „holubičí“ národ rozdělí na dva tábory.
Ale děkuji Vám, že nevyzýváte k „cibulovému boji“, ale moudře připomínáte, že především záleží na zvyklostech z rodiny. Tak to nejspíš bude.
Přeji hezké vánoční svátky a zdraví a spokojenost v novém roce. M.P.
Mě ještě naučil jeden kuchař , když vymažu mísu sádlem tak sádlo posypu zlehka strouhankou která se na sádlo přilepí,po upečení mají těstoviny po krajích křupavou krustu.