Česnek medvědí: pěstování, kde rád roste, sběr a jak medvědí česnek uchovat
Česnek medvědí je vítaná bylina, která v časném jaru pomůže vyplnit mezeru mezi loňskými zásobami a čerstvou sklizní rané zeleniny. Jako jiné česnekovité rostliny (Alliaceae) obsahuje česnek medvědí množství zdraví prospívajících látek, které jsou v jarním čase obzvlášť tělu potřebné. Česnek medvědí se vznáší na vlnách zájmu a nezájmu laické veřejnosti. Ve druhé dekádě 21. století je – obrazně řečeno – zase nahoře.
Česnek medvědí: Vzlety a pády
Česnek medvědí (Allium ursinum L.) se v našich lesích samozřejmě vyskytuje odjakživa. Není to žádná novinka. Nenajdeme ho ovšem na celém území republiky. Česnek medvědí buď někde roste – a pak vytváří kobercový pokryv, a nebo neroste vůbec. Nemůže se stát, že bychom našli jen ojedinělou
Jak bylina souvisí s politikou země? Snadno vysvětlitelné. Hned po revoluci měly u nás ohromný boom – a pole neorané – veškeré alternativy komunistickým režimem netrpěné – mimo jiné všemožné stravovací směry a alternativní léčitelství. Už v roce 1991 vyšel poprvé v českém překladu bestseler rakouské bylinkářky a spisovatelky Marie Treben Zdraví z boží lékárny (Gesundheit aus der Apotheke Gottes). Česnek medvědí a jeho téměř divotvorné účinky Maria Treben popisuje jako první v abecedním pořadí. A dosud opomíjená rostlinka prožila svých prvních „pět minut slávy“.
Než národ vymřel na obezitu, kardiovaskulární choroby a nemoci autoimunitního původu, hodila nám záchranný kruh další móda. Světová vlna zájmu o zdravé žití, jídlo a pití zalila „českou kotlinu“ koncem první dekády nového tisíciletí. Voda, zdá se, stále stoupá. A s ní i nová popularita česneku medvědího.
Ne, nebudu opisovat
Ódy na česnek medvědí díky internetu narostly během pár let geometrickou řadou. Ovšem kdo kdysi četl opus Marie Treben, zažíval při jejich čtení pocit déjà vu. Ano, najdou se poctivci, kteří zdroj informací
Nic proti madam Treben, naopak. Ale i vydavatel prvního vydání Zdraví z boží lékárny a Léčebné úspěchy, nakladatelství Dona v Českých Budějovicích, kromě copyrightu na překlad a zákazu rozšiřování kopií a výpisů z díla upozorňuje, že teorie Marie Treben bývají někdy označované za diskutabilní a je třeba je vždy posuzovat z pohledu moderních poznatků o fytoterapii.
I proto jsem si od Marie Treben „vypůjčila“ jen několik vět, které uvozuji a o léčebných účincích česneku medvědího se úmyslně nezmiňuji. Však je víc než dost míst, kde si její slova můžete přečíst. Já navrhuji třeba přímo její knihu.
Česnek medvědí: Co zajímá praktickou hospodyňku
Záměna s konvalinkou
„Jeho silnou česnekovou vůni ucítíme dřív, než rostlinu spatříme. Tato vůně mu přinesla i název divoký česnek. A právě ona vyloučí možnou záměnu s konvalinkou nebo jinou jedovatou rostlinou.“ Tak to je ta prapůvodní věta, kterou Maria Treben připomněla nikoliv možnost, ale naopak nemožnost záměny s konvalinkou.
Jenže víte jak to chodí v Česku. Stačí jen malá úprava a text je „poutavější“. Varovat před jedovatou konvalinkou, to zní přece jenom zajímavěji, než ujišťovat, že jen naprostý ignorant by šel na česnek a nevšiml si, že není po česneku cítit. Párkrát jsem dokonce četla, že i s jedovatým ocúnem bychom si mohli česnek medvědí splést. No to potom mohu děsivé vize rozšířit také o vraní oko, rulík, kýchavici – zkrátka všechny jedovaté byliny s elipticky kopinatými listy, které začnou na jaře vykukovat ze země.
Ne, nemůžete se splést. Opravdu stačí jen lístek rozemnout – a když necítíte česnek (ale já bych spíš řekla pažitku nebo cibulovou nať), prostě nebrat.
Sběr česneku medvědího
Medvědí česnek roste v listnatých nebo smíšených lesích. Vyhovuje mu půda pokrytá spadaným listím. Také potřebuje vlhkost, proto se často drží u potoků, v lužních lesích či v listnatých hájích kolem menších toků či říčních ramen. V čistě jehličnatých suchých lesích je zbytečné se po něm ohlížet.
Ze země vyráží brzy zjara, kdy na stromech ještě nejsou listy. Žene za světlem, a to opravdu „silou medvědí“ – bývá možno nalézt list nebo svazek listů, který se prodral skrze spadlý lupen na zemi. Podle nadmořské výšky a venkovních teplot lze jeho výskyt zařadit mezi březen (teplý rok a nížiny) a začátek června (chladný rok a podhůří).
V květnu česnek medvědí vykvétá. V tu dobu dost často kvetou i stromy nad ním, takže když jsou listy česneku medvědího pokryty jemným popraškem, je to pouze pyl ze stromů. I květy česneku medvědího jsou aromatické a lze je sbírat a jíst.
TIP: Medvědí česnek – recepty: „medvědí slaný koláč“, játrová pomazánka s medvědím česnekem, masová směs či dušená rýže
Nechme také něco pro děti
Česnek medvědí se chová jako každá cibulovina: po odkvětu listy zvadnou a stáhnou se do země. Je tedy marné očekávat, že by nás česnek medvědí po přenesení na balkon mohl po celý rok zásobovat čerstvými listy (také jsem tuto myšlenku už někde četla).
V zemi se vyvíjejí cibulky. Maria Treben píše: „Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku setého.“ To jí mám za zlé – proč to? Proč ničit přírodní naleziště, když koncem léta a na podzim (doporučovaná doba sběru) je k mání dostatek kulturně pěstovaného čerstvého česneku, jehož chuť je dokonce výraznější a obsah účinných látek vyšší? Česnek medvědí sice není řazen mezi chráněné nebo ohrožené rostliny, ale selský rozum velí, že chceme-li mít příští úrodu, nesmíme sníst osivo (sadbu).
Ono i při trhání listů česneku medvědího nesmíme být moc „hrr“, ale počínat si šetrně. Zejména z vlhkého a měkkého podloží jej při prudším pohybu můžeme vytáhnout ze země i s cibulkou.
- Když sbíráme do košíku, je dobré jednou rukou přidržet řapík a druhou utrhnout list.
- Při trhání jednou rukou (v druhé držíme sběrný sáček) si snadno osvojíme takový grif, kdy dvěma prsty přidržíme řapík a tlačíme ho do země a dlaní odtrhneme lupen.
Trhat do košíku je sice ideální, ale když se za česnekem musíme vydat někam dál, je koš v ruce nepraktický. Vybavíme se proto textilními sáčky (stačí látkové tašky), které pak na transport dáme do batohu. Po příchodu ze sběru česnek hned vysypeme.
Česnek medvědí: Míry a váhy
Než se dáme do sběru za účelem vaření z medvědího česneku, je dobré mít představu o tom, kolik ho budeme potřebovat.
- Na prvním obrázku je velká kupa česneku (hrneček ¼ litru tam je pro srovnání velikosti) tak, jak jsem jej vysypala po příchodu z lesa.
- Ta hromada se pak snadno vešla do boxu z chladničky o rozměrech 23 x 15 x 30 (druhý obrázek). Zvážena představovala 1464 gramy. Sbírala jsem za suchého počasí krátce po poledni, takže se jedná o váhu suchých čerstvých listů.
A tady vidíme, jak se česnek i při krátké tepelné úpravě svaří.
- Vrchovatá mísa 240 mm v průměru, 150 mm vysoká. Váha česneku: 200 gramů.
- Listy jsem vysypala do pánve (ale protože v ní bylo máslo, už jsem to dál nevážila, výsledek by nebyl přesný).
- Jenže ono stačí se podívat, kolik po minutovém podušení z listů zbylo
- a jak malá hromádka zůstala, když jsem listy rozmixovala.
Když v receptech na jídla s medvědím česnekem uvádím 200 g v případě přídavku do pokrmu, není to nějak přehnané množství. Kdybychom chtěli udělat česnek medvědí na způsob špenátu pro čtyřčlennou rodinu, budeme potřebovat alespoň půl kilogramu listů, aby to za něco stálo.
- Proto mi přijde jako úsměvná rada, uchovávat česnek medvědí ve vodě jako kytici. Kolik se toho může do sklenic vložit, aby to bylo účelné (ponořeny jen řapíky) a česnek nezačal hnít?
(Na obrázku srovnání množství česneku ve vodě a 200 g lupení.)
Nabídka medvědího česneku odpovídá poptávce
Onehdy jsem četla inzerát, v němž nějaký podnikavec nabízel čerstvý česnek medvědí – 25 kusů listů za 50 korun. Za jeden list chtěl dvě koruny. Že jsem právě doma čerstvý česnek měla, odpočítala jsem 25 listů a dala na váhu. Činilo to 22 gramy. Ono na váze sice nezáleželo, když to nabízel po kusech, ale chtěla jsem mít představu, kolik lístků asi moje kupa (na obrázku nahoře) představuje. Malý lupen se přece utrhne stejně rychle jako velký. Jeden lístek vážil 0,88 gramu. V hromadě o hmotnosti 1464 gramy bylo asi 1663 listů.
Opravdu mi je jedno, za kolik kdo co prodává. Já jen, že natrhání těch 1663 lístků , které by podle toho prodejce měly celkovou cenu 3 327 korun, mi trvalo hodinu. A to je náš plácek u Jelení studánky v porovnání s jinými až hektarovými nalezišti pokryt česnekem jen velmi řídce. A ještě jsem při sběru fotila a pila ze studánky. Abyste měli představu, tak pětadvacet listů stačí tak leda jako přídavek do pomazánky z 250 gramů tvarohu, dvou lžic zakysané smetany a lžíce sladké papriky. Vyzkoušela jsem to.
Sušení česneku medvědího
„Sušené listy ztrácejí léčivé účinky,“ stojí v originálním popisu byliny od Marie Treben. A tak se věta stále dokolečka opisuje, dokonce v původním slovosledu.
Jenomže pak ať mi někdo vysvětlí, proč tolik zavedených a známých bylinkářských firem sušený česnek medvědí dodává na trh? I náš pan lékárník jej má v oddělení potravinových doplňků. Raději jsem se neptala, jak to s těmi účinky sušeného medvědího česneku je, aby si nemyslel, že jsem ztratila důvěru v jeho sortiment. Tedy si s tím hlavu nelámu. Česnek suším a přidám do polévkové bylinkové kořenící směsi, jejíž komponenty si postupně schraňuji od jara do podzimu. A je ve směsi dobře cítit, ne že ne.
Zkušenosti se sušením: Listy i s řapíky nebo případnými květy je třeba před sušením nakrájet. Celé listy totiž zůstanou i po dobrém usušení pružné a nedají se rozemnout. Nesmíte být zklamaní, že ho zůstane jen hrstička. Jestliže se i při krátké tepelné úpravě svaří na minimum, o sušení to platí několikanásobně.
- Úsměv: V nabídce jistého e-shopu bylo u fotografie krabičky sušeného medvědího česneku napsáno, že se tento produkt hodí na pesto z medvědího česneku. No pozdrav pánbůh. Za trest bych nechala autora textu to pesto vyrobit a člověk, který takový popis zboží schválil, by to pesto ze suchého medvědího česneku měl sníst.
Mražení česneku medvědího
Dobrým a doporučovaným způsobem uchování je mražení česneku medvědího. K tomu asi jen tolik:
- Je praktičtější listy, řapíky i případné květy nejdřív nakrájet, to pro lepší skladnost.
- Nevadí však, když listy zůstanou celé, zmrazené se velice snadno krájí.
- Nevýhodou mrazení je, že je česnek medvědí velmi aromatický a máme-jej v boxu s jinými potravinami, předá jim své aroma.
Jeden rok jsem si tak zkazila mražené jahody, a to byly v jiném patře než česnek. Od té doby sice občas česnek medvědí do mrazáku dám, ale jen krátkodobě, vlastně jen na přechodnou dobu, aby se nezkazil v lednici. Pak hledím ho co nejrychleji zpracovat, dokud v mrazáku není uloženo ovoce. Řešením by bylo nějaké vakuové balení, ale s tím nemám zkušenosti. Třeba se někdo ozve v diskusi a sdělí zkušenosti s vakuovaným česnekem medvědím.
Když se doma sejde opravdu hodně česneku medvědího (v řádu kilogramů), můžeme jej spařit ve vroucí vodě, rychle zchladit a rozmixovat na pastu. Tu pak vložím do mrazicích krabiček a později využiji stejně jako špenátový protlak. Takto připravený polotovar už mrazicí box nezamoří. Spotřeba rostlinného materiálu je ale notná.
Jenže já si stejně myslím, že je česnek medvědí jen sezonní pochoutka a jeho dlouhodobá konzervace nemá valný význam. S česnekem medvědím to vidím jako s chřestem – prostě když je jeho doba, užijeme si ho. Pak rok přinese další výtečnou zeleninu, a také zdravou.
Pěstování česneku medvědího
Česnek medvědí lze pěstovat doma, lépe řečeno – vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám. Bude se mu líbit:
- ve stinné vlhké zahradě,
- někde pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
- pod keři
- nebo ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomovat, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční „paráda“. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Proto se mi ani nezdají rady pěstovat česnek medvědí v truhlíku na balkoně. Kdo má tolik místa, aby mohl na balkonu držet (a udržovat) truhlík, v kterém po celé léto a podzim nebude nic, než cibule pod zemí? O nevzhlednosti takového truhlíku nemluvě. A jak truhlík přechovat přes zimu,aby v něm cibule nevymrzly? Možná někdo sdělí své praktické zkušenosti.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů, znáte to: „Když jdou děti do školy, jdou tulipány do země.“ Stejně tak česnek medvědí.
Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív tak zvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
- Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na na měsíc do lednice.
- Poté je rozsejeme v množící ploché misce, ale stále musí být v teplotě tak 10 – 12 stupňů.
- Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
- Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem. Tak mi to vysvětlil pan zahradník.
Česnek z lesa je pro zdraví prospěšnější
O pěstování česneku medvědího na zahradě jsem ani nepokoušela. Jednak máme slunnou zahradu s půdou spíš neutrální až zásaditou, a česnek medvědí chce stín, vlhko a kyselou půdu. A také i proto, že mi vůbec nevadí „sběhnout“ k Jelení studánce a česnek si nasbírat v lese. Tam je doma, tam má všechno, z čeho může čerpat svou divotvornou sílu.
A také si myslím, že česnek z lesa prospívá zdraví víc. Při jeho sběru se totiž pěkně projdeme a pořádně si zacvičíme.
Foto k článku: Obrázky nezdravých jídel a detailu květu česneku a listu konvalinky jsem našla na serveru freeimages.com. Děkuji za ně. Ostatní fotografie (receptar).
https://makova-panenka.cz/rady/cesnek-medvedi-pestovani-kde-rad-roste-sber-a-jak-medvedi-cesnek-uchovat/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/04/20160416_143729.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2016/04/20160416_143729-150x150.jpgMOUDRÉ RADY MAKOVICEčesnek medvědí,česnek medvědí v truhlíku,divoký česnek,jak uchovat medvědí česnek,jak uchovávat česnek medvědí,kde roste medvědí česnek,marie treben,medvědí česnek cibulky pěstování,medvědí česnek co se používá,medvědí česnek jak uchovat,medvědí česnek pěstování,medvědí česnek účinky,mražení medvědího česneku,pesto z medvědího česneku,pěstování česneku medvědího na zahradě,pěstování medvědího česneku,pěstovat česnek medvědí na balkoně,špenát z medvědího česneku,sušení medvědího česneku,trhání listů česneku medvědího,uchovávat česnek medvědí ve vodě,účinky sušeného medvědího česnekuČesnek medvědí: praktické osobní zkušenosti. • Kde roste a jak jej sbírat. • Míry a váhy česneku medvědího. • Jak uchovat medvědí česnek? • Domácí pěstování česneku medvědího. • A kde se vzaly mýty o česneku medvědím? • Česnek medvědí je vítaná bylina, která v časném jaru pomůže vyplnit mezeru mezi loňskými zásobami a...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Pěstování mědvědího česneku doma opravdu nemá smysl.Já ho dal k libečku,mám velkou nádobu.A teď se objevil lísteček.Ne je zdravější jak píšete odchod do lesa a porozhlédnout se po něm.Jinak lepší lesní bylinu neznám.Výborná chuť.Ano ještě,když narazím na divokou pažitku tak si ji natrhám.Ona i lesní máta je ze všeho nejlepší,má pěkný tah.
Děkuji za krásný článek.
Měla jsem pro změnu koprové jahody. takže do mrazáku naporcuji do sáčku a vložím do Lock & Lock krabičky. Od té doby je to v pohodě.
Mám česnek v rohu zahrady pod jabloní a pod jostou, ale bojím se ho trhat, abych nepoškodila rostliny
Díky za podrobnou informaci o česneku. Dostala jsem květináč s česnekem a potřebovala vědět, kam s ním, takže ho nejspíš sním. Pěkné jarní dny
Dobrý den, děkuji za Vaši zprávu. Ano, myslela bych si to také tak. Zeptejte se dárce, kde česnek nadloubal – a udělejte si tam výlet. I kdybyste česnek nenašla, výprava do přírody bude určitě pěkná. ;=) M.P.
Moc díky,za takový popis o česneku.Letos poprvé jsem ho sbírala v pátek a právě zkouším najít nějaké rady na skladování.Chci zkusit nařezat pár listů a dát do kostiček na led.Jenže jsem kdesi četla dnes,že se nemá krájet nerezovým nožem.Takže to asi zkusím natrhat na menší částečky.Jenže i-když to pak dám i do třech sáčků,tak mi to taky přece načichne v mražáku.A ještě mě udivilo,že jsem kdesi čétla,že po umytí ho musím pořádně vysušit třeba kuchyňským ubrouskem,aby byl zbavený vody.Ale už nevím,jestli to bylo u naložení do vodky nebo na přípravu másla.Může mi prosím někdo poradít?A ještě k tomu pánovi,co chce dvě koruny za list.Jo,tak se vydělává.Ale to já bych už musela byt v balíku,kolik jsem toho natrhala pro známé a nic sem za to nechtěla a peníze fakt potřebuju,11000 měsíčně je fakt hrůza na výplatě.Hezký den
Dobrý den, Lenko, děkuji za Váš příspěvek i za důvěru, se kterou se obracíte s otázkami. Možná Vás zklamu, ale mohu Vám předat jen své vlastní zkušenosti a závěry učiněné selským rozumem.
Osobně se domnívám, že mrazit medvědí česnek v ledových kostkách je zbytečné. Kolik toho do jedné přihrádky dáte – list, dva listy? A co s tím pak budete dělat? Dáte do polévky, do omáčky? Medvědí česnek se natolik svaří, že byste musela dávat těch kostek alespoň pět, aby byl v polévce nebo omáčce znát. Po rozmrazení je doslova “hadrovitý”, takže jinak než do vařených jídel se použít nedá.
Podle svých zkušeností doporučuji to, co jsem napsala do článku: užít si ho v co největší míře v době jeho sezony, jestliže mrazit, tak alespoň v balíčcích po půl kilu čerstvého – podívejte se na obrázek, jak se svaří, jsou tam uvedeny váhy – a rychle zpracovat (pach).
Přebytky nakrájím a usuším. Dávám do bylinkové polévkové směsi, ale část mám ve sklenici jednodruhově – třeba v zimě do dušené rýže. Sušený česnek medvědí se prodává v lékárnách i v obchodech s kořením. Nevěřím proto, že je tak úplně k ničemu, jak se s oblibou uvádí.
Když čerstvý česnek medvědí dochází, už jsou k mání jiné čerstvé bylinky a zelenina. Česnek medvědí proto chápu jako velmi chutnou a zdravou zeleninu, která má své místo v době, kdy ještě nic čerstvého na trhu není. Proto mi připadá přehnaná i myšlenka, o níž se zmiňujete – že by se neměl krájet nerezovými noži. A jakými tedy? Ze všeho nejvíc bude tato teze pocházet z doby, kdy se používaly ještě nože železné. Ale kdopak je kdy viděl mimo muzeum? (Já ono, babička takový měla na krájení řípy. Ale to jsem byla ještě maličká.)
Víte, asi nejlepší je držet se zdravého selského rozumu. Na medvědím česneku si pochutnat, když je – a pak se ohlížet po jiných sezonních dobrotách. Tak si česneku užijte. Zdravím Vás. MP
Mám 3 růžice česneku medvědího doma na zahradě a už ho trhám 14 dnů,možná déle po 5-8 lístků do polévky,na krajíc chleba s máslem,sádlem,do brambor.Jsou to pěkné veliké růžice.Vím kde roste v Poděbradech.Je ho tam v lese mraky.Jde se po pěšině,stezce pro pěší a cyklisty směrem k restauraci na Cidlině a asi 100m hned za dřevěnou boudou ho jsou mraky,voní to tam česnekem.Je to cítit i na té pěšině.Milena.
Medvědí česnek znám dlouho, až letos jsem se na něj vypravila. Podle návodu jsem udělala pesto, ale nevoní mi dost česnekově. Není to tím, že jsem jej natrhala v polovině května, když kvete? Je dost tmavé, na obrázcích jsou také tmavý a světlý. Zdravím
Dobrý den, Cilko, děkuji ta příspěvek.
K té vůni: Já se také domnívám, že medvědí česnek voní a chutná spíš jako jemná pažitka. A také jsem si myslela (dokud jsem jej nepoznala), že ta vůně a chuť bude intenzivnější. Proto jej používám víc jako listovou zeleninu než koření. Někde jsem četla, že když začne kvést, jeho chuť a vůně je slabší. Z vlastní každoroční zkušenosti bych to ale nepotvrdila. Mnohé z informací, které jsem o medvědím česneku četla, mi připadají trochu „akademické“. Některé bych přímo označila za „vycucané z prstu“, jak se říká. Prostě bez praktické zkušenosti.
Co se barvy týká – v lese má světlejší zelenou barvu. Ale na fotkách … To záleží na světelných podmínkách – ty bývají v listnatém lese někdy mizerné, na fotoaparátu, použití blesku a nakonec i na monitoru, na kterém si fotky prohlížíte… Takže fotka může klamat. Mladý česnek má barvu svěží, starší je spíš našedlý, vybledlý… Ale také záleží na stanovišti.
Třeba bude na Váš příspěvek reagovat i někdo další a sdělí svoje zkušenosti.
Zdraví M.P.
Dobrý den,tento článek je velmi výstižný. Dobré postřehy a rady. Já se s česnekem kamarádím již spoustu let, bydlíme u Opavy a tady ho je v okolí spoustu a každý rok objevíme při procházkách nové místo. Máme jej i na zahradě na stinném místě a velice se mu daří. Při sběru v lese kolikrát najdeme vytažené cibulky, někdy se zadaří i nám, vezmu je a sadím v lese poblíž zahrady. Už jsou výsledky :-), je založeno nové místo :-). A co se týká užití? Děláme pesto, je vynikající, nebo nasekaný jej s troškou soli vmíchám do másla, které je super na rohlík i chléb, lze to takto i zamrazit v malých krabičkách a pak ho nechám rozpustit třeba na řízku, nebo kuřeti, ale úplně nejraději ho máme čerstvý na pečivu nebo ke klobáse, vejci atp. Vyzkoušejte. Dobrou chuť!
Dobrý den Anno, děkuji za příspěvek a za hezká slova. V kraji, kde jsem narodila, medvědí česnek nerostl. Lesy tam jsou borové – na píscích, světlé, teplé, suché, pod stromy borůvčí a brusinčí. Teď žijeme v Nízkém Jeseníku (a jsme tedy skoro „krajanky“) Zde jsou lesy smrk a buk: divoké, tmavé a vlhké. Úplně jiné. Pod těmi buky se daří česneku.
K tomu pestu: představte si, že jsem je nikdy nedělala. Znám recepty, ale nedělala. Bylinkové máslo musí být prima, vyzkouším ho na nové brambory. V těch našich „horách“ česnek medvědí v lese vydrží do konce května.
Jistě jste inspirovala další čtenáře. Zdravím na Opavsko. M.P.
Tak tady musím troch polemizovat s tím, že jeho pěstování doma nemá smysl (viz.Miroslav). Naopak, mít medvědí česnek na zahradě je velmi výhodné a nikterak složité. Znám sice místo, kde ho roste víc než dost a odtud jsem si také první rostlinky pořídil, ale pokud chcete použít čerstvé, tedy právě utržené lístky třeba na chleba se sádlem, je k dispozici kdykoliv, kdy na to dostanu chuť (tedy v době růstu, protože k létu „zatahuje“ a mizí) a nemusím se omezovat, protože jinak bych pro něj musel někam zajet.
Medvědí česnek kromě toho, že má rád na zahradě spíš stín a vlhčí místo, ještě vyžaduje výsadbu v trsech, tedy tak 5 nebo 6 cibulek společně. Samostatná rostlinka živoří. A když jsem viděl nabídku „chytráků“, kde prodávali jednu rostlinku v plastovém květináčku za 45 i více korun, neměl jsem z toho zrovna dobrý pocit, ale asi kšeft je kšeft, jak se dnes vesměs běžné. Zkušenost mám se synovcem, který má na zahrádce kout s dobrými podmínkami pro pěstování medvědího česneku, ale zasadit si jen několik rostlinek nemá efekt. Tak jsem mu dovezl plnou přepravku rostlinek (tu malou, ale přesto v ní muselo být několik stovek rostlinek – pro obránce přírody musím konstatovat, že na „česnekovišti“ odkud jsem ho bral to vůbec nebylo vidět – nesmíte ho brát z jednoho místa a v téměř hektaru česneku se těch „pár“ rostlinek úplně ztratí). Já mám již několik let asi 1,5 m2 medvědího česneku a jde bezproblémově, dokonce se množí, škoda, že do komentáře nejde vložit fotka, poslal bych důkaz jak krásně roste. A ještě jeden poznatek k medvědímu česneku, máte-li ho dost, můžete v kuchyni s úspěchem používat nejen listy, ale i cibulky.
Zdravím. JM
Ještě doplňuji – sázení cibulek jen koncem léta není nutné, sázejte když jste je získali. Pokud máte k sázení už jen cibulky, je to možné jen když v přírodě česnek již zatáhl, tedy asi v létě a jiná možnost pak tedy není. Já medvědí česnek vlastně přesazuji, tedy na „česnekovišti“ v plném růstu sem tam vybírám vždy jen trsy (5 až 6 kusů a nerozdělovat na jednotlivé rostlinky), nakonec takto roste vždy, jako samostatná rostlina ne a pak v těchto trsech přímo zasazuji na nové místo a řádně zaleju. Listy sice trochu povadnou, ale určitě se vzchopí a ještě stačí na novém stanovišti dobře zakořenit a další rok vyroste již v plné síle. Po odkvětu má plno semínek (spíš minicibulek) a do okolí se už šíří sám.
Ať se daří. JM
„…pro obránce přírody musím konstatovat, že na „česnekovišti“ odkud jsem ho bral to vůbec nebylo vidět – nesmíte ho brát z jednoho místa a v téměř hektaru česneku se těch „pár“ rostlinek úplně ztratí).“
Dobrý den, Jaroslave, za tu Vaši větu, kterou jsem použila v úvodu, jsem velmi vděčna. Proč? Protože stejně jako se každým jarem roztrhne pytel s články medvědí česnek opěvujícími, trhají se i pytle s názory „ochránců“ přírody. Samozvanými ochránci, protože ti opravdoví znají stav věci – česnek medvědí je hojný a proto nijak chráněný. Onehdy jsem četla, jak kdosi přišel na stanoviště česneku, který byl „nájezdy sběračů naprosto zničený a „medvídek tam< (sic!) umřel“. To by na podzim „umíraly houbičky“ po každém víkendu. Obávám se, že autor textu viděl spíš stav, kdy česnek končí, vadne, šedne a stahuje se do země. Proto se také usmívám radám, jak si „celoročně zajistit přísun čerstvého česneku medvědího“ z balkonového truhlíku.
Dobře připomínáte: „…na zahrádce kout s dobrými podmínkami pro pěstování medvědího česneku.“ Dovolila bych si s nadsázkou dodat, že nejlepší jsou trochu zanedbané zahrady stíněné přerostlými stromy.
Já beru sběr česneku medvědího jako jarní pohybovou aktivitu. A kdo nemá ten vhodný kout na zahradě, tomu to doporučuji také. ;=))
M. P.
Každé jaro jdu do lesa na výlet a natrhám plátěnou tašku medvědího česneku. Operu, listy překrojím asi na 3 části, uvařím, rozmixuju a
dám do malých krabiček. Mám jich šest až sedm – celý rok si pochutnáváme
na špenátu. Nic lepšího z m. č. neznám.
Zkuste to také !
Dobrou chuť.
Jarmila.
Nádherný článek. Vzbudil ve mně touhu pěstovat medvědí česnek v zahradě na Vysočině. Lesy jsou zde smrkové, ale zahradu mám velkou, okrasnou a převážně stinnou, půda je spíše kyselá, žádnému ovoci se zde nedaří. Tak uvidím jaké výsledky budu mít
Polévka z medvědího česneku
svazek listů velikosti za stonky mezi palec a ukazovák
olej
máslo
2 střední cibule
„list pórku“ (i se zelenou částí délky tak 10 cm)
4 střední brambory
asi 1 l vody (lze přidat 1/2 kostky zeleninového bujonu), případně použít vývar
muškátový oříšek
pepř
sůl
vegeta NATUR
šlehačka
případně osmažené kostičky chleba nebo rohlíku jako vložku do polévky
1. medvědí česnek omyjeme a včetně stonků pokrájíme, stejně i list pórku
2. brambory nakrájíme na menší kostičky
3. v hrnci rozehřejeme trochu oleje a následně přidáme máslo, vložíme nakrájenou cibuli, a smažíme do sklovata
4. přidáme mletý pepř, trochu nastrouhaného muškátového oříšku, pokrájené stonky MČ, pórek a dále s cibulí restujeme než lehce zezlátne
5. přidáme nakrájené brambory, zalijeme vodou (vývarem) a uvaříme je do měkka, pak vložíme větší část pokrájeného MČ, lžičku vegety NATUR a ještě chvíli povaříme
6. rozmixujeme tyčovým mixerem do hladka, přidáme šlehačku, provaříme a nakonec přidáme zbytek MČ
Dobrý den, Jaroslave. Děkuji za recept, těch není nikdy dost. Zkusím, a nejspíš i někdo z čtenářů. Na tom Vašem popisu práce mě pobavila ta „měrka“ tloušťky svazku medvědího česneku. Předcházíte tím (mužským) dotazům: „Jak silný má být svazek, jak velká má být hrst, jak velká je troška nebo malé množství?“ Jen mne napadlo, že pianisté a kapesní zloději budou mít polévku vydatnější. ;=)))) Zdravím Vás. M.P.