Skořicové trubičky jako připomínka kürtőskalács, u nás zvaného trdelník
Kynuté skořicové rolky, recept. • Trdelník z trhu? Není čas nebo možnost zajít někam na trdelník? Skořicové rolky mohou být jeho domácí náhradou. • Co je „komínové pečivo?“ • Kürtőskalács, tort coș de fum, chimney cake. U nás trdelník. • Kde se vzaly trdelníky? • Trdelník v Aradu chutná stejně jako v Ostravě. • Nemáte trdlo na trdelník? Řešením jsou formy na trubičky. • Tip na adventní punč z vlastního sklepa. •
Jednadvacáté století obohatilo českomoravsko-slezský folklor o údajně „staročeské pečivo“, o kterém ovšem ani etnografové nevěděli: „staročeský trdelník“. Že to byla jen falešná hra s „cinknutými kartami“, to už není žádné tajemství. Mezitím jsme trdelník přijali do novodobého zvykosloví. A když trdelník nemáme, dokonce se nám po něm i stýská.
Trdelník přišel v českém národním kroji
Když české poutě, jarmarky, dožínky a jiné lidové veselice začalo zaplavovat pečivo na místě pečené, jemuž se říkalo „trdelník“, nemohla jsem si toho nevšimnout. Ochutnala jsem. První dojmy:
- Nic světoborného.
- Proč trdelník?
- U všech všudy, a proč staročeský trdelník?!
K bodu jedna: Obyčejné, „hubené“ kynuté těsto, jedlé akorát začerstva, zatepla. Co není v těstě, dohání se skořicí. Atraktivní jedině způsobem pečení na dřevěném válečku. Inu, pouťová show.
K tomu trdlu: Krom toho, že mne v dětství trdlem občas nazývali rodiče, znala jsem i faktické trdlo. Byla to součást soupravy na tření máku. Tvořila ji:
- trdlice – plochá mísa z tvrdé kameniny, která měla po vnitřní straně dna husté drážky;
- trdlo – asi půlmetrová palice podobná baseballové pálce. Zaoblenou stranou trdla se roztíral uvařený celý mák přes ty ostré drážky. To je svědectví o trdle z Orlickokostelecka. Jinde se trdlem nazývaly jiné předměty.
Ale proč staročeský? O trdelníku historicky pečeném v Čechách jsem nikde nic neslyšela ani nečtla. A že se zajímám! Všelijaké certle, perníky, marcipány, mrkvance, jablkance, peciválky, sejkory, frgály, šoldry, poplamenice, rozpíčky – to ano. Ale trdelník, a dokonce staročeský?
- „To bude zase nějaké ohlupování zákazníka. Asi jako „burčák“ prodávaný z plastových barelů při silnicích,“ pomyslela jsem si. Trdelník mne přestal zajímat.
Kürtőskalács, tort coș de fum, chimney cake
Až pak se stalo, že jsme se na nějaké „fiestě“ v rumunském Aradu seznámili s domorodou rodinou. „Vidíte, jaká je támhle u toho stánku dlouhá fronta? Stojí v ní i švagr. Něco koupí, to si pochutnáte. Kürtőskalács, tort coș de fum, chimney cake.“ ??? Ale už to švagr nesl. Na společném stole přistál a skořicí zavoněl horký, ve speciálním sáčku balený – „staročeský trdelník“!
Hostitelka hned vysvětluje. „Toto pečivo pochází od nás, ze Sedmihradska. Ale Maďaři si je přivlastňují. Přitom to je naše specialita.“
- Kürtőskalács mě teprve tehdy začal zajímat.
- A jen na okraj, v sedmihradském Aradu jsou oblíbeným stánkovým sortimentem i langoše.
Stručně, jasně, bez emocí
Velmi pěkné, stručné, výstižné povídání o tomto typu pečiva jsem našla v anglické verzi Wikipedie. Nebudu to opisovat. Kdo chce, ať se podívá.
Asi tak od druhé poloviny druhé dekády našeho věku se „staročeský trdelník“ už tolik neříká. Naopak, všude se zase popisuje dlouhá pouť trdelníku ze Sedmihradska k nám, a že výraz „staročeský“ je jen marketingový tah.
- No já bych spíš řekla „jarmareční trik„, ale na slovíčkách nezáleží.
Inovace, racionalizace
- Onehdy prošel ten náš „tradiční staročeský trdelník„ inovací. Začal se prodávat s čokoládou a se zmrzlinou. „Proč ne? Účtují se přece obě položky… Zákazník koupí (a zaplatí) 2 in 1.“
Vidím to jako „přikusovat pečeného buřta k utopenci.“ Nebo jako koupit si „matrjošku s vedutou Hradčan.“ - To ovšem „šikovná česká ženička“ trdelník inovovala po svém. Racionálně. Příliš pracné? Nemám trdlo? Natáhnu to kynuté těsto na plech, posypu cukrem a skořicí. Hotovo.
Místo kolem dokola opečeného „komínu“ upeče prázdnou metýnku, cvíboch posypaný skořicí. Prostě ten samý model, jako jsou „větrníky na plech„.
Příští sezonu se možná zrodí „trdelník na plech se švestkami a mákem“. Vsadíme se ? ;=)
Nepeču komíny, peču komínky
Ten „komínový moučník“ jsem nakonec vzala na milost. Není špatné, když se člověk potká s kamarády někde na jarmarku, a pak (u kafe či punče z plastového kelímku) společně trhá jeden komín trdelníku.
Dokonce je občas upeču i doma. Protože nemám trdlo (poslední dřevěné trdlo na mák v mém okolí vlastnila babička mého syna) a protože se mi příčí přistupovat na nějaké kompromisy (plechovky od piva, zavařovací sklenice omotané alobalem, starý váleček na nudle…), používám k pečení komínků úplně regulérní formy na trubičky. Proto své výtvory nenazývám ani trdelníky či trdelníčky, ale docela prostě:
- kynuté skořicové trubičky
- nebo kynuté skořicové rolky.
Pak mi ani nikdo nemůže vyčítat nějaké odchylky od tradiční receptury a technologie. Adventní hosté, pro něž trubičky ponejvíc peče, pak volají: „To je jako trdelník z trhů!“ Mlčím, vím své.
Kynuté skořicové trubičky: Suroviny
500 g směsi hladké a polohrubé pšeničné mouky
1 čajová lžička soli
1 polévková lžíce cukru
2 velká (nebo 3 malá vejce)
250 ml mléka (nebo 50 ml jogurtu a 200 ml vody)
21 g čerstvých kvasnic (= polovina české kostky)
120 g Héry
50 g ořechů nebo oříšků
Máslo na vymazání plechu
Moučkový cukr a mletá skořice na obalení
Odvážím hladkou a polohrubou mouku (půl napůl). Rozmíchám v ní čajovou lžičku soli. Ve dvou deci vlažné vody rozmíchám půl kostky kvasnic a lžíci cukru. Nechám vzejít. V hrnečku rozpustím 125 g Héry (ale mohl by to být třeba i olej nebo sádlo). K mouce přiliji vzešlé kvasnice, přidám 50 g jogurtu, 2/3 tuku, jedno velké (nebo dvě malá) vejce a jeden žloutek, přičemž zbylý bílek ponechám na potření.
Hnětačem vypracuji těsto standardní kvality. Nechám 45 minut kynout.
Zatímco těsto kyne, nastrouhám oříšky, ořechy nebo mandle (podle stavu zásob). V hlubokém talíři nebo v mělké misce rozmíchám práškový cukr a mletou skořici. Vidličkou napěním odložený bílek.
Plech vymažu syrovým máslem. Těsto překlopím na tukem lehce potřenou pracovní plochu (kdybych měla dřevěný vál, lehce jej posypu moukou), aby se těsto nelepilo. Pro lepší manipulaci rozříznu na polovinu. Bez jakékoliv další úpravy z hroudy těsta odřezávám tenké proužky, jemně natáhnu a spirálovitě je navíjím na širší plechové formy na trubičky. Jde to až překvapivě snadno. Proužky těsta se vlastní vahou natahují, a tak nejsou silné. Trubičkám na plechu dávám prostor k nakynutí, takže jich z první várky (poloviny těsta) natočím asi dvanáct.
- Zapnu troubu na nejvyšší teplotu.
Syrové trubičky svrchu potřu bílkem. Pak je odebírám a za přidržování za plechovou formu z jedné strany smočím ve strouhaných oříšcích. Také tento úkon je snadno proveditelný, těsto dobře drží, nesmeká se z formy. Vracím je na plech, oříškovou stranou nahoru. Lžičkou nabírám zbylý tuk a trubičky svrchu lehce pokapu.
Plech s trubičkami vložím do troubu a teplotu stáhnu na 200 °Celsia. Potřebují „rázné“ pečení, aby nevysychaly.
Za deset patnáct minut jsou trubičky upečeny. Vypadají náramně. V této fázi nejsou sladké. Mohly by se ponechat takto „natur“ pro diabetiky, anebo je po vychladnutí naplnit nějakým slaným krémem.
K adventnímu pohoštění je však ještě horké odebírám z plechu (i s formičkou) a obaluji ve skořicovém cukru. Na chvíli vypnu troubu (aby zbytečně neběžela na prázdno). Při obalování vytahuji formičky: Uchopím za širší konec, lehce, ale prudce, šroubovitě pootočím a formu snadno uvolním. Formy zůstanou čisté. Formičky rychle zchladnou, a tak mohu pokračovat v natáčení druhé poloviny těsta.
Než začnu druhou várku potírat zbylým bílkem, znovu zapnu troubu. Proces se opakuje.
Tentokrát jsem vyrobila:
- Dvanáct kusů s oříšky,
- devět kusů se slunečnicovými semínky (domácí obliba slunečnice).
- Čtyři kusy jsem (pokusmo) jen svrchu potřela bílkem a „smočila“ ve skořicovém cukru. Bez jiné posýpky.
Intermezzo
K adventnímu pečivu je zvykem popíjet nějaký horký nápoj. Dospělí a zdraví jedinci nezhrdnou, když má nějaké procento alkoholu.
Ke skořicovým trubičkám jsem „za pochodu“ improvizovaně vymyslela následující kreaci:
Domácí šípkové víno (ročník 2018),
domácí meruňkové kousky naložené v alkoholu (vodce),
skořice mletá.
Do silnostěnných sklenic jsem dala trochu meruněk, trochu alkoholového nálevu. Šípkové víno (a byl to dobrý ročník) jsem v rendlíku okořenila špetkou skořice, zahřála k bodu varu, ale nevařila je. Vřelým jsem zalila přípravu ve sklenicích. Hodil by se i plátek citronu, ale na ten jsem zapomněla.
I tak to byl nápoj lahodný, opojný. Ryze domácké provenience. Z našeho sklepa.
- Recept nenutím. Chápu. Vlastně jen odpovídám na případný dotaz, co jsem to k těm skořicovým trubičkám podávala.
S konzumací kynutých skořicových rolek není třeba otálet. Vlastně vůbec neotálet. Protože nejlepší jsou čerstvé, ještě teplé.
- (To ovšem plyne už z podstaty těsta. Nejsou to české buchty nebo moravské koláče nebo slezské koláče (třeba hlučínské koláče), aby vydržely měkké několik dní.)
Skořicové rolky (komínky) jsou takové křupavé „nic“. Jenže se od nich také nic víc neočekává.
Tak přeji hezký advent, masopust, Velikonoce, nebo co právě prožíváte.
Foto: Skořicový (fahéj) kürtőskalács a závěsný chimney cake jsem našla na serveru pixabay.com. Děkuji. Ostatní fotky (receptar).
https://makova-panenka.cz/recepty/skoricove-trubicky-jako-pripominka-kurtoskalacs-u-nas-zvaneho-trdelnik/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/12/trdelnik-recept.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/12/trdelnik-recept-150x150.jpgMoučníky, dezertyRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAadventní pečení,baumstriezel,chimney cake,Co to je Kürtőskalács,domácí trdelník,domácí trdelník recept,domácí výroba trdelníku,forma na trdelník,jak péct trdelník,jak se dělá trdelník,jak udělat trdelník,jak upéct trdelník,jak vyrobit trdelník,kde se peče Kürtőskalács,kynuté adventní trubičky,kynuté trubičky,maďarské recepty,maďarský Kürtőskalács,nejlepší těsto na trdelník,prügelkrapfen,recept na domácí trdelník,recept na trdelník,recept na trdelníky,recept na trdlo,rumunský Kürtőskalács,skořicové rolky,skořicové trubičky,sladké pečivo recepty,těsto na trdelník,trdelník,trdelník domácí výroba,trdelník jako z trhu,trdelník komín,trdelník na trubičkách,trdelník původ,trdelník recept,trdelník staročeský,trdelník: domácí je nejlepší,trdlo recept,trubičky komínky,vánoční cukroví recepty,vánoční recepty,vánoční trdloKynuté skořicové rolky, recept. • Trdelník z trhu? Není čas nebo možnost zajít někam na trdelník? Skořicové rolky mohou být jeho domácí náhradou. • Co je 'komínové pečivo?' • Kürtőskalács, tort coș de fum, chimney cake. U nás trdelník. • Kde se vzaly trdelníky? • Trdelník v Aradu chutná...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Dobrý den, s tím, že trdelník není u nás původní nemáte pravdu. Kdysi jej pekla má babička, a to v době, kdy maminka byla ještě malá (mamka byla 30. ročník) a já na houbách. Měla prý (dle vzpomínek mé maminky, a ta vzpomínala ještě dávno před tím, než se trdelník mohl objevit u nás na trzích, jichž se mamka už ani nedožila) na trdelníky zvláštní plech, do něhož se dala zasadit jednotlivá trdla. Byla jsem na trdelníky zvědavá, a zmínku o nich jsem našla v knize o náboženských lidových zvycích, pekl se přímo nad ohněm, a dělali ho při křtinách a svatodušních svátcích. Viděla jsem i recept, a dodnes jsem na sebe naštvaná, že jsem si ho nezapsala, protože je poněkud odlišný od toho, co je k nalezení na netu. Byl to ve své době luxusní moučník, přišlo do něj docela hodně vajec a másla, a mám ten dojem, že cukru také a že se zadělával smetanou. Pokud by Vás to zajímalo, až budu moct jít do knihovny, podívám se na přesný název té knihy (myslím, že ji tam mají).
Dobrý den, Ireno, zdravím Vás a děkuji za příspěvek. Je velmi zajímavý. Není nic tak jednoznačné, jak se jeví. Ta knížka, o které mluvíte, by mne velmi zajímala. Možná složíme dohromady pěkný díl „mozaiky s motivem trdelníku“.
Říkáte, že se kniha věnovala lidovým náboženským zvykům. Zajímavé, zajímavé téma. Domnívám se, že tady vstupuje do hry víc veličin: lokalita, čas, původ rodiny a náboženská příslušnost. Většinou známe zvyky katolické. Ale co laický a amatérský „badatel“ ví o lidových zvycích v církvích reformovaných? A jsou u nás lokality, kde nekatolická náboženství převládají.
Prosím, až bude život zase v normálních kolejích, až budete zase chodit do knihovny, podívejte se, prosím, po tom titulu, jak jste sama navrhla. Já vím, jsem troufalá. Ale někdy to tak přijde, že se velké úkoly vyřeší „rukou mávnutí“. Třeba to tak bude i případě té knížky. Děkuji. Přeji pevné zdraví. M.P.