Německá vánoční štóla se dobře vyjímá i na českém vánočním stole
Vánoční štóla, recept. • Proč dělat německou štólu, když můžeme upéct „echt“ českou vánočku? Existuje několik důvodů. • Štóla přijde k chuti, když už se na vánoční cukroví nemůžeme ani podívat. • Štólou můžeme pohostit i tříkrálové koledníky. • Protože čím je štóla starší, tím je lepší. Alespoň se to tak říká. •
V některých zemích mají tradiční národní vánoční chleby: Italové pečou svá panettone, my máme štědrovku/vánočku a Němci, naši bezprostřední sousedé, pečou v adventu stollen, štólu.
Ano, štóly lze označit za hodně sladké a dost tučné pečivo. Jenže ona se taková štóla nesní „na jedno posezení.“ Dost řečí. Máte doma rozinky, mouku, máslo a cukr? Jistě máte. Tak si jednu, jen jednu štólu upečeme.
Proč peču štólu a nepeču vánočku
Babička-selka sice vánočku pekla, ale my – vnučky – jsme ji nejedly. Bylo dost jiných sladkostí, ušlechtilejších a vzácnějších, připadalo nám. Vánočka se nám zdála být taková obyčejná. Naše máti nám ji přes rok kupovala na snídani, dostávali jsme ji na letních táborech…
Zkrátka se stalo, že mi vánočka sice vždy chutnala, ale ničím nepřipomínala Vánoce.
Pak jsem poznala německé adventní trhy: Norimberk, Drážďany… (Dál psát nemusím, o drážďanských slavnostech štóly, Stollenfest, už bylo napsáno asi všechno.) Štóla mi padla do noty, a už zůstala:
- chuť a vůně mi k Vánocům ladí,
- štóla nemá onen suchý lesklý vaječný povrch, o kterém říkám, že se mi „lepí k puse“,
- a potom také -prostě neumím uplést základní patro vánočky ze čtyř pramenů.
Vánoční štóla: Jednoduchý recept
Vánoční štóla: Suroviny
- 500 g polohrubé nebo hladké mouky
- 100 g krystalového cukru
- 150 g másla do těsta
- 1 cukr vanilinový
- 1 čajová lžička soli
- ostrouhaná kůra z poloviny citronu
- 2 žloutky
- 21 g čerstvého droždí (půl české kostky)
- 200 ml smetany
- mléko na kvásek a dál podle potřeby
- asi 200 g sušeného ovoce, ořechů – co kdo rád
- 100 g másla (nebo podle potřeby) na potření
- 100 g moučkový cukr s vanilkou na posypání
Kynuté těsto: Zpracovat obvyklým způsobem
Do 1,5 decilitru vlažného mléka zamíchám lžičku mouky, lžičku cukru a půl kostky pekařského droždí. Nechám vzejít kvásek.
V míse promíchám nasucho mouku, citronovou kůru, sůl, cukr a vanilinový cukr. Rozehřeji 150 g Héry, ale aby byl tuk jen vlahý. Vzešlý kvásek, tuk a dva žloutky přiliji k moučné směsi a ručním hnětačem začnu zpracovávat (ruční hnětač může nahradit lidská díla – vytrvalá – nebo jakýkoliv jiný hnětač). Přilévám smetanu podle potřeby. Asi „praskne“ celý kelímek, ale nalít ho najednou by nemuselo skončit dobře, takže přilévat po malém množství.
Když je těsto vypracované (je hladké, lesklé a odlupuje se čistě od stěn hnětací nádoby), přisypu ty „dobré věci“: hrozinky, sekané ořechy nebo oříšky/mandle, citronát, pár oloupaných kakaových bobů, sekané sušené ovoce, sekanou ovocnou pastu – podle chuti a stavu zásob. Pokud možno co nejdůkladněji zapracuji.
Těsto nechám kynout na ne příliš teplém místě (to je rozdíl od kynutí běžného těsta). Bude kynout pomalu, třeba i dvě hodiny. Nebo víc. Mělo by zdvojnásobit svůj objem.
Tvarování těsta do štoly
Vykynuté těsto překlopím na vál lehce posypaný moukou po celé ploše. Anebo na nedřevěnou pracovní plochu zlehka potřenou tukem (olej postačí). Vytvaruji do silnějšího obdélníku.
- Aby se dosáhlo tvaru štóly, těsto se tak ze dvou třetin až tří čtvrtin přehne.
- Nebo se přehnou dva delší okraje proti sobě, ale tak, aby se ve středu „nepotkaly“.
- Kdyby chtěl někdo štólu plnit (pravým, nikoliv mléčným marcipánem a podobně), vyskládá náplň asi v jedné třetiny po celé délce, aby se pak přes ní dalo těsto přehnout a po přehnutí dobře utěsní volné okraje těsta kolem náplně.
Štólu přenesu na plech vyložený papírem, zlehka potřeným máslem.
Vkládám do trouby předehřáté na 200 °Celsia, po deseti minutách teplotu snížím na 170 stupňů. Štólu zároveň svrchu překryji pruhem alobalu nebo pergamenu, aby se nepřipalovala. Zvolna peču asi 20 minut, pak špejlí kontroluji propečenost a podle toho pečení prodlužuji nebo ukončím.
Poslední „krmení“ štóly
Upečenou, ještě vřelou štólu začnu potírat rozpuštěným pravým máslem, tak řečeno – „co to dá, co štóla pojme“. V zájmu dobré chuti štóly se nesmí hledět na kalorie. A ani na koruny.
Cukrová vrstva ke štóle patří
To samé platí o cukrové posýpce. Do sypátka dám celý balíček vanilinové cukru, doplním cukrem moučkou a smíchám.
- Jistě lepší by bylo použít cukr moučku aromatizovaný pravou vanilkou (naše máti mívala lusk vanilky v cukřence). Pravá vanilka se ale dost těžko shání, na venkově se nedá koupit vůbec.
Když je štóla kolem dokola celá pocukrovaná, nechám ji vychladnout.
Zabalit a ukrýt
Vychladlou štólu cukruji znovu. Máslo už vsáklo, na některých místech se rozpustil cukr. Proto studenou štólu zasněžuji ještě jednou. Bělavá vrstva je pro tento typ vánočního pečiva typická.
Nakonec štólu pevně zabalím do alobalu nebo do pergamenu (zkoušela jsem také potravinářskou fólii – i tu lze použít) a ukryji „před rosomáky“ na chladné místo. Říká se, že „čím starší štóla, tím lepší.“ Připomínám a varuji: „Pozor, štóla je dobrá i hned po upečení!“ Takže chceme-li zakrojit třeba na Štěpána, tak aby bylo co.
- Douška: Štólu dávám na stůl nařezanou na krajíčky. Nerozbaluji ji celou, aby nevysychala. Proto nijak zvlášť nevadí, když se štóla upeče trochu „našišato“. Nikdo jiný než hospodyně ji nevidí. I to je důvod, proč štólu ráda peču.
Napsat komentář