Ovocné kynuté knedlíky si přezdívku „blbouny“ skutečně nezaslouží

Ovocné kynuté knedlíky, recepty. S jahodami, borůvkami nebo švestkové? • Kynuté knedlíky s ovocem, ozdoba československé kuchyně. • Proč se kuchařky brání přípravě ovocných kynutých knedlíků? • Jak postupovat, aby se kynutý knedlík nesrazil? • Tipy na posýpky a polevy ovocných knedlíků. • Proč se kynutým knedlíkům říká blbouny? • Jaký je rozdíl mezi blbounem a buchtou na pare? •

Sladký kynutý knedlík, v sezoně plněný čerstvým ovocem (jahody, borůvky, meruňky, švestky), v zimě povidly nebo marmeládou, je rodinným stříbrem československé kuchyně. Na Slovensku se ovšem nazývá parená buchta nebo buchta na pare. Výrobně patří kynuté knedlíky k nejlevnějším jídlům, když ovšem nepočítáme ingredience na závěrečné dochucení. Ale to bychom dávali na každý ovocný knedlík. Příprava kynutých knedlíků není složitá, obzvláště v současné době, kdy máme k ruce pomocníky na elektriku. Tak do jakých se pustíme? Třeba do jahodových? Nebo do kynutých knedlíků s meruňkami? 

Proč je kynutý ovocný knedlík blboun?

Kynuté ovocné knedlíky jsou zhotoveny z toho nejjednoduššího kynutého těsta. Suroviny jsou velmi levné, je potřeba jen mouka, jedno vajíčko, mléko a droždí. I proto bývaly ve staročeské kuchyni v létě často na talíři. Dá se odhadovat, že se někomu – hlavně mužským – mohlo stále opakované sladké jídlo „zajídat“, a pak mu říkali nelichotivě. Ostatně, to potvrdí i chlapi, kteří ještě byli na vojně, jak sladká jídla častovali (a ve vojenských jídelnách se blbouny vařily, protože byly syté a levné).

• Napadla mne ještě jedna hypotéza: udělat kynutý knedlík s ovocem je tak snadné, že to zvládne každý – vulgarismus nechť dosadí každý sám.

V Česku se tyto knedlíky nejčastěji vařily ve vodě. Slovenské mamičky však používaly technologii sofistikovanější – knedlíky vařily v páře. Etymologie slovenského názvu parené buchty nebo buchty na pare je tedy nasnadě.

Pařené buchty staré mámy

Pro generace vyrůstajících po rozdělení Československa je slovenština, pro Slováky čeština, cizí jazyk. Sice velmi podobný, ale cizí.

• Jazyky mají mnohá jiná slova, anebo stejná slova s jiným významem;
• rozdílnosti v gramatice;
• jiná pravidla výslovnosti některých hlásek a skupin hlásek;
• odlišný ráz a jinou spodobu znělosti při výslovnosti.

Že je čeština cizím jazykem, kterému se museli cíleně učit, velmi dobře poznáme u mladé generace slovenských herců. Ostřílení slovenští bardi československé kinematografie se zřejmě češtinu moc neučili – přešla do nich tak říkajíc „za pochodu.“ Ale nikdy se nezbavili slovenského přízvuku. A to ani ti, jejichž herecké umění ve mně stále budí obdiv: Magda a Emilia Vášáryové, Božidara Turzonová, Milan Lasica, Marian Labuda, Maroš Kramár, Milan Kňažko… Mám je v českých filmech velmi ráda. Ale stopu akcentu stále slyším.

Ovšem mladí slovenští herci, no tak to tedy klobouk dolů. Byla bych se do krve hádala, že třeba Braňo Holíček není Broňa jen proto, že mu dali jméno po nějakém slovenském předkovi. Nebo Ján Koleník. Totéž. O plejádě těch krásných slovenských zrzek, a dalších mladých Slováků, kteří oživili českou filmovou scénu, nemluvě.

Proč je připomínám v souvislosti s kynutými ovocnými knedlíky? No, protože si myslím, že alespoň část úsilí, píle, času a peněz, které ti mladí herci vynaložili, aby se uplatnili i v Česku, by mohli vynaložit „překladatelé“, vkladatelé a editoři kuchařských předpisů převzatých ze slovenských zdrojů  pro české internetové servery. Když už nevědí, co věděli jejich českoslovenští rodiče, že „buchta na pare“ je slovenský výraz pro naše „blbouny“, proč se někoho nezeptají?

• Příklad: Na slovenském webu je fotka normálního kynutého ovocného knedlíku. Suroviny a pracovní postup jsou stejné jako na blbouny, jen slovenský název zní „Buchty na pare“. Český název téhož receptu s tou samou fotkou na českém serveru: „Buchty na páře.“ Korunuje to avizo k receptu: „Připravte si lahodnou nadýchanou buchtu na páře.“

Máme se smát, vztekat se, plakat nad ignorantsvím těch, kteří podobné – nezlobte se, ale nesmysly – pouštějí do informační sítě celé planety Země? 

Slovensko-český výkladový slovník kuchařských idiomů

• Buchty na pare: Chápeme a překládáme jako kynutý knedlík s ovocem, marmeládou, tvarohem, lidově „blboun“. Když napíšeme knedlík na páře, je důraz kladen na technologii vaření, náplň může být jakákoliv. Zatímco „buchtou na pare“ je vždy míněn sladký blboun.
• Parené buchty: totéž co buchty na pare
• Parené buchty starej mamy: Překládáme „Babiččiny ovocné kynuté knedlíky“, nikoliv „Pařené buchty staré mámy.“

Soutěžní úkol: Na fotce výš jsou originální buchty na pare  ze slovenské kuchařky. Kdo najde jediný rozdíl mezi nimi a českými kynutými knedlíky, má bod.

Ovocné kynuté knedlíky: Recept

Suroviny na kynuté knedlíky s ovocem

• 500 g hrubé nebo polohrubé mouky
• 1 malá lžička soli
• 1 polévková lžíce pískového cukru
• 250 – 300 ml mléka
• 1 vejce
• 30 g čerstvé droždí (2/3 balíčku)

Mouku proseji do mísy a rozmíchám v ní kávovou lžičku soli. Vprostřed udělám důlek, nasypu do něj lžíci cukru, rozdrobím čerstvé droždí (se sušeným nemám zkušenost) a zaliji 250 ml vlažného mléka.

Když kvásek vzejde tak, že dělá bubliny, přidám celé vejce a ručním hnětačem začnu zpracovávat těsto, až je hladké, kompaktní a nelepivé. Kdyby si hnětač s těstem nedokázal poradit, jak by bylo tuhé, přidám nepatrně mléka. Po lžicích, protože těsto sice musí být vláčné, ale musí zůstat tužší.

Akt vypracování je důležitý, mnohé hospodyňky z toho mají strach. To je zbytečné. Elektrické hnětače, roboty nebo pekárny za nás udělají tu nejhorší práci. Jen jim musíme také dopřát čas, i když poloviční, než těstu věnovaly naše nemechanizované předkyně. Žádné „To už je dobrý“ neplatí, dokud se těsto neleskne.

Vypracované těsto přikryji utěrkou a nechám asi 45 minut kynout. Bude ho skoro plná mísa.

Vykynuté těsto překlopím na pomoučenou pracovní plochu, zamoučenýma rukama několikrát překulím. Pak rozdělím na dva díly (pro lepší manipulaci) a rozřežu na pokud možno stejné kousky. Z půl kila mouky jich mám obvykle 15 až 17, ale možno dělat i menší.

• Dívala jsem do norem, tam je ze 1400 g mouky 60 knedlíků, takže z půl kila by jich mělo být 21,5. Dělám prostě knedlíky velikostně mírně nadstandardní. ;=)

Z dílku roztáhnu čtverec a na střed položím ovoce. Jahody nemusejí být v té nejlepší kondici. Používám takové, které samozřejmě nehnijí, ale jsou trochu pomačkané a už by nenaděly zasyrova žádnou parádu. Na kousek těsta pokládám tak tři čtyři, ale záleží na velikosti jahod.

• V případě meruněk dávám jednu (bez pecky). Čím zralejší meruňky, tím chutnější knedlík.

Těsto dobře svážu a knedlík zakulatím. Nikde nesmí být puklina.

Vymastím dna nádob parního hrnce a knedlíky po za balení na ně hned pokládám. V nezapnutém parníku jim dám dám ještě asi deset minut na dokynutí.

Pak nastavím čas na 15 minut a knedlíky pařím. Po časovém signále odklopím víko, do jednoho píchnu párátkem. Když se na ně nelepí těsto, jsou blbouny akorát. Kdyby bylo párátko lepkavé, pět minut přidám. Ještě v parním hrnci propíchám všechny knedlíky, aby z nich unikla pára a nesrazily se. To je třeba udělat, i když bych knedlíky vařila ve vodě. Vyjmu je – a můžu servírovat.

• Výhodou parního hrnce mimo jiné je, že v něm mohu opozdilcům knedlíky přihřát, aniž by ztratily na kvalitě. Ani je nemusím z patra vyndávat na mísu.

Co kynutým knedlíků přidá na kráse, ale hlavně na chuti

• Kynuté jahodové knedlíky stačí posypat moučkovým cukrem a přelít rozškvařeným máslem.
• Přímo andělskou krmi z nich udělá máslo, cukr a tvaroh (ten nesladím). Může být klidně čerstvý, ale delikátní je strouhaný tvrdý tvaroh. Můžeme si jej udělat doma. Návod a fotky pracovního postupu je v článku Švestkové knedlíky z krupicového těsta a domácí tvaroh na strouhání.

• Výtečným přelivem je přislazená zakysaná smetana nebo smetanový jogurt.
• Do omáčky lze rozmačkat pár jahod nebo přeliv dozdobit syrovou jahodou. K vařeným jahodám v knedlíku přibude čerstvá chuťová stopa.

• K meruňkovým knedlíkům, kromě už uvedeného, zajímavě sedne vanilkový krém a ořechy nebo lískovými oříšky. Krém uvařím jako řidší pudink.
• Kdo nechce kupované prášky, uvaří z mléka, vanilkového lusku, maizeny.
• Nebo udělá přímo žloutkový krém.
• Dospělým je možno krém vylepšit trochou meruňkovice, rumu nebo mandlového Amaretta, které kuchařky mají dost často skryté v tajné skrýši pro přípravu tiramisu.

Kynuté knedlíky podle československých autorit

Kynuté knedlíky – ČSN 19612 a kynuté knedlíky s ovocem – ČSN 19612/A

Těsto: Droždí 30 g, cukr krupice 40 g, mléko 650 g, mouka hrubá 1400, vejce 1 ks, sůl 20 g.

Droždí rozmícháme s cukrem, rozředíme malým množstvím vlažného mléka, přidáme trochu prosáté hrubé mouky a rozmícháme, až vznikne řídké těstíčko – kvásek, který necháme na teple vykynout.

Do zbylé dávky prosáté mouky (trochu mouky odložíme na vyválení těsta) přidáme vejce, sůl, vykynutá kvásek, zbylou dávku vlažného mléka. Směs pečlivě promícháme, vypracujeme hladké nelepivé těsto a dáme je vykynout.

Dostatečně vykynuté těsto rozválíme na silnější plát (asi 10 – 15 mm) a nakrájíme čtverce potřebné velikosti. Na jednotlivé dílky těsta naneseme rozmíchaná povidla (poklademe ovocem), pečlivě zabalíme knedlíky a necháme je kynout.

Vykynuté knedlíky vkládáme do vařící, mírně osolené vody a vaříme 10 – 12 minut (během vaření knedlíky obrátíme). Uvařené knedlíky ihned po vyjmutí z vody propichujeme špejlí nebo vidličkou, aby mohla vyprchat pára a knedlíky se nesrazily.

Knedlíky kynuté, Joza Břízová

Suroviny: ½ kg hrubé mouky, 1 kávová lžička (menší než čajová) soli, ¼ l mléka, ½ dkg droždí (postačí ale balíček po 42 g), 1 vejce.

Droždí rozdrobíme do hrneřku, přidáme vlahé mléko (asi deci) a necháme na teplém místě, až droždí vzejde. Potom přidáme mléko, ve kterém jsme rozkvedlali vejce a sůl a vypracujeme dosti tuhé těsto. Těsto poprášíme moukou a necháme asi jednu hodinu kynout.

Potom z něho utvoříme silný váleček, který nakrájíme na díly. Každý kousek zakulatíme na hladký knedlík. Knedlíky dáme na pomoučený vál přikryté ubrouskem (plátěným) vykynout (asi čtvrt hodiny) a pak je zavaříme do vařící osolené vody.

Vaříme nejdřív přikryté poklicí pět minut. Potom je obrátíme a odkryté dováříme podle velikosti knedlíků 3 – 5 minut. Uvařené knedlíky ihned po vyndání z vody třikrát propíchneme vidličkou.

Kynuté knedlíky plníme též ovocem, zavařeninou nebo povidly. Uvařené pak mastíme máslem, sypeme tvarohem nebo osmaženou strouhankou nebo strouhaným perníkem a podáváme jako moučník.

• (Dodávám – prázdné kynuté knedlíky polévám žahourem z borůvek nebo jiným teplým a přislazeným ovocným rozvarem s většími kousky ovoce – klevelami).

Buchty na pare, Mária Hajková

Buchty na pare, v 80. letech informovaně v českém překladu figurující jako knedlíky vařené nad parou, pocházejí z kuchařky Moučníky od oblíbené slovenské autorky Márie Hajkové. Kdo by se receptem chtěl nechat inspirovat, upozorňuji na nepřesnost ve vydání z roku 1984, která vznikla asi při sazbě, při přepracování nebo „překlepem“ při převodu jednotek.

• V receptu uvedených 300 g cukru na 600 g mouky je chyba, tak sladké těsto by ani nevykynulo. Správně asi mělo být 30 g cukru, jak se objevuje i v jiných vydáních kuchařky.

Proč recept uvádím, když je tam chyba? To proto, že se Moučníky od Hajkové v rodinách předávají po přeslici a kdyby se tímto receptem nějaké méně zkušená hospodyňka přesně řídila, mohla by být smutná z nezdaru. Jinak je ta knížka báječná.

Na receptu je cenný pracovní postup při plnění knedlíků (jako koblihy) a popis vaření knedlíků na ubrousku uvázaném kolem hrnce.

Zdroj: Receptury teplých pokrmů 1974; Vaříme zdravě, chutně hospodárně 1958; Moučníky, Mária Hajková, 1984.

Foto: Všechny fotky v článku o vaření ovocných kynutých knedlíků (receptar)

https://makova-panenka.cz/recepty/ovocne-kynute-knedliky-si-prezdivku-blbouny-skutecne-nezaslouzi/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2017/06/1_ovocne-kynute-knedliky.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2017/06/1_ovocne-kynute-knedliky-150x150.jpg2024-02-14T15:22:52+01:00receptarHlavní jídlaRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAborůvkové knedlíky na páře,jahodové knedlíky,jahodové knedlíky z kynutého těsta,jahody,jahody recepty,knedlíky,kynuté borůvkové knedlíky,kynuté knedlíky,kynuté knedlíky na páře,kynuté knedlíky od babičky,kynuté knedlíky s borůvkami recept,kynuté knedlíky s jahodami recept,kynuté knedlíky s povidly,kynuté těsto na ovocné knedlíky,meruňkové knedlíky,meruňky recepty,nejlepší kynuté knedlíky borůvkové,nejlepší recept na kynuté ovocné knedlíky v páře,ovocné kynuté knedlíky,ovocné kynuté knedlíky z polohrubé mouky,parní hrnec recepty,švestkové knedlíky,výborné kynuté švestkové knedlíkyOvocné kynuté knedlíky, recepty. S jahodami, borůvkami nebo švestkové? • Kynuté knedlíky s ovocem, ozdoba československé kuchyně. • Proč se kuchařky brání přípravě ovocných kynutých knedlíků? • Jak postupovat, aby se kynutý knedlík nesrazil? • Tipy na posýpky a polevy ovocných knedlíků. • Proč se kynutým knedlíkům říká blbouny? • Jaký je rozdíl...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA