Buchty jako od babičky: Recept na pravé kynuté buchty se švestkami
Buchty jako od babičky. • Dneska upeču slíváky, nebo slíváci? • Když švestková buchta, tak z kynutého těsta. • Recept na kynuté buchty se švestkami. • Pravé české buchty jako malované. • K podzimu patří český slívák. • Nebojte se kynutých buchet. • Jen to těsto nepředělej. •
Kynuté buchty se švestkami nenajdeme v žádné jiné národní kuchyni. Švestkové buchty nejsou ani tak zákuskem, jako spíš typickým podzimním sladkým jídlem, na němž si pochutnáme při bezmasém obědu a zbudou-li, náramně se hodí k snídani, na přesnídávku do školy a do práce, na cesty. Po švestkové buchtě každý rád sáhne k utišení malého hladu mezi jídly, a nebo jen tak, když nás „honí mlsná“. Neupéct slíváky v sezoně švestek není sice přímo hřích, ale byla by to věčná škoda. Doba švestek trvá krátce.
Podzimní fenomen: Pravá česká švestková buchta
Švestkové buchty jsou nejlepší z tak zvaných pravých švestek, které dozrávají v září, někde i v říjnu. Pravé švestky na rozdíl od jiných odrůd mají tuhou dužninu, která při pečení nepustí tolik šťávy, jako třeba blumy nebo jiné ranější švestky, z nichž děláme spíš bublaniny.
TIP: Rychlá švestková bublanina od babičky a čtyři další recepty na výborné bublaniny
Švestkové buchty se pečou z jednoduchého, méně tučného a méně sladkého kynutého těsta. Zato se bohatě omastí před upečením a ještě horké posypou cukrem, který ve spojení s těstem, tukem a šťávou vytvoří nenapodobitelnou krustu. Pravá česká švestková buchta je proto sladká i kyselá, měkká i křehká. Prostě slívák.
„Dnes upeču slíváci“
Švestkové buchty nám vždycky pekly babičky. Naší máti totiž „nepekla trouba“. Ani jedna, za všechny roky. Babička městská pekla švestkové buchty cukrářského typu. Byly žluté po žloutcích, voněly máslem a vanilkou. Měly hutné, těžké, sladké těsto a vydržely týden. Asi i proto, že nám dětem a tátovi moc nejely. My jsme měli raději švestkové buchty od babičky-selky. „Přemejšlim, co upíct. Ále, cák bych porád, upeču slíváci.“
- Cože? Má snad někdo v úmyslu připomínat, že se ve čtvrtém pádě používá tvrdá koncovka a nota bene, že je slívák ještě ke všemu neživotný? Že se říká pořád a ne porád? Tak to tedy prr. Já také dělám, že neslyším, když teď lidé kolem mne „chcou, licou, vijou a rožínají.“ Na starobylou východočeštinu naší babičky nedám dopustit!
Ale zpátky k buchtám. Slíváky selské babičky byly zlatohnědé, trochu lepkavé švestkovou šťávou. Měly tenoučké, ale pevné těsto a byly velice křehké. Je fakt, že třetí den by už nebyly moc měkké, ale bylo v nich dost švestek, tak to nevadilo. A beztak vydržely jen od soboty do pondělní snídaně/školní přesnídávky. „Slíváci nesmíš předělat,“ říkala babička-selka. A já už vím, co tím tehdy myslela.
Pravé české švestkové buchty
Na švestkové buchty se musí zadělat jednoduché kynuté těsto.
Mouka. Používá se hladká nebo polohrubá mouka, případně směs obou. Hladká mouka učiní těsto víc soudržným, proto bych ji doporučila začátečníkům.
Sůl. Mouku je třeba osolit, a to nijak málo. Na jeden kilogram mouky dáváme nožem zarovnanou polévkovou lžíci soli, na půl kilogramu buď půl lžíce nebo jednu čajovou lžičku. V mnoha receptech se píše „špetku soli.“ Špetka je málo. Neosolené těsto je jalové, mdlé, bez chuti. Když dáme méně cukru, můžeme chybu napravit tím, že buchty dodatečně víc ocukrujeme. Málo soli je chyba nenapravitelná.
Vejce a tuk. Pro lepší soudržnost kynutého těsta na švestkové buchty se dává celé vejce a méně tuku. Tukem a samotnými žloutky těsto křehne a při balení praská. A dobře zabalit je důležité, aby šťávy vyteklo co nejméně.
- Na zadělání těsta i dodatečné potření švestkových buchet se po staročeském způsobu používalo vepřové sádlo (bylo doma) a nebo i slepičí tuk. Právě tyto živočišné tuky zajistí onu křehkost a barvu „buchet od babičky“. Proto tuk do švestkových buchet míchám jedna ku jedné – půl sádlo, půl rostlinný tuk. Babička to také tak dělala. Rozpustím dvojnásobné množství, než je třeba do těsta, protože druhou část použiji na vymazání plechu a potření buchet.
Vypracování těsta. Těsto se musí dobře propracovat, a to není fráze. Nedávno jsem četla nějaký recept na kynuté těsto, a až mi při čtení zaskočilo. Jakási „hospodyňka“ tam suverénně jiným radila, že vůbec není třeba dodržovat onu formuli „důkladně propracujeme, až je těsto lesklé, hladké a odlupuje se od zadělávací mísy.“ Právě naopak, že se jí prý lépe pracuje s těstem jen tak halabala zamíchaným. Prosím vás, ne. Ne a ne. Nevypracované těsto je pak:
- trupelnaté – vločkovité,
- jsou v něm nestejně nakynuté „cucky“,
- rychle tvrdne.
Vypracování kynutého těsta je nejdůležitější krok v celé jeho přípravě. Když babičky těsto mísily ručně, trávily tím tak půl hodiny. My máme různé pomocníky, ale i tak – při použití ručního hnětače – trvá dokonalé zpracování surovin minimálně 15 minut (u těsta z půl kilogramu mouky). A opravdu musí být těsto hladké, lesklé.
Pak už bude těsto jen kynout. Trvá to 45 minut až hodinu a těsto přitom zdvojnásobí svůj objem.
Švestkové buchty: Jdeme na to
Suroviny
- 500 g hladké nebo polohrubé mouky (nebo směs)
- Půl polévkové lžíce soli
- 80 až 100 g pískového cukru do těsta
- 20 g droždí (půl balíčku)
- 1 celé vejce
- Případně trochu citronové kůry (nemusí být)
- 200 ml mléka
- 200 ml směsi rozpuštěného sádla a rostlinného másla
- 40 až 50 švestek
- 10 kostek cukru nebo cukr písek podle potřeby do švestek
- Moučkový cukr na pocukrování
Postup práce
Mouku prosejeme do mísy, smícháme se solí a cukrem. Mléko hřejeme, aby bylo vlahé. Rozmícháme v něm dvě lžíce mouky odebrané z mísy a droždí, necháme vzejít kvásek (aby bublal). Vlijeme do mouky, přidáme vejce, tuk a případně citronovou kůru. Vypracujeme měkké vláčné lesklé těsto. Přikryjeme utěrkou a necháme vykynout.
- Švestky opláchneme, necháme řádně okapat, vyloupeme pecky, vyhodíme červivé. Do jedné buchty počítáme tři až čtyři půlky, podle velikosti švestek, ale jen dvě půlky by bylo málo.
- Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučněný vál nebo pracovní plochu. Několikrát lehce překulíme, moc netlačíme.
- Rozdělíme na půlku a půlku dál na deset stejných dílů (na klasický plech se vejde asi dvacet buchet).
- Dílky těsta na pomoučněné ploše roztáhneme do tenkého obdélníku.
- Ke každé celé švestce přidáme půl kostky cukru, a nebo půlky trochu zasypeme pískovým cukrem. Je to třeba, švestka se pečením stane kyselejší. Švestky klademe za sebou na dílku těsta.
- Obdélník spojíme, spoje pevně přitiskneme. Vytvarujeme podélný bochánek.
- Nebo můžeme z těsta vytáhnout přibližné čtverce. Pak švestky poklademe diagonálně a buchtu spojíme cípy jako šáteček. Tak bude mít budoucí buchta čtvercový tvar.
- Buchty klademe na plech co možná nejúhledněji a nejpravidelněji. Při kynutí se „dorovnají“ do hranatých tvarů.
- Buchty necháme na plechu ještě asi 15 minut kynout.
- Mezitím vyhřejeme troubu na nejvyšší teplotu.
- Potom buchty důkladně potřeme rozpuštěným tukem – povrchu a ze stran.
- Dáme do trouby.
- Po pěti minutách snížíme teplotu na 200 stupňů a pečeme do zlatohněda, což trvá 20 až 25 minut.
- Plech vytáhneme z trouby.
Asi pět minut počkáme, a pak celý plech překlopíme na jiný nebo buchty překlopíme na čisté prkénko velikosti plechu, které používáme pouze na sladké moučníky.
- Tady by se mi chtělo použít verzálky, protože PŘEKLOPENÍ BUCHET je tradiční technologický krok (uvedený ve všech starých českých kuchařkách), na který se v současné době nějak zapomíná.
Správná česká buchta se musí po upečení ještě horká překlopit, a neříkejte mi, že ne. Není to jen proto, aby měla svrchu tradiční rovnou plochu, pro kterou se také někde buchtám říká cihličky. Má to i jiné důvody:
- Ten nejdůležitější je, že se při pečení horní strana buchty vyboulí nad švestky a je suchá. Když buchty překlopíme, horké ovoce provlhčí i původní vrchní stranu, která pak nebude odchlipovat a bude stejně vláčná jako strana původně spodní.
- Buchta si „sedne“ a dostane klasický plochý tvar cihličky.
- Strana, která se po překlopení dostane nahoru, je mastnější. V prvních pěti minutách čekání po vytažení z trouby do ní vsákne horký tuk z plechu. Také bude prosáklá šťávou, která vždycky z nějaké buchty pronikne. A tento mastnější a vlhčí povrch je ideální pro cukrování.
Když takovou horkou překlopenou buchtu pocukrujeme, vytvoří se ona báječná krustička, tak typická pro pravé švestkové buchty.
(Naše babička jeden plech cukrovala – ten na okamžité snědení. Druhý plech nechala vychladnout bez cukru, protože pocukrovaná buchta do zásoby na víc dní vlhne).
Teď už zbývá jen uchránit buchty do chvíle, než trochu zchladnou. Což se obvykle nezdaří.
Moje slíváky, pečené léta tímto způsobem, mají „hodně kamarádů“. Proto je vždy dělám z celého kila mouky, tedy z dvojnásobku uvedeného receptu. Z kila mouky to je na dva plechy.
„Jen to těsto nepředělej“
A teď ještě vysvětlení, toho výrazu „předělaná“. Městská babička asi chtěla, abychom měli jen to nejlepší. Proto i na švestkové buchty zadělávala těsto ze samých žloutků, másla a cukru. Těsto bylo dobré, ale vhodné spíš na makovou bábovku než na švestkové buchty.
Aby byla švestková buchta lehká a těsto zůstalo jen v tenké vrstvě, musí se udělat jen obyčejné, hubené, tedy „nepředělané“. Tak, a už znáte tajemství babiččiných buchet.
Foto k receptu na kynuté buchty jako od babičky: receptar
https://makova-panenka.cz/recepty/buchty-jako-od-babicky-recept-na-prave-kynute-buchty-se-svestkami/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2015/09/8_svestkova-buchta.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2015/09/8_svestkova-buchta-150x150.jpgMoučníky, dezertyRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAbabiččiny buchty,babiččiny švestkové buchty,buchty cihličky,buchty jako od babičky,buchty se švestkami,české buchty od babičky,české buchty recept,jak udělat buchty,kynuté buchty,kynuté buchty se švestkami,kynuté těsto,nelepší kynuté těsto na buchty,recepty švestkové buchty,slíváky,slíváky podle babičky,správné kynuté těsto,staročeské kynuté buchty,staročeské slíváky,svatomartinské menu,švestková buchta,švestkové buchty podle babičky,švestkové kynuté buchty,švestky recepty,tajemství babiččiných buchet,vypracování kynutého těstaBuchty jako od babičky. • Dneska upeču slíváky, nebo slíváci? • Když švestková buchta, tak z kynutého těsta. • Recept na kynuté buchty se švestkami. • Pravé české buchty jako malované. • K podzimu patří český slívák. • Nebojte se kynutých buchet. • Jen to těsto nepředělej. • Kynuté buchty se švestkami nenajdeme v žádné jiné národní kuchyni. Švestkové...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Dnes upecene na manzelovo prani, buchty se povedly a chutnaji jako od babicky, specham s bodikem a foteckou
Milá Maková panenko!
Tisíceré díky za sdílení tohoto receptu! Nejsem „blbá“ kuchařka, ale klobouk dolů, tyhle slíváky jsou naprosto bezkonkurenčně luxusní!
Zuzko, děkuji za příspěvek.
Vaše slova uznání ale patří babičce-selce, tak jsem jí je poslala do nebe. Právě okopávala a plela červánky, aby byly pěkně červené. Všem nám vzkazuje: „Cák byste taky furt vymejšleli něco novýho, když to už dávno vymyšlený je?“
Přeji hezký zbytek léta a dobrou úrodu švestek na „slíváci“. ;=) M.P.
Bezva a dobré rady hned jdu na to tak doufám že se mi povedou
Maková panenko, slíváky jsem pekla nerada, protože se mi většinou nepovedly. Dnes jsem je upekla podle Vašeho receptu, a nejenže mi celý barák nádherně voní, ale buchty jsou úžasné. Recept jsem si již schovala a jiný dělat nebudu, díky. Jsou přesně takové jako dělala moje babička v železňáku.
Hančo, děkuji za zprávu, jsem ráda, že se povedly. A máte pravdu, ta vůně… Když dopečete slíváky, můžete do hodiny čekat návštěvu. Takže další bod pro slíváky. ;=) MP
Ted vytazeno z trouby. Vypadaji luxusne, ta stavicka co z nich vytekla, mnam. A jak pisete o sve babicce selce, dekujete ji do nebicka…. az mne vyhrkly slzicky. Dekuji moc za krasne Vase povidani.
Alisku, děkuji. Od babičky-selky mám ještě pár východočeských tipů. Abych navnadila, třeba: buchty řepáky, zelníky, „dolky“ s mákem… Jen co přijde jejich čas! MP
Maková panenko! Toto těsto u Nás na švestáky je úžasné.Zaděláno,vykynuto a jdu na ně.Moje babička“vesnická“ je dělávala kulaté dál od sebe a tekla nám slina jen se řeklo švestáky!Mávám tam nahoru na tu Vaši babičkua na tu moji!!!
Enžílko, děkuji za příspěvek. Teď držíme štafetový kolík my. Musíme myslet na to, že taky budeme babičky. Tak aby naše vnoučata potom nevzpomínala na to, jak báječně jejich babička dokázala prošťouchnout rohlík a nacpat do něj ohřátý párek…. ;=)) MP
Maková panenko, slíváky jsem pekla již 3x. Dva jsem si schovala, abych viděla jsk dlouho vydží a ještě 4-tý den byly měkoučké a voňavé. Už jsem recept rozdala 3 kamarádkám. A všechny tvrdíme, nemá chybu. Úžasné. Dnes je peču opět, jedu na oslavu a všichni volají “ teti přivez slíváky.
Hančo, děkuji za „hlášení“, mám radost, že se slíváky povedly. V jednoduchosti je krása, to platí i u tohoto starého venkovského receptu našich babiček. Sezona slíváků je krátká. Zkoušela jsem je dělat i ze švestek mrazených nebo naložených ve vlastní šťávě – není to ono, čerstvá švestka je holt čerstvá švestka. Tak jich na podzim užijme. Zdraví MP
maková panenko, dlouho jsem se neozvala, ale teď mě napadlo jestli nemáte od své úžasné babičky selky speciální recept na úžasnou vánočku. Každý rok s ní bojuji. H.
Vážená Hančo, díky za “věrnost”. Ale skoro se mi chce říct: “Tak svět odplácí…” Recept na vánočku totiž nemám. Tedy mám jich v různých sešitech a knížkách dost, ale žádný jsem nevyzkoušela – a netroufla bych si nabízet něco, co jsem nikdy sama a mnohokrát vlastnoručně nedělala.
Babička-selka sice vánočku pekla, ale my-děti o ní tehdy neměly zájem. Vánočka nám byla moc obyčejná. (Babička si ji lámala do bílého kafe nebo do horkého kozího mléka, a to nám rovněž připadalo – inu, příliš “venkovské”). Proto jsem nedbala o recept. Škoda přeškoda.
Ve své domácnosti jsem místo vánočky vždycky pekla/peču německou štólu (je k tomu důvod – a také štóla velmi dlouho vydrží).
Třeba se najde čtenářka/čtenář, která/ý poradí, jak “chytit vánočku pod krkem”. M.P.
Dotaz: není toho tuku moc? Dala jsem zadělat v pekárně a napoprvé nebyla schopná těsto vymíchat, po půl hodině zadělávaní stále z těsto vytékal tuk.Když jsem pustila pekárnu podruhé tak se tuk už zapracoval.Výsledek bylo podle mého názoru dost mastné těsto.Sliváky jsem upekla a darovala dceři tak ani nemohu říct jaké byly.Ale nestěžovali si tak asi dobré.M
Dobrý den, Marie. Ano, máte pravdu, jsou recepty na kynuté těsto, kde se předepisuje méně tuku. Buchty z něho ale budou jiné než slíváky mé babičky. Neříkám, že nedobré, prostě jiné. Tuk dodává na křehkosti, a pro švestkové buchty podle receptu mé babičky je křehkost typická. Babička dávala (cituji ze sešitu) „na kilo mouky ¾ puntíkatého hrnku rozpuštěného omastku“ – a ten hrnek byl půllitrový, mám ho doma. Na poloviční množství mouky tedy přijde polovina z ¾ puntíkatého hrnku, a to je 200 ml.
Proč pekárna nezapracovala tuk, netuším. Nemám s pekárnou zkušenosti. Když se těsto zpracovává vařečku či hnětacími háky ručního nebo stolního robotu, nestane se to. Nebo alespoň mně se to nikdy nestalo, a to dělám kynuté těsto na buchty a koláče často a dlouhodobě. Třeba poradí někdo ze čtenářů?
Kdybyste se do slíváků podle receptu mé babičky znovu pouštěla, nechte si alespoň jeden na ochutnání. Řekla bych, že právě tím množstvím tuku – a rovněž množstvím soli v těstě – se tyto buchty liší od buchet připravených z těsta méně tučně a osoleného jen „špetkou“ soli.
Přeji zdar a zachovejte, prosím, stránkám přízeň. MP
Tak po roce Vás zase pozdravuji, maková panenko. Dnes jsem dělala Vaše slíváky. Dala jsem je vystydnout na terasu a jak to vonělo od sousedů se ozývalo, kavu máme uvařenou. Ještě jednou děkuji za skvělý recept a přejí příjemný zbytek léta. Protože jak se pečou slíváky, je tu za chvíli podzim. Hanča
Dobrý den, Hančo, děkuji za pozdrav. Poraďte sousedům, že ke slívákům patří ne černá káva, ale bílá, z Melty. Hezký podzim přeji. M.P.
Dnes jsem je pekla,zadarilo se, jsou úžasné 😀.
Dobrý den, Iveto, děkuji za hlášení. Já letos ještě slíváky nepekla, švestky dosud nedozrály, bydlíme „vysoko“. Ale už si na ně děláme chutě. Tak a´t se zadaří pokaždé. ;=))) M.P.
Dobrý den, už jsem párkrát brousil právě po takovémhle receptectu. Na buchty, jako dělala naše babička (to tenký těsto a připečená lepkavá šťáva). A teď mě lehce mrazí. Přesazen z orlickoústecka do Olomouce, buchtová babička ze statku a druhá z Litomyšle – městská. Takže ten úvod mě tak trochu dostal. Jestli jim babička říkala slíváky, to si nejsem úplně jistý, ale nějaký takový výraz, který jsem už dlouho marně v hlavě hledal, pro ně určitě měla. Nejspíš je to ono. Tak se těším, že nějaký švestky ještě seženem a recept vyzkoušíme. Díky moc za něj i za to povídání. Stojí za to, i kdyby k němu ty buchty nebyly.
Honza
Hu, Jane, také mne až zamrazilo, když jsem četla Váš kometář, za který Vám děkuji. Pak, že jsou osudy jedinečné. ;=). Myslím, že „Oušťáci“ také říkají „slíváci“. To až Svitavákům a Jevičákům se pusa východočesky nekroutí, ale protahuje do moravštiny. ;=) Švestky určitě seženete. Nejlepší jsou ty pravé, co ještě rostou někde podél cest. Tuhé, masité, uvnitř žluté… Tak přeji, aby se „slíváci“ podařily. A hlavně: přelopit, překlopit! A to sádlo!
Zdraví M.P.
Buchty jsou výborné!!! ..akorát se mi některé roztrhly když jsem je preklapela..coz je moje vina, mám s kynutym testem občas problém 🙂 Snedly se do posledního drobečku 🙂
Dobrý den, Petro. jsem ráda, že buchty chutnaly. To je nejdůležitější.
S tím přetržením – chce to grif – nejlépe z plechu na plech. A také mít buchty před pečením dobře podmazané tukem. Ale to „vychytáte“. Přeji hezkou švestkovou sezonu. Letos začala brzy. M.P.
Dobrý den, buchty jsem upekla z dvojité dávky na rodinnou sešlost a všichni – i ti, co buchty moc nejedí, se o pekáče poprali. Také jsem vzpomněla na venkovskou babičku – kousnu do buchty a cítím se zas jak malá holka. Vaše stránky jsou inspirativní, o to více, že se stávám více venkovankou, která bez výčitek ráda opouští bláznivé město. Mějte se krásně.
Dobrý den, děkuji za recept. Peču hodně, ale s kynutým těstem nejsem až tak moc velká kamarádka. Na podzim vzpomínám, jak babička dělala ne cihličky, ale tzv. cihly, což byly velké buchty se švestkami, jablky, rozinami a skořicí. Na pekáček se vešly tři. Jenže recept na těsto zmizel v nenávratnu. Takže jsem Váš recept přizpůsobila mým vzpomínkám a nedělám sice obří buchty, ale ke švestkám jsem přidala ještě jablka. Jsou také výborné.
Prostě luxus, luxus, luxus😊tenhle recept nemá chybu. Už jsem je dělala několikrát a jsou úžasný. Řekla bych, že jsou lepší než dělala moje babička😢. Díky za recept…😉
Dobrý den,Maková panenko. Právě zadělávám recept Vaší baličky v pekárně,tak uvidíme jak se těsto povede. Chci se zeptat na jakém tuku je péct? A kolik toho tuku? Moc Vám děkuji za Vaše stránky a hlavně za povídání o Vašich babičkách.Až jsem se rozbrečela dojetím,mám totiž stejné vzpomínky na moji babičku a tchýňku.Už jsou taky tam co Vaše babičky a možná že si tam vyměňují recepty na ty nejlepší slíváky a jiné dobrůtky které pekly a vařily. Všechno nejlepší v novém roce přeje Marie
Dobrý den, Marie,
odpověď přijde, když si budete na buchtách pochutnávat, tak pro příště: S pekárnou nemám žádné zkušenosti, ale mělo by platit to samé, co o ručním hnětači. Když tak se, prosím, podívejte na nový článek o tvarohových buchtách, tam jsou detaily o těstu na kynuté buchty.
Co se tuku týká: vždy si připravím o dvě facky víc té tukové směsi a použiji zbytek na potření plechu a pomazání syrových buchet, hlavně škvír mezi nimi. Když plech a mezery pomažete rozpuštěnou Hérou, nic se nestane. Na pomazání plechu a buchet by asi 100 g mohlo stačit.
A děkuji za Vaše krásná slova. M.P.
Ahoj Maková panenko,jenom chci podat hlášení ohledně slíváku. Zadělala jsem je v pekárně .Těsto krásně vykynulo tuk se zapracoval hned napoprvé. Buchty jsem pekla ve čtvrtek a ještě v pondělí byly ty poslední vláčné.Možná tomu trochu pomohly ty švestky.Jsem na sebe hrdá,protože kynuté těsto je pro mne ještě velká neznámá a to mi je 63 let.Ale až do odchodu do toho cukráského nebe tohle všechno pekla moje drahá tchýně.Jenom její učení bylo všelijaké .Všechno podle oka do potoka a když tak přidej… Takže se hold musím učit až teď.A Vám panenko, děkuji za rady a vzpomínky.Přeji vše nejlepší a krásné mrazivé dny.Marie
Hezký den všechny panenky, těsto mi nějak pomalu kyne a tak mám čas napsat. Začal jsem vařit v 65 metodou pokus omyl a s výjimkou štědrovečerní rybí polévky, kterou jsem vylil, jsem i vše snědl. Je pravdou, že minutku z kližky, kterou jsem dělal jako první, jsem si hodinu vychutnával, ale štavnatá a chutná byla, jen trochu tvrdá. První buchtu jsem se chtěl poradit se sestrou a ta říká – Ježíšmarjá, kynuté těsto jsem nedělala 20 let.
No a od té doby nechodím do hospody – vařím si sám a nyní zase více přítelkyně. Ted buchtu peču na počest jejího příjezdu.
A poznámka – když maková, tak já dělám buchty obouruč – čili 2 velké na pekáč, švestky posypané hodně mákem s cukrem. A proč obouruč – buchta se vezme do obou ruk a jí se vcelku – v mládí i naráz.
Ale vlhko v očích při čtení a vzpomínkách bylo zase …..
Dobrý den, Jardo, děkuji za příspěvek. Asi nejsem sama, kdo se při jeho čtení usmíval. Představila jsem si, jak minutkou z kližky hostíte svou partnerku. Snad máte psa, kterému to mohla nenápadně nabídnout pod stolem? A při další návštěvě paní nejspíš přinesla papiňák. Buchty obouruč, a v každé půl košíku švestek. Proč ne? Pro toho, kdo má apetyt, že sní na posezení půl pekáče buchet… ;=)))
Začít vařit, na to není nikdy pozdě. Naše máti upekla své první kynuté buchty ve věku mnohem vyšším, než v jakém Vy jste začínal.
Přeji Vám, aby elán vydržel, aby zdraví sloužilo a humor neopouštěl. A zachovejte, prosím, stránkám přízeň. M.P.
Skvělé jako všechny buchty od Vás!!!
Milá Maková panenko, slíváci jsem dělala dnes, z posledních nejspíš švestek, ale musela jsem je zkusit.
V pekárně se taky trochu odděloval tuk, ráda jsem se poučila, že stačí delší mísení. Jsou skvělé, dodržela jsem sůl, naplnila jsem hodně švestkami, ony se ještě spečou a něco vyteče…
Děkuji za objasnění, proč vlastně buchty překlápět. Udělala jsem to, a už to tak budu dělat, má to smysl. (A co jsem se proti tomu naprotestovala…)
Manžel je ochutnal na svačinu s mlékem, byl nadšen, musím prý je zase udělat, nejlíp, až přijedou děti. Hned se vydal s košíčkem k sousedům, přinesl švestky na potom, dám je do mrazáku. Snad to z nich půjde?
Děkuji za recept, postupně vyzkouším další. Jiřina.
Dobrý den, Jiřino. Děkuji za příjemnou zprávu, že recept na „slíváci“ funguje a výsledek chutná. (Jak by neměl chutnat, vždyť to je po generace prověřováno.)
K těm mrazeným švestkám: Snad se do diskuse vloží ještě někdo, protože já s tím dobré zkušenosti nemám. Mrazené švestky jsou studené. A může se stát, že se těsto srazí, buchty mají „brousek“. Ale třeba jsem jen měla smůlu, třeba jsem tehdy udělala víc chyb, že ty buchty tenkrát nedopadly dobře…
To už jsou lepší půlené švestky zavařené bez vody, ve vlastní šťávě. Ale dávám je jen na metýnku, v balených buchtách mi připadají takové „nedomrlé“, bez šťávy (však v nich také žádná není). Metýnka z nich je ovšem dobrá. Vyzkoušejte, není nad vlastní zkušenost. Pěkný zbytek podzimu přeji. M.P.
Dobrý večer Jiřinko a Maková Panenko :),
Právě jsem dorazil od rodičů z podkrkonoší, z návštěvy jsem si dovezl pár švestek. A zadělávám na slíváky.
To bude za pár hodin v jihomoravské metropoli pozdvižení, až to začne vonět…. :)))
Chtěl jsem reagovat na ty zmrzlé švestky. Se zmrzlým ovocem experimentuji již delší dobu, jak u buchet, tak u blbounů.
Výsledek je takový, že je opravdu důležité nechat ovoce v sítku roztát. Jinak je problém nejen s kynutím, ale i se zvýšeným množstvím šťávy, která rozpouští těsto. Pokud je necháme rozmrazit a vykapat, lze s ním úspěšně pracovat, skoro jako s čerstvým.
Hezký večer !