Poctivá ovesná kaše a nákyp z ovesných vloček. Vaříme chutně, zdravě, hospodárně
Ovesná kaše a ovesný nákyp, recepty z ovesných vloček. • Jak připravit nejlahodnější ovesnou kaši. • Ovesná kaše: málo práce, málo peněz, dokonalý výsledek. • Syrový oves tentokrát nechme koníkům. • Ovesný nákyp podle starého receptu ovšem není pro koně. • Domácí kaše a nákyp z ovesných vloček jsou zdravé, a přesto budou chutnat všem. •
Kaše z ovesných vloček je klasika současných prababiček. V jiných zemích je tradice ovesné kaše starší. Uvařením ovesné vločky neztrácejí na nutričních hodnotách, ale víc si na nich pochutnáme. Základem ovesného nákypu je ovesná kaše. Ovesný nákyp je dobrým tipem na vydatnou snídani, jídlem „do krabičky“ na přesnídávku do práce a do školy. Ovesný nákyp je „zdravý, chutný, hospodárný“, jak znělo motto kuchařské knihy současných babiček.
Nejlepší ovesná kaše a neznámý starý ovesný nákyp
Nejchutnější, nejhodnotnější, a přitom nejlevnější ze všech ovesných kaší je ta, která je připravena ze základních surovin: ovesných vloček a mléka. Není to „názorový výstup“ nutričních specialistů, nýbrž selského rozumu a mlsného jazyka. Mám na mysli ovesnou kaši vařenou. Domnívám se, že se syrovými vločkami má „problém“ víc lidé, než pouze já.
Syrových ovesných vloček (ať v podobě müsli nebo syrové, předem jen namočené kaše) jsem snědla v životě při různých příležitostech tolik, že si snad mohu dovolit osobní prohlášení:
- syrové vločky mi nechutnají;
- zdají se mi být hořké, trpké, tvrdé;
- vadí mi syrová ovesná mouka, která na nich ulpívá.
- Dále mne po syrových ovesných vločkách bolí břicho.
Do müsli se musí něco dalšího přidat: ořechy, suché plody, čerstvé ovoce… Tm rostou nároky na suroviny a s tím náklady. Na ovesnou kaši stačí jen vločky a mléko. Na uvařené kaši z ovesných vloček si pochutnají docela maličcí i dávno dospělí. Ovšem za předpokladu, že mají rádi sladké kaše.
Ovesný nákyp je jeden z bezpočtu nákypů nalezených ve starých českých kuchařkách. Už jsme trochu pozapomněli, že sladký nákyp nemusí být jen z rýže nebo z jahel. Náklady na ovesný nákyp jsou nízké, výsledek překvapivě chutný a široce použitelný. Stojí alespoň za vyzkoušení.
Ovesná kaše ze základních surovin
Ovesná kaše, suroviny na jednu porci
- 1 sklenice ovesných vloček
- 2 až 3 sklenice mléka
- na špičku kulatého nože soli
- cukr podle chuti (po uvaření)
Opražení, to je ta finta
Ovesné vločky vysypu do rendlíku. Je třeba, aby měl naprosto inertní povrch a nebyl cítit předchozím vařením (cibule, česnek). Například pánve s teflonovým nebo i titanovým povrchem tento předpoklad nesplňují, mám tu zkušenost. Nerezový nebo smaltovaný hrnec (ještě lepší, když mají zdvojené dno) jsou vhodné.
Za stálého promíchávání nasucho pražím vločky do fáze, kdy začnou oříškově vonět a ztratí bělavou, „syrovou“ barvu. K míchání ovesné kaše používám nerezovou lžíci nebo vařečku vyčleněnou pouze na sladké.
Ovesnou kaši je třeba „kočírovat“
Přímo na ovesné vločky naliji dvě sklenice mléka a stáhnu teplotu plotýnek na střední. Za stálého míchání vařím. Ovesné vločky s mlékem pění. Když už by obsah nezadržitelně hrozil útěkem, rendlík na pár okamžiků zvednu z plotýnky, počkám, až pěna klesne a znovu položím na plotýnku.
Po nějaké době už kaše nevybíhá, začíná houstnout. Kdyby už byla hustá, ale vločky by při ochutnávce byly stále tvrdé, přiliji mléko ze třetí sklenice. Ale jen postupně. Ta třetí sklenice je rezerva. Ovesnou kaši je třeba míchat odspodu. Protože v ní není cukr, je riziko připálení menší, ale přesto…
Když se mléko vstřebalo a vyvařilo a ovesné vločky jsou měkké, odstavím z plotny a teprve pak dosladím. Sladit je možno čímkoliv podle vlastní volby: cukrem bílým, hnědým, třtinovým, medem…
Ovesná kaše bez ničeho, anebo s něčím
Kaše je hotova.
- Mezi ovesnými vločkami zůstalo mléko zahoustlé odpařením a odvarem z vloček – báječně chutnající,
- kaše voní po oříšcích (které v ní ale nejsou)
- jadrně chutná – je hebká i trochu drsná. Prostě je výtečná.
S čerstvou ovesnou kaší může každý naložit podle svého zvyku a chuti: posypat ji kakaem, čokoládou, skořicí, strouhanými oříšky, polít máslem, kompotem, javorovým sirupem, pampeliškovým sirupem, medem…
- Ovesnou kaši mám ráda jen tak, bez ničeho. Ale kdybych musela volit nějaké „vylepšení“, tak bych po uvaření kaši méně osladila, a pak ji pokapala sladkým kondenzovaným mlékem (třeba domácím).
Nákyp z ovesných vloček: Recept
Suroviny na ovesný nákyp
- 120 g ovesných vloček
- 1/2 litru mléka
- 50 g hrubé mouky (na obrázku chybí)
- dvě špetky soli
- 3 vejce
- 60 g másla
- hrst lískových oříšků
- dvě hrsti sekaných fíků nebo 50 g rozinek
- 1 vanilinový cukr
- 2 polévkové lžíce cukru
- máslo a hrubá mouka na vysypání formy
Ovesná kaše je základem pro ovesný nákyp. Uvařím ji ze 120 g ovesných vloček a půl litru mléka a dvou špetek soli. V tomto případě není třeba ovesné vločky předem pražit pro oříškovou chuť, do nákypu přijdou ořechy nebo oříšky. Postačí jenom hrst, i ta odvede svou dobrou práci. V domácnostech častěji bývají ořechy vlašské, ale když se použijí lískové oříšky, dostane nákyp „něžnější“ chuť.
- Ovesnou kaši dám vychladnout (třeba na terasu, na balkon…) a mezitím upražím na suché pánvi oříšky. Nasypu je do čisté utěrky a promnu. Tím je částečně zbavím slupek. Úplně do čista to asi nepůjde, ale co zbude na jádrech, už se dál neodloupne, tak to nevadí.
- Oříšky hrubě rozdrtím v tloučku.
Pracovní postup není neobvyklý
Do vychladlé ovesné kaše zamíchám oříšky a posekané fíky. Místo fíků lze použít rozinky, brusinky, klikvu…, asi půl sáčku.
- Ze tří bílků ušlehám sníh, v jiné míse ušlehám tři žloutky, máslo, celý vanilinový cukru, dvě lžíce cukru krystalového. Kdo nemá bílý cukr v oblibě, použije cukr hnědý, třtinový nebo jiné své oblíbené sladidlo.
- Do žloutkové směsi postupně zašlehávám kaši s ořechy a 50 gramů hrubé mouky (na fotce surovin mouka není, zapomněla jsem ji pozvat na focení, omlouvám se).
- Nakonec metlami zašlehám lžíci sněhu, tím se hmota rozvolní a zbytek sněhu už zamíchám ručně, jenom lehkým převracením hmoty.
Pozvolna péct ve vodní lázni
Nákypovou hmotu naložím do máslem štědře vytřené a hrubou moukou nebo strouhankou vysypané nádoby, která bude bezpečně „pasovat“ do větší nádoby s vodou (třeba dva kastrolky nestejné velikosti). Ve vodní lázni pak nákyp peču asi 45 minut při 180 °Celsia. Že je nákyp propečen zjistím zapíchnutím špejle doprostřed. Upečený nákyp se také samovolně odděluje od stěn.
- Kdyby se pekl nákyp z dvojnásobné dávky, bude doba pečení delší.
Sladký oběd či večeře
Teplý ovesný nákyp se tradičně podává s kompotem. Podobně jako třeba rýžový nákyp. Čepička z nějakého mléčného produktu sice nutně být nemusí, ale nákypu sluší (jogurt, smetana, mascarpone…).
Od rána do večera
Studený vločkový nákyp si o kombinaci s ovocem a jogurtem doslova říká. Nepříliš sladký vločkový nákyp se hodí ke snídani, do krabičky na přesnídávku nebo na oběd, ke svačině – zkrátka po celý den.
Ovesné vločky mi zkrátka také „nejedou“. Ale ovesný nákyp nemá chybu. Když jsem dělala podruhé, neměla jsem vanilkový cukr, přidala jsem tedy špetku skořice, třtinový cukr, nadrobno nakrájené jablíčko a hrušku. Naprosto super ! Jen se po něm „zaprášilo“ ! Díky za další skvělý recept.