Bude doma zájem o dýňový kompot? Přebývají-li dýně, proč to nevyzkoušet?
Dýňový kompot, zavařování dýně, recepty, tipy. • Dýňový kompot se konečně dočkal uznání. • Jak na dýňový kompot. • Dýně má přednost před ovocem? V Česku to tak i bývá. • Dýňový kompot, který miluje celá rodina? Někteří spořádají skleničku dýňového kompotu jako ananas na posezení. •
Ať je dýně jakékoliv odrůdy, nic zásadního se na ni nezměnilo. Stále je to především rostlinná hmota bez nijak výrazné chuti a zápachu. Proto se nic zásadního nezměnilo ani na přípravě dýňových kompotů. Budou chutnat tak, jak je ochutíme. Naše babičky to měly „vychytané“.
Zavařovat dýni namísto ovoce?
Asi nikdy nebyly dýňové kompoty na takovém výsluní slávy jako počátkem jednadvacátého století. Bude to nejspíš všeobecným nárůstem popularity – až módností dýně.
Je to velmi zajímavý jev, alespoň v České republice. Naše země překypuje ovocem, o které nikdo nestojí. Třešně, švestky, hrušky, a zejména jablka dozrávají, spadají pod stromy a hnijí.
Po celé republice tuto situaci už mnoho let zaznamenávám. A fotím, kdyby mi někdo nevěřil. Už ani novináři si toho nevšímají, protože to nikoho nezajímá.
Ovocné kompoty? Nuda, šeď, moc práce, nikdo to nejí. Ale dýně? Tak to je, holečku, něco jiného. Dýňové kompoty jsou v kursu.
- Babičky by kroutily hlavou: „Takového kvalitního ovoce přijde na zmar, a oni zavařují dýní, která je bez chuti a zápachu?“
Dýně se zavařovala už v jejich čase. Rodina ji buď měla ráda, anebo neměla. Tak tomu bylo i v domácnosti mých rodičů.
- Naše máti a sestra měly dýňový kompot tak rády, že klidně spořádaly skleničku „na posezení“.
- Náš táta a já jsme zavařenou dýni tak neměli rádi, že nám „naskakovala husí kůže“ už při pohledu na sklenice s kompotem.
Ale že by to někdo komentoval, druhému dýni nutil nebo naopak něčí apetyt chválil, vyvozovaly nějaké závěry? Ne. Jídlu se zas tak velká důležitost nepřikládala jako v současné době.
Jak zavařovala dýně (nejen) naše babička
Dýně pěstovala naše máti, ale zavařovala je její matka, babička-městská. Babička-městská byla takový pracovitý tichý skřítek, za kterým zůstávalo vše uklizené, čisté a dohotovené.
Nebyla moc velká, ale naše dýně velké byly. Babička-městská ale nikdy nepožádala o pomoc, všechny práce kolem dýně vykonala sama. Snad, aby měla klid, přijížděla k nám (jednu zastávku lokálkou) zavařovat dýni uprostřed týdne, kdy byli všichni z domu.
Dýňový kompot nebyl hotov „raz-dva“
Aby se babička dostala do nitra dýně, narušila její plášť nejprve vyříznutím jedné „lamely“ dýňové dužiny. Pak už se s dýní pracovalo lépe. Po páscích „zdolala“ celého Goliáše. Pak z pásků odřezala slupku. Uklidila pracoviště, připravila si smaltovaný kbelík vyčleněný pouze k potravinářským účelům, a pokračovala dál.
Vzala nůž s vlnkovatou střenkou a všechny pásky dýně nařezala na „ozdobné“ kvádříky asi tři krát čtyři centimetry. Vhazovala je do toho kbelíku, kde byla nachystána voda s octem.
Někdy byla dýně tak obrovská, že kromě kbelíku naplnila babička dýňovými kousky ještě nějakou jinou vhodnou velkou nádobu. Pak dýni přikryla poklicí, vypulírovala pracoviště a zase odjela jednu zastávku lokálkou domů, což bylo v „centru“ našeho městečka. V rynku, downtown. Proto babička-městská.
Pokračování druhý den
Dýně v octovém nálevu pobyla celou noc, a údajně tam „křehla“. Druhý den bylo pokračování.
Po odležení kousky dýně scedila, do nálevu přidala cukr, plátky citronu a kousky vanilkového lusku. Kostičky dýně v něm po částech povařila.
Když kousky dýně v sirupu zesklovatěly, vybírala je babičky drátěnou naběračkou a hned skládala do sklenic. Dýni prokládala plátky povařeného citronu. Nakonec kousky dýně zalila zbylým sirupem a povázala celofánem. Práce na dýni ji zabrala dva dny.
Rozpočet na babiččin kompot, 1 dávka
75 dkg očištěné dýně, ½ l octa, ½ l vody, 50 dkg cukru, 1 citron, 1/4 vanilkového lusku.
O jaký druh tykve se jedná?
Dýni příliš nezavařuji, a když, pak takový druh, který nám každým rokem vyroste, ačkoliv ji nikdo nevysazuje. Podezírám ji, že by to mohla být „žlutá kulatá cuketa“ s nějakými velmi silnými geny, které se u nás každoročně prosadí. Je to tykev velmi chutná. Dužina není moc silná, zato se nemusí loupat. Nůž do ní zajede jako do másla, takže s ní není nijak obtížná práce.
Babiččin styl nenapodobuji. Nejsem babička
Tykev omyji, přepůlím, vyberu jadřinec. Dužinu nařežu na pásky a pásky na kostičky. Vzít si na to ozdobný nůž, tak to mne ani nenapadne, byla by to práce velmi piplavá. Tak v duchu svou pohodlnost obhajuji: „Ale já nemám tolik času… A vůbec, ještě nejsem babička!“
U každé tykve to je jiné
Kostičky dýně nasypu do čtyřlitrového kastrolu, zaliji studenou vodou, rozpustím v ní dvě rovné polévkové lžíce kyseliny citronové, vymačkám šťávu ze dvou citronů, k dýni přidám i vymačkané půlky citronů – a tak nechám přes noc odstát.
Druhý den svařím, aby kostičky trochu změkly. Ne příliš, protože se kompot bude sterilovat, takže bude dál měknout. Délka varu je u každého druhu dýně jiná, musí se zkoušet – kousnutím. Nesmí křupat, ale musí být stále ještě tuhá.
Uvařené hranolky dýně cedníkem vybírám z kyselého nálevu a hned ukládám do vymytých a vypařených zavařovacích sklenic. Vymačkané povařené půlky citronů dám na chvilku zvlášť do misky.
Sirup chutná i bez dýně
Odměřím nálev v kastrolu. Přidám stejné množství cukru, aby vznikl padesátiprocentní roztok. Příklad:
- Na 1000 ml nálevu přidám 1000 g cukru,
- na 1500 ml nálevu dám 1500 g cukru...
- na 1234 ml nálevu odvážím 1234 g cukru
Do roztoku přidám rozlámanou kůru skořice a pár celých hřebíčků. Svařím na sirup. Babička dávala vanilkový lusk. Nemívám jej tak často, abych mohla plýtvat na dýňová kompot, proto dýni kořením jako jablečný kompot. Někdo dává k této kombinaci s citronem i badyán, ale pro nás je příliš aromatický.
Prochladlé půlky citronů nakrájím na proužky a spravedlivě rozdělím do sklenic. Kdybych citron nakrájela už za syrova a vařila nakrájený, mohlo by být v některé sklenici citronu příliš, a v jiné nic. Proto krájím až po uvaření.
Obsah sklenic zaliji sirupem. Pravděpodobně nějaký sirup zbude, ale s tím si vůbec nelámu hlavu. V době zavařovaní najde uplatnění (přečká v lednici), v nejhorším případě jej vypijeme s vodou, vždyť v něm nic špatného není.
Na závěr dýňový kompot steriluji 20 minut při 80 °Celsia.
Dýňové kompoty: Recepty ze sbírky
Zkušení „zavařovači“ odpustí. Následující poučka je určena skutečným začátečníkům:
- Recepty na zavařování dýně jsou obvykle uváděny v jedné dávce ingrediencí, která se počítá od základního minimálního množství dýně. Je-li v receptu uveden jeden kilogram dýně, neznamená to, že se bude zavařovat jen to jedno kilo. Očištěná dýně, kterou hodláme zavařit, se zváží, a ostatní ingredience uvedené v receptu se prostou trojčlenkou dopočítají. Není to nic těžkého. To ještě není matematika, to jsou jenom „počty“. ;=)
Čerstvý dýňový kompot, jedna dávka
1000 g dýně, 500 ml vody, 300 g cukru, 1 lžička kyseliny citronové, 3 hřebíčky, 3 badyány, 1 celá skořice.
- Postup: Dýni očistíme, zbavíme jader a odkrájíme i slupku. Nakrájíme ji na asi 2 cm velké kostky. Do kastrolu dáme vodu, cukr, koření a vaříme tak dlouho, dokud se cukr úplně nerozpustí. Do vzniklého sirupu přidáme dýni, přivedeme zpátky k mírnému varu a vaříme do změknutí dýně. Délku vaření si určíme podle typu dýně. Dáváme si pozor, hlavně na to, aby se nám dýně nerozvařila na vlákna.
- Kompot můžeme podávat vlažný i vychlazený.
Dýňový kompot jako ananas
1500 g dýně oloupeme, zbavíme semínek a nakrájíme na kostičky, které nasypeme do kastrolu. Přidáme 750 g cukru, 1 balíček vanilinového cukru, 2 dobře omyté citrony nakrájené na plátky, přilijeme 1000 ml ananasového a 500 ml pomerančového džusu a podle potřeby vodu, aby byla dýně potopena.
Vaříme, dokud dýně nezesklovatí. Pak vyndáme citrony a přilijeme 200 ml rumu nebo koňaku (není nutné).
Kompot naplníme do čistých sklenic, uzavřeme víčky a sterilujeme 15 minut při 80 °Celsia.
Dýňový kompot podle Kluků v akci
Voda, 200 g krystalového cukru, 2 citrony (jeden na šťávu, druhý nakrájet), 2 hvězdičky badyánu, 2 svitky skořice, 6 hřebíčků, 1 kg očištěné dýně.
Příprava: Přiměřené množství vody ochutíme cukrem, citronovou šťávou, přidáme nakrájený citron na plátky, koření a chvíli povaříme. Do rozvaru přidáme dýni nakrájenou na kostky o velikosti 2 x 2 cm, vaříme chvilku, až je dýně na skus. Nesmí se rozvařit.Dýňový kompot odstavíme a necháme dobře vychladit.
A ještě jedna klasika: Zavařená dýně
2,5 až 3 kg dýně, 600 až 750 g cukru krupice, 0,25 l octa, 1 citron, 1 sáček vanilkového cukru, hřebíček, skořice, voda.
- Postup práce: Dýni nakrájíte na 1 až 2 centimetry velké kostičky, dáte do mísy nebo hrnce s vodou a octem. Všechny kousky musí být ponořené. V nálevu dýni necháte přes noc. Druhý den vodu slijete do hrnce a převaříte ji s přidaným krystalovým i vanilkovým cukrem, hřebíčkem, skořicí a kolečky citronu bez jadérek. Pak do ochucené vody vložíte nakrájená dýně a vše vaříte na mírném ohni až do doby, než kostičky dýně změknou a zesklovatí. Pokud chcete dýni s ananasovou nebo jinou příchutí, přidáte ingredience do vody společně s dýní. Kostičky se nesmí převařit a změknout tak, aby se rozpadaly. Kompot se přendá i s nálevem do připravených sklenic. Ty důkladně uzavřete, necháte 20 minut zavařit ve vodě horké 80° Celsia a po vyjmutí postupně vychladnout.
Každým rokem peču moučníky buchty vánočky a také výbornou svíčkovou z máslové dýně nebo Hokajdo a je to výborná pochoutka.