Kmínová, chlebová, rýžová nebo mléčná polévka aneb Černá listina neoblíbených polévek

Nejméně oblíbené polévky, recepty a receptury. • Kde se vzaly polévky, o kterých někdy říkáme, že nám zkazily dětství? V normách pro školní stravování. • V normách pro restaurace a jídelny. • V kuchařských knihách našich babiček. • Která polévka vyhrála v anketě o nejméně oblíbenou? • A jaké další polévky v žebříčku neoblíbenosti figurovaly? • Článek nabitý recepty na polévky. •

Někdy se vyplatí konfrontace dětských vzpomínek a reality dospělého věku. Zjistí se třeba, že některé dávné hrůzy už člověka nemohou vystrašit. Konkrétně například: Polévka, která dřív vyvolávala jen dětský pláč, je po letech docela dobré jídlo. Nebojme se jich. Vždyť už dávno jsme velcí…

Anketa: Která polévka je nejméně oblíbená?

Nebudu zdržovat dlouhým úvodním povídáním, protože na čtení toho bude až dost. Zkrátka jsem jednoho dne učinila u svých přátel, kamarádů a známých dotazování na téma: „Která polévka je pro tebe nejméně oblíbená?“ Obecné shrnutí výsledků:

• Mezi ženami dost často figurovala polévka dršťková a zabíjačková („prdelačka“)
• Muži se ve více případů shodli na rajské, mrkvové, špenátové a jiných polévkách, které dnes ženy s oblibou mixují a podávají se smetanou. 
• Hromadně nejneoblíbenější polévky jsem vybrala k účelům dalšího zpracování a publikace.

Dala jsem sama sobě závazek, že v textu (i v přepisech odpovědí) jen jedinkrát zazní slovo „hnusná“ (teď!), a že dál je budu nahrazovat třemi křížky.

1. Za prvé: Ctím estetiku slovního projevu
2. Za druhé: Co někomu připadá xxx, může jinému naopak chutnat. Tak proč ho urážet?
3. Do třetice jsem na vlastní kůži vyzkoušela, že polévka, o níž jsem se dlouhá léta domnívala že je xxx, tak najednou vůbec xxx není. 

Předávám recepty na polévky-finalistky a na vítěznou nejméně oblíbenou polévku. Ale pozor! Nevaří pejsek s kočičkou. Většina receptů pochází z kdysi celostátně závazných Receptur teplých pokrmů, jiné z věhlasné kuchařky Vaříme zdravě, chutně, hospodárně.

Kmínová polévka alias Šedá pomsta

Kmínová polévka si na žebříčku neoblíbenosti vede poměrně dobře. K ještě horšímu kmínové polévce napomáhá, je-li podávána v asi tak teplotě lidského těla. Což bývá například v závodních jídelnách, v menzách, v nemocnicích, domovech seniorů… A co je pro strávníka další rána na solar, když je polévka na výdejní místo dovezena ve várnici s hliníkovou vložkou, a on se musí dívat, jak mu je polévka z té nepěkné nádoby nalévána.

• Asi nejodpudivější podobu kmínových polévek jsem zaznamenala, když byla naše máti (seniorský věk) po nějaký čas odkázána na stravu, kterou ji sociální služby vozily ze smluvní vývařovny (v klasickém jídlonosiči). Ze všeho nejvíc to připomínalo vodu ze škopku, v němž si celý skautský tábor umyl ešusy + kmín. Máti za to přitom platila, jak za polední „meničko“ v průměrné restauraci.

Když na to přijde, i kmínovou polévku lze uvařit tak, aby byla chutná. (Má-li to být, „mocí-mermo“, polévka kmínová.)

Zapražená kmínová polévka – „nouzovka“

50 g másla, 50 g polohrubé nebo hladké mouky, čajová lžička celého kmínu, 1,5 litru vývaru (nebo 1,5 litru vody + 1 kostka polévkového výtažku), sůl, petrželka.

Postup: Na másle upražím z mouky s kmínem středně hnědou jíšku. Zaliji vývarem (anebo vodou s kostkou výtažku). Polévku pomalu vařím asi 20 minut. Pak zvýším teplotu, do polévky zavařím dvě hrsti polévkových nudlí „domácího“ charakteru (zkrátka, aby to nebyl ten model průmyslových nudlí s kulatým průřezem, které se rozvářejí) . Za občasného promíchání vařím do změknutí nudlí (v jíškovém hustším prostředí to trvá déle, než v čirém vývaru).
Nakonec okořením petrželkou. Polévka je sice opravdu „z ničeho“, ale kmín ji činí zajímavější a máslo i nudle dodají na „jedlosti“.

Špeková kmínová polévka

50 uzeného špeku, 1 cibule, 1500 ml vody, čajová lžička kmínu, 1 – 2 vejce, krupice nebo hrubá mouka, sůl, pažitka nebo petrželka.

Postup: Uzený špek nakrájím na velmi drobné kostičky. Dám do hrnce a začnu rozpouštět. Přidám jemně nasekanou cibuli a kmín. Společně vysmažím do světle hnědé barvy. Zaliji vodou a alespoň 15 minut vařím.
Z jednoho nebo dvou vajec (podle velikosti) a krupice umíchám tužší těstíčko.
Špekovo-cibulovo-kmínový odvar přecedím, vrátím na plotnu.
Lžičkou vykrajuji noky, které do polévky zavařím. Hotovou kmínovou polévku doplním sekanou pažitkou, v horším případě petrželkou.
Polévka je sice také skoro „z ničeho“, ale je opravdu chutná.

Rýžová polévka aneb Co se zbylou rýží?

Když se na jídelníčku podniku veřejného stravování objevila polévka vznešeně zvaná „risi e bisi“, zkušený strávník už věděl, co ho čeká: přepepřený, polévkovým kořením páchnoucí, vroucí, tučný hovězí vývar s chladnou rýží bůhvíjak starou a s trochou hrášku.

• Osobní pocit: Žádná jiná polévka v jídelně nebo v restauraci mi tolik nečpěla „laciností“, jako hospodská „risi bisi“.
• Když jsem našla její recepturu v „knize příprav“ (normy), už jsem se nedivila. Polévka chutná po použitých surovinách. Polévkové koření v štědré dávce je uvedeno na čestném druhém místě.
• Abych předešla výtkám, připomínám, že není řeč o skutečné italské polévce risi e bisi , ale o výtvoru, který tak je v naší zemi po dlouhá desetiletí nazýván.

Risi e bisi podle starého receptu pro domácnosti (na fotce) vypadá nadějněji. Ale řekněme si otevřeně: „Kdo by doma vařil čerstvou rýži, když má hovězí vývar? Rýže se doma do polévky dává tehdy, když nějaká zbude z předcházejícího dne, anebo ne?“ Kdo chce, může recepty na risi bisi vyzkoušet. Kdo by chtěl rýžovou polévku jiného střihu, tomu nabízím vyzkoušený model.

Byla jsem překvapena, když jsem zapraženou rýžovou polévku 10142 našla v „normách“. Podobnou totiž doma občas vařívám. Myslela jsem si dlouho, že to je dědictví po babičce-městské. A ejhle. Polévka rýžová bílá se od té babiččiny zas tak moc neliší. I když… Srovnejte sami.

Babiččina zapražená polévka se zbylou rýží

Půl mrkve, malá petržel, malý řez celeru (nebo malý pastiňák), 1 malá cibule, 80 g másla, 2 polévkové lžíce hladké mouky, sůl, muškátový květ (nebo ořech), 2 stroužky česneku, miska zbylé vařené nebo dušené rýže, 1200 ml vody, petrželka.

Postup: Zeleninu očistím a hrubě nastrouhám. Cibuli velmi jemně pokrájím. Na másle začnu pražit cibuli, pak přisypu mouku a když je cibulová jíška tmavě béžová (= světle hnědá), přisypu nastrouhanou zeleninu. Míchám, aby se kořenová zelenina v jíšce trochu opekla. Zaliji vodou, alespoň 20 minut vařím.

Přisypu rýži, provařím. A protože vařená rýže už byla osolena, teprve na závěr ochutnám, dosolím, okořením petrželkou a mletým muškátovým květem nebo strouhaným muškátovým oříškem. Že to připomíná kaldoun? Já zase vidím podobnost s polévkou rybí. Ale víc druhů jídel si je něčím podobno… Tak tahle polévka je „fakt prima“.

Polévka z vaječné jíšky: „Děvče se špatnou pověstí“

Polévka z vaječné jíšky není neoblíbená. Spíš jen nemá „dobrou pověst“. Bývá často vařena, protože je připravena rychle, ale málokdo se k tomu veřejně přizná. Jako se někdo na veřejnosti nerad hlásí ke „kamarádovi z mokré čtvrti“. U nás se polévce říkalo „farská“, v Podkrkonoší zase polévka „cucková“. Kamarádka má v Praze kavárnu, kam se chodí i na malá polední jídla. Na velmi moderní, a tedy někdy i starodávná jídla, která nabízí pod původními názvy. S polévkou „cuckovou“ neuspěla. I když polévka chutnala výtečně. Ty podkrkonošské „cucky“ jsou nelákavé. Asi.

• Polévku z vaječné jíšky vařím často a ráda. Postup mám vychytaný. Trochu se liší od starého receptu na fotce..

Polévka z vaječné jíšky, také zvaná „farská“ nebo „cucková“

80 g másla, 80 g kořenové zeleniny, 1/4 cibule, malé množství další sezonní zeleniny (nebo i hub), 2 malá nebo jedno velké vejce, 2 vrchovaté polévkové lžíce krupice nebo hrubé mouky, 1500 ml vývaru nebo vody, petrželka, pažitka nebo libeček.

Postup: Na polovině z celkového množství másla osmažím cibulku a kořenovou zeleninu. Zaliji vývarem nebo vodou, přidám trochu sezonní zeleniny (hrášek, pár fazolových lusků, kousek květáku, brukve, kapusty…) a nechám zvolna vařit.

Mezitím – na pánvi nebo v kastrolku – usmažím na druhém kousku másla světlou jíšku z krupice (nebo krupičky či z hrubé mouky). Když jíška voní, rozklepnu do ní vejce a rychle rozmíchám. Vařečkou odděluji od dna, ale snažím se vaječnou hmotu moc nerozbít, nerozdrobit.
Vaječnou jíšku přesunu do vařící se polévky a krátce povařím. Dokončím naťovou petrželí nebo pažitkou.

• Proč to nedělám tak, jak je popsáno ve starém receptu? Protože když jsem smažila jíšku společně se zeleninou, vaječná hmota pak v polévce nedržela pohromadě a rozpadla se. Když připravím vaječnou jíšku zvlášť, sice ušpiním jeden rendlík navíc, ale v polévce pak jsou velmi chutné celistvé vaječné noky.

Polévka chlebová: Důkaz o ní nepodávají jen sešity Rychlých šípů

„Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou – přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy!“  To bylo zvolání bezprizorného Tlouštíka (v komiksu oděn celý v modrém). Jaroslav Foglar jeho postavu zasadil do několika příběhů RŠ jako příklad úpadku hocha, který nemá žádnou (správnou) partu.

Chlebová polévka je nyní někdy kritizována coby receptura z „maminkovských“ serverů, anebo jako výplod některého z obskurních televizních „vařičů„. Není tomu tak. Chlebová polévka byla svého času normální způsob, jak zpracovat tvrdý (neplesnivý) chleba.

Žebrácká polévka z archivu Kluků v akci

½ chleba, 1,2 l vody, 5 stroužků česneku, 1 lžička kmínu, 250 ml kefíru, 1 vejce, sádlo, 1 velká cibule.

Postup: Chléb i s kůrkou nakrájíme na kostičky, vložíme do vody, přidáme rozmáčknutý česnek, osolíme a dáme vařit. Až se chleba rozvaří, polévku rozmixujeme, dolijeme kefírem a vmícháme vejce.

Na rozpáleném sádle osmažíme na kolečka nakrájenou cibuli dozlatova a vkládáme do polévky.

Polévka chlebová, kdysi závazná ČSN č. 10110

Důkazem toho, že bylo možno dostat chlebovou polévku i v jídelnách a restauracích, je recept 10110 – Polévka chlebová, který byl zařazen i do souboru „znormovaných“ jídel v dříve závazných Recepturách teplých pokrmů.

Moje babička-selka „žebráčkovou“ polévku vařívala. Nedávala do ní ovšem žádné mléko – sladké ani kyselé. Tak tomu bylo i ve školkové / školní jídelně. Jestli nám polévka chutnala? Ne. Ale prostě jsme „zatnuli zuby a jedli“.

Dnes říkám: „Vždyť je ta polévka dobrá. Kyselo také voní a chutná po chlebu…“

Vítěz ankety: Polévka mléčná

Suverénně nejčastěji označili mí kamarádi jako nejméně oblíbenou polévku mléčnou.

• „Mlíková – s oblibou vařená dříve ve školce,“ protrhla spolužačka Eva hráz společných vzpomínek .
• „Souhlasím s Evou, mléková jednoznačně nej-xxx ,“ zaznělo zakázané slovo ve 3. stupni od další spolužačky Líby.
• „Mléčná. Vařila si ji moje máma. Do mléka dala sůl a nudle, toť vše,“ dělí se o zážitek Romana N.
• „Přesně. To byl xxx (zakázané slovo), a ne polévka. To nám vařili ve škole,“ souhlasí kolegyně Jana.

To jen abych vybrala ty nejrelevantnější názory.

Pro statistické účely ovšem dodávám, že respondentky připomínající mléčnou polévku jsou z jedné generace. Lidé od třiceti níž jen litovali, že „mlíkovku“ neznají a tedy si nemohou společně zanadávat.

• „Zmiňovanou mléčnou jsem nikdy nejedla,“ říká Lucie (28), která má jiného favorita neoblíbenosti.
• „Osobně jsem nikdy neměla mléčnou, ale ze všech směrů o ni slýchám školkové horory,“ vyjímám ze zprávy respondentky Hanky (32).

A teď si představte, co se mi stalo. Právě v tom čase, kdy jsem vyhodnocovala tuto trochu „bláznivou“ anketu a měla jsem plnou hlavu neoblíbených polévek, cestovala jsem někam vlakem. Pro cestující v něm byl nachystaný takový ten časopis, který vydává „národní dopravce“ na ukrácení dlouhé chvíle. Otevřu jej podle zvyku odzadu, a co na mne vykouklo? Hádejte!

Retro snímek socialistické školní jídelny, fotka talíře s mléčným obsahem a velký titulek MLÉKOVÁ POLÉVKA ANEB JAK DĚTI UVÉST DO ROZPAKŮ. No řekněte, není na tom světě veselo? ;=)

• Mezi námi, děvčaty, až budete někdy samy doma, vyzkoušejte si tu „mlíkovku“ uvařit. Jen samy pro sebe, ať rodina nemá řeči. Řeknu vám, dámy, ono to ale vůbec není špatné. ;=)

https://makova-panenka.cz/recepty/kminova-chlebova-ryzova-nebo-mlecna-polevka-aneb-cerna-listina-neoblibenych-polevek/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/01/chlebova-polevka-recepty_5.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/01/chlebova-polevka-recepty_5-150x150.jpg2020-05-20T19:26:58+02:00receptarPoctivé polévkyRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAbabiččina kmínová polévka recept,chlebová polévka,chlebová polévka kluci v akci,chlebová polévka našich babiček,chlebová polévka recept,chlebová polévka s houbami,kmínová polévka,kmínová polévka recept,kmínová polévka s kapáním,kmínová polévka s vejcem,kmínová polévka s vejci,mléčná polévka,nejlepší kmínová polévka,odvar z kmínu,polévka chlebová,polévka cucková,polévka farská,polévka kmínová,polévka levná,polévka mléčná,polévka mléková,polévka nejoblíbenější,polévka neoblíbená,polévka oblíbená,polévka podle čsn,polévka rajská,polévka risi bisi,polévka s vaječnou jíškou,polévka špeková,polévka z mateřské školy,polévka z mléka,polévka z vaječné jíšky,polévka ze školky,polévka ze starého chleba,polévka ze závodní jídelny,recept na chlebovou polévku,recept polévka z vaječné jíšky,rýžová polévka,rýžová polévka recept,rýžová polévka recepty,staročeská chlebová polévka,vaječná jíška do polévky,zapražená polévka,žebrácká polévkaNejméně oblíbené polévky, recepty a receptury. • Kde se vzaly polévky, o kterých někdy říkáme, že nám zkazily dětství? V normách pro školní stravování. • V normách pro restaurace a jídelny. • V kuchařských knihách našich babiček. • Která polévka vyhrála v anketě o nejméně oblíbenou? • A...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA