Tento článek Makové panenky je užitečný. Uložte si ho.

Maliník, ostružiník, jahodník, sběr a léčivé účinky. • Kotlíkové či ešusové bylinky. • Vzpomínky na nejbáječnější „čaje“ dětství. • Bude čaj z maliníku, ostružiníku a jahodníku chutnat jako před lety? • Má ostružiník, maliník a jahodník nějaké účinky na lidské zdraví? No jestli! Jsou známy od pradávna. • Musí se listy maliníku a ostružiníku nejdřív fermentovat? Nemusejí, ale prospěje to konečnému thé. •

Odvary ze sušeného listí ostružiníku, maliníku a jahodníku  jsou tak všeobecně známé, že se o nich skoro ani nemluví. Mají velmi lahodnou chuť, a tak by bylo pěkné napsat o nich, že plně nahradí pravý čaj pro denní pití.

Žel, není tomu tak. Ani tyto „zálesácké“ bylinky se nemohou nadužívat a v některých případech musí být jejich použití nejprve konzultováno s ošetřujícím lékařem.

Když v kraji řádí kůrovec…

Moje každoroční májová vycházka za česnekem medvědím se změnila v dobrodružnou výpravu naprosto neznámou krajinou.

To je totiž tak: Lesy u nás kolkolem spásá kůrovec. Lesáci mu jsou ovšem v patách. Bitevní fronta se posouvá z kopce na kopec. Krajina změnila tvář. V pusté holině zbyly jen enklávy listnáčů, tu a tam solitérní buky. Aby toho bylo víc, proběhla vyklučeným krajem sem a tam vichřice, které listnáče stály v cestě. Mnohé už také nestojí.

Takový osud stihl i lokalitu medvědího česneku u Jelení studánky. Částečně ji daly na frak „CATy“ a „foresty“ těžebních společností, které si na okraji bukového mokřadu zřídily dočasný „manipulák“. Zkázu dokončila vichřice, které se podařilo položit dva vzrostlé buky přímo do „medvědiště.“

No vykukoval, česnek, vykukoval. Příroda je mocná a přeživší cibulky vyhnaly listy navzdor kalamitě. Ale moc jich nebylo, a tak jsem netrhala. Ať má z čeho se znovu namnožit.

Jenže co přinesu domů? Z lesa bylinkář přece nikdy nechodí s prázdnou. Vyklučené prosvětlené stráně a okraje cest mezitím v nebývalé míře obsadila trojice notoricky známých „čajových“ bylin: Jahodník, ostružiník a maliník. A hned je co sbírat.

„Postavte ohniště a uvařte čaj z bylin“

Čaj z maliníku, jahodníku a ostružiníku. Kdo by na něj nepamatoval? Věrný průvodce dětských „zálesáckých“ aktivit. Nebylo (a snad není) letního tábora, oddílových výprav, družinových soutěží tábornických dovedností, aby se nestavělo hospodářské ohniště a jako jako důkaz jeho funkčnosti se na závěr neuvařil kotlík čaje z toho, co příroda dává. Uvařit čaj byla zároveň i zkouška z poznávání rostlin. Ne, nebyl to risk. Vždyť se malí zálesáci dobře naučili, že se do kotlíku s vodou dá listí maliníku, ostružiníku nebo jahodníku. Ti učenlivější přihodili ještě borůvčí a trochu smrkových výhonků. Ale maliník, ostružiník a jahodník tvořily triumvirát zálesáckého čaje.

Bude takový čaj chutnat, i když ho připravíme v moderně a hygienicky vybavené kuchyni? Bude. Ale jinak. Nevstoupíme dvakrát do stejné řeky.

  • Bude chybět to typické aroma neřádně vydrbaného začouzeného kotlíku se stopou bramborového guláše vařeného minule.
  • Neobklopí nás kakofonická zvuková kulisa dětského společenství.
  • Nepopálíme si rty o okraj ešusu.
  • Oči nás nebudou pálit od dýmu z nevyschlého dřeva.
Čtěte také:  Vodnice u nás není nikdy dost. O to víc mě mrzí mé zahradnické neúspěchy

Ale pochutnáme si také. Je to vyzkoušeno.

Jahodník obecný

Vytrvalá rostlina s trojčetnými pilovitými lístky. Jejich horní strana je světlezelená, spodní hedvábně chlupatá. Bílé květy mají pět korunních lístků, které se dotýkají. Souplodí je červené, dužnaté, posázené semeny. Sladce chutná a silně voní. Roste na lesních pasekách, při okrajích cest, na náspech… Výskyt jahodníku je hojný v celé Evropě a Asii.

Mladé listy se sbírají ponejvíc v květnu. Starší listy totiž obsahují víc tříslovin a mají svíravou chuť. Nejlepší dobou pro sběr je poledne za suchého, teplého počasí. Listy se suší nerozmělněné na teplém stinném místě.

Ženám jahody do bot, mužům do misky

Německý bylinkář Rudi Beiser (narozen 1960) ve své publikaci Čaje z bylinek a ovoce napsal: „Ve středověku se listy jahodníku používaly jako lék proti průjmům a roupům. Čaj se používal jako kloktadlo a k mírnění menstruačních potíží. Jahody nasypané do boty měly pomáhat proti studeným nohám.“ A protože Rudi Beiser s oblibou uvádí úsměvné kuriozity, k jahodníku také dodává: „Pro Germány byl jahodník zasvěcen bohyni plodnosti Freyi. Možná proto byly jahody ve středověku symbolem svádění. Pro zajímavost: panoval názor, že zatímco ženám jahody škodí, mužům prospívají.“ Inu…

Jahodník současným měřítkem

V současné době jsou na internetu k nalezení různá pojednání o vlivu jahodníku na lidské zdraví. Nebudu je opisovat, to si může každý vyhledat sám. Některé účinky jsou totiž popisovány dosti „mlhavě“, pro některé uvedené neduhy zase známe bylinky účinnější… Proto je asi stále nejdůležitější informace, že odvar z listu jahodníku je chuťově znamenitý a že jahodník poslouží především na prostřídání bylinných čajů nebo do bylinných směsí pro každodenní běžné pití.

Maliník obecný

Maliník obecný je opadavý keř, který se hojně vyskytuje na celé severní polokouli (místy i na polokouli jižní). Má lichozpeřené listy se třemi až sedmi vejčitými lístky, které jsou vespod šedobíle plstnaté, ochmýřené. Jejich okraj je dvojitě pilovitý. Bílé květy vyrůstají ve volných hroznech. Plody jsou kulovitého tvaru, snadno se uvolní od bílého lůžka.

„Staří Řekové, Číňané, ajurvédští léčitelé a původní obyvatelé Ameriky od sebe malinu a ostružinu téměř nerozlišovali. Používali listy obou keřů za stejným účelem. Zevně na rány, v odvaru na průjem,“ píše zase Michael Castleman ve Velké knize léčivých rostlin. (To je pro amatérského bylinkáře také pěkné počtení.)

„Anglický bylinář 17. století Nicholas Culpeper doporučoval malinu jako velmi stahující (adstringens) a dobrou při horečkách, vředech, na hnilobné opary v ústech a na genitáliích, při plivání krve (TBC), hemoroidech, ledvinových kamenech a také na příliš silnou menstruaci,“ dočteme se například.

Maliník v těhotenství

Casteman dále píše, že současní bylináři doporučují maliník při průjmech, nevolnosti, zvracení, zejména pak při ranních nevolnostech v těhotenství. „Jeden bylinář (nejmenuje ho) dokonce nazývá maliník všelékem těhotných žen. Tlumí ranní nevolnost, i nevolnost předcházející potratům, snižuje porodní bolesti…“ Tyto informace ovšem hned v následujícím odstavci uvádí na pravou míru. „Maliník nezmenší porodní bolesti a není to žádný všelék pro těhotné ženy. Ale věda dokázala, že pro těhotné ženy má maliník  jiné zajímavé léčebné účinky. Bylina obsahuje soubor látek s uklidňujícím účinkem na dělohu.“ Mezi českými těhotnými ženami se před pár lety přelila zvýšená vlna zájmu o maliník. Stále ovšem platí, že by každá těhotná žena měla svůj záměr popíjet maliník nejprve konzultovat se svým ošetřujícím gynekologem, který jí sdělí všechna pro a proti.

Čtěte také:  Hloh léčí srdce trpící lidskými chorobami. Srdci zlomenému láskou ale nepomůže

Odvar z maliníku

V běžně doporučovaném množství je pro dospělé pití maliníku bezpečné. Léčebné dávky je nutno předem konzultovat s ošetřujícím lékařem. Toho je třeba také informovat, jestliže se během užívání léčebného množství dostaví jakékoliv zdravotní potíže (bolest břicha, průjem a podobně).

Příprava nápoje: „Dvě čajové lžičky suchých podrcených listů se zalijí šálkem vroucí vody a pět minut se pod pokličkou louhují.“

Maliníkové listy jsou oblíbenou přísadou do čajových směsí. Thé má příjemnou trpce kořenitou chuť, trochu podobnou černému čaji. Tomu se přiblíží ještě víc, je-li před sušením fermentován. Velice chutný nápoj lze připravit již ze syrových maliníkových listů (to je ten „zálesácký“ odvar).

Ostružiník má podobné účinky

Bratrancem, když ne bratrem maliníku je ostružiník. Liší se převislými prýty, které jsou velmi ostnité. Také listy má ostružiník trochu jiné – na spodní části nejsou světlé a plstnaté. Květy v latách jsou bílé, někdy slabě narůžovělé. Ostružiník roste na lesních pasekách, při okrajích cest, na mezích. Je rozšířen ve skoro celé Evropě, v Asii, v severní Africe. Plody ostružiníku jsou nejdřív červené, ve zralosti černé. Z keře je sklízíme i s lůžkem. Předmětem bylinkářského zájmu jsou především mladé listy.

Mladé listy můžeme sbírat, než rostlina rozkvete (a to bývá v červnu). Starší listy obsahují víc tříslovin a mají svíravou chuť. Listy sušíme nerozmělněné na teplém stinném místě.

Věřte, nevěřte…

„Staří Řekové léčili ostružinami dnu. Tradiční čínská medicína předepisovala nezralé plody při léčbě ledvin, neschopnosti udržet moč, a na impotenci. Římané žvýkali listy a kůru ostružiníku, aby zastavili krvácivost dásní, a odvar pili proti průjmu,“ popisuje Michael Castleman.

„Listy ostružiníku se odjakživa používaly proti průjmu, zastavení krvácení, při bolestech v krku a k posílení dásní,“ uvádí shodně Rudi Beiser. A přidává úsměvnou legendu: „Kdo se protáhl pod výhonky ostružiníku, sedřel ze sebe i nemoci. Proti kožní vyrážce se musel tento rituál opakovat vždy devětkrát během devíti po sobě jdoucích dnů.“ No, s kůží zmizela i vyrážka, pomyslíme si. ;=)

„Výzkum prokázal, že ostružiník i blízce příbuzný maliník mají uklidňující vliv na hladké svalstvo dělohy. Ženy trpící bolestivou menstruací by proto mohly vyzkoušet obě rostliny ke stejnému účelu,“ dočteme se ještě mimo jiné ve Velké knize léčivých rostlin.

Fermentování bylin: Proč a jak?

Některé byliny obsahují hodně tříslovin a odvary z nich jsou trpké a svíravé. Tyto vlastnosti odstraní fermentace. Nejsem biochemik, nedokáži přesně popsat, jaký proces to zajistí. Fermentaci provádím podle předávaných laických, takzvaně babských rad. Vlastně ani nevím, zda se ten proces dá nazývat fermentací. Ale protože je výsledek vždy dobrý a rozdíl mezi thé z prostě nasušených a zapařovaných bylin je chuťově patrný, sdílím „odkoukaný“postup.

Čtěte také:  Aronie: Recepty na kompoty, džem, perník i domácí likér

Proces zbaví byliny trpké chuti

Fermentuji listí jahodníku, maliníku a ostružiníku. Tyto byliny mají nejen stejné nebo velice podobně popisované účinky, ale také se většinou vyskytují ve stejnou dobu na stejném stanovišti. Navíc spolu ve výsledku chuťově dobře ladí, a to v jakémkoliv poměru. Proto je nejčastěji sbírám, fermentuji, suším a ukládám společně.

  • Jako sběrný sáček používám igelitový pytlík, protože případné zapaření není na škodu.
  • S vysypáváním bylin nijak nespěchám, a když, nechám je jen na hromadě (abych umožnila odchod případnému hmyzu).
  • Druhý den listy rozprostřu na navlhčenou textilii. Mám v zásobě „technické hadry“, natrhané z oděvů, které už chci vyhodit: z bavlněných trik, flanelových košil… Zná to a dělá asi každá hospodyně. Po použití je obvykle už neperu, ale letí do odpadu. (Zas tak šetřivá nejsem).
  • Válečkem na nudle listy podrtím. Ono to není moc průkazné, protože právě tyto listy nejsou nijak šťavnaté, ale je třeba narušit jejich strukturu.
  • Vlhký flanel smotám i s listy, na délku poskládám a vložím do mikrotenové sáčku, aby nevysychal.
  • Položím na teplé místo a tak nechám tři čtyři dny.
  • Nakonec listy vysypu a usuším obvyklým způsobem.

Už při sušení kolem sebe fermentované listí šíří báječnou vůni. Ne nepodobnou té, kterou jsou cítit specializované prodejny s čajem. Suché bylinky uložím do sklenice celé a drtím je až těsně před použitím.

Ta trocha práce navíc se vyplatí. Hlavně těm, kdo si rádi pochutnají na voňavém šálku čaje i ne-čaje, a nečekají od něj žádné „zázračné“ zdravotní účinky.

  • Upozornění: Kdo má v úmyslu popíjet jahodník-maliník-ostružiník na prostřídání s černým čajem, protože má po pravém čaji zácpu, tak to je „z deště pod okap“. Všechny tři bylinky „staví“.

S využitím:

  • Velká kniha léčivých rostlin (The New Healing Herbs) od Michaela Castlemana, česky vydalo nakladatelství Columbus s.r.o., Praha 2004;
  • Čaje z bylin a ovoce (Tee aus Kräutern und Früchten) od Rudiho Beisera, česky vydala Euromedia Group, Praha 2012

Foto: Detaily přírodnin pocházejí z fotobanky freeimagec.com a pixabay.com; fotky krajiny a domácího zpracování bylin (receptar)

https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2019/05/j_m_O_titulka.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2019/05/j_m_O_titulka-150x150.jpgreceptarBylinkyNápojePĚSTITELSTVÍ - MŮJ KONÍČEKaliník,bylinky a jejich účinky,bylinky a jejich využití,bylinky v kuchyni,čaj z maliníku,čaj z maliníku před porodem,česnek medvědí,co sbírat v kvetnu,jahodník,jak chutná odvar z ostruřiníku,jak užívat jahodník,maliník a těhotenství,maliník čaj,maliník v těhotenství,maliníkový čaj,ostružiník,sběr jahodníku,sběr maliníku,sběr ostružiníku,Tee aus Kräutern und Früchten,Velká kniha léčivých rostlinMaliník, ostružiník, jahodník, sběr a léčivé účinky. • Kotlíkové či ešusové bylinky. • Vzpomínky na nejbáječnější 'čaje' dětství. • Bude čaj z maliníku, ostružiníku a jahodníku chutnat jako před lety? • Má ostružiník, maliník a jahodník nějaké účinky na lidské zdraví? No jestli! Jsou známy od pradávna....Blog o zahradničení, pěstování a receptech
Tento článek Makové panenky je užitečný. Uložte si ho.