Třezalka tečkovaná. Cožpak tělo, ale lidskou duši dokáže třezalka léčit!
Třezalka tečkovaná, využití byliny v 21. století. • Budeme svatojánské kvítí sbírat na svatého Jana? • Proč je třezalka tečkovaná? • Trápí nás ve 21. století bolesti těla, anebo spíš bolesti duše? • Pozor, zbystřeme: Třezalka tečkovaná je přirozená alternativa antidepresiv! •
Třezalka tečkovaná je „učebnicovým“ příkladem situace, kdy by se předkové měli učit od potomků. Babičky by mohly brát moudra od vnuků, a to v oblasti domácího přírodního léčitelství. Vždyť ono to je docela pochopitelné:
- Vědecké poznatky a praktické zkušenosti se v běhu let nezastavily.
- Potřeby domácího léčitelství se naopak časem změnily.
Už nepotřebujeme léčit modřiny, odřeniny, hnisavé rány, drobné popáleniny. Máme k dispozici dostatek rychlých, účinných, ověřených moderních prostředků. V současné době nás víc trápí prokazatelné choroby duše: Nervozita, nespavost, úzkosti, labilita, deprese. Třebaže se „svatojánské kvítí“ užívalo k různým účelům už od antiky, látky příznivě účinné na lidskou psychiku byly vědecky určeny až v době docela nedávné.
Lidové a krajové názvy třezalky
Bylina sv. Jana, bylina svatojánská, čarovník, červený zvoneček, děravec, dřezalka, Janův olej, koření matky Boží, koření prostřelené, koření psotníkové, koření sv. Jana, krev sv. Jana, krevníček, krevník, krvavník, křížek, květy sv. Jana, kvítí Panny Marie, květina Panny Marie, láska, laskavé koření, lubovníček, lubovník, milovníček, prostřelenec, pupková bylina, střezalka, svatá bylina, svatojánské koření, svatojánské kvítí a další lokální názvy.
Proč „svatojánské kvítí“?
Svatý Jan, přesněji svatý Jan Křtitel, je postava známá v celém křesťanském ovšem i v muslimském světě. O jeho narození víme zevrubně všechno (nefertilní rodiče seniorského věku, avízo o narození předané Gabrielem, „Jeho jméno je Jan“, a tak dále).
Zejména dámy by mohly zaujmout některé detaily z Janova života, o nichž se zmiňují všichni evangelisté (Matouš, Marek, Lukáš a Jan): V dospělosti prý byl abstinent a entomofág. Nepil víno, a jeho potravou byly kobylky a med lesních včel. Rovněž se připomíná, že býval oblečen v srst velbloudí, s bedry opásanými koženým řemenem.
Skokem se překleneme přes jeho celoživotní činnost a náboženské postavení. Chceme přeci mluvit o třezalce tečkované. Tak jakou má třezalka spojitost s „posledním prorokem“?
Známá legenda se váže k jeho smrti. Král Herodes Antipas Jana uvěznil, a nakonec mu nechal setnout hlavu. (Důvody jsou známé, k dohledání v Bibli. Rovněž jsou tématem mnoha nejrůznějších uměleckých děl.) Krev, která z Janova těla při popravě unikla, postříkala drobnými kapkami rostlinu třezalku. A od těch dob víme, proč je třezalka „tečkovaná“, a proč po utržení kterékoliv části roní krvavě červenou silici.
Třezalka tečkovaná není vzácná
Třezalka tečkovaná není rostlina nijak vzácná, ale neroste úplně na každém místě. Třebaže o ní botanici uvádějí, že roste „na celém světě“ v mírném a subtropickém pásu, v Čechách a na Moravě třezalku asi nenajdeme na rovinatých, vlhkých a stinných místech. V nepodmáčených suchých lokalitách však najdeme třezalku všude (ve volné přírodě): na okrajích lesů a neúrodných luk, podél cest, v remízcích…
Poznáme ji snadno: 30 centimetrů až jeden metr vysoká rozvětvená bylina se svítivě žlutými chocholičnatými latami drobných kvítků. Proti světlu zřetelně vidíme drobné tečky, a to na listech i na kvítcích. Při mechanickém poškození nebo při utržení roní třezalka červenou transparentní silici.
Třezalce se často říká Svatojánská bylina.
- Mnoho lidových pověr přisuzuje třezalce největší sílu o slunovratu.
- Třezalka je rovněž jmenována v magickém devateru čarodějného býlí, které musí žena nasbírat k čarodějným praktikám v předvečer svátku svatého Jana.
- Bylinkářka Maria Treben uváděla: „Kdo tančil kolem Svatojánského ohně, musel nosit třezalkový věneček – Janovou korunu. V této tajuplné noci bývalo zvykem házet věnečky třezalky do řeky. Panna věděla, že když zvadlé květy opět rozkvetly, bude mít na budoucí rok ženicha.“
Všechny ty mýty míří k datu Janova narození, což je 24. červen (půl roku před Ježíšem). Jenže v našich krajích, zejména v polohách nad 500 m/n.m., jen zřídka třezalka rozkvétá v červnu. S určitostí ji najdeme v srpnu, v době druhého Janova životního mezníku – jeho kruté popravy (29. srpna). Však se také v některých zemích třezalce říká Janovo kvítí právě s připomínkou těch rozstříknutých kapek krve, nikoliv podle data jeho narození. Tak se v tom vyznejme. ;=)
Praktická zkušenost: Třezalku tečkovanou ve volné přírodě bezpečně nalezneme po celé letní prázdniny.
Co babičky věděly o svatojánském kvítí?
Naši předkové si třezalky cenili a sbírali ji. Ovšem nevařili z ní sirup ani marmeládu. Buď ji užívali čerstvou nebo ji sušili na odvar, případně třezalku nakládali do oleje na třezalkové mazání.
- Staří Řekové a Římani věřili, že je bylina ochrání před kouzly čarodějnic.
- Tento názor převzali později i křesťané. Třezalku pálili v předvečer svátku svatého Jana. Kromě zahánění zlých duchů jim měla také zajistit bohatou úrodu.
- Ve středověku se bylinkáři řídili vzhledem rostliny. Červené tečky a červená silice z ní vytékající proto podle nich znamenala, že se třezalka hodí k léčbě krvácejících ran.
- Od počátku 17. století se traduje (dosud přetrvávající) způsob louhování nakrájené třezalky v oleji. Výsledná tinktura se používá na rány a modřiny.
- V té době bylo v Anglii doporučováno třezalku také svářet ve víně a užívat při různých vnitřních zraněních i chorobách (N. Culpeper).
- Obliba třezalky přetrvávala v dalších letech (stoletích). Byla doporučována jako prevence proti tetanu, byla doporučována na ženskou hysterii, nervový systém a bolesti páteře.
Nejznámější tradiční účinky třezalky:
- Podpora trávení
- Protizánětlivý a antibakteriální účinek
- Analgetický účinek
- Podpora hojení
- Posílení imunitního systému
Pravý čas třezalky měl ovšem teprve přijít!
Co babičky o třezalce nemohly vědět?
Třezalka byla postupem let (a vědy) důkladně prozkoumána. „Třezalka obsahuje hypericin, který je zodpovědný za její léčivý účinek proti depresím,“ připomíná Michael Castleman ve své The New Healing Herbs (česky poprvé 2024). „Na počátku 80. let 20. století zjistili němečtí vědci, že hypericin má vliv na činnost monoaminoxidázy (MAO) v lidském těle. Inhibitory MAO patří mezi důležité antidepresívní látky,“ uvádí ve své knize Castleman.
Třezalka pomáhá při depresi
- Zvyšuje hladinu serotoninu, dopaminu a noradrenalinu
- Snižuje stres a úzkost
- Podporuje kvalitní spánek
- Zlepšuje náladu a emoční stabilitu
- Třezalka tečkovaná je přirozená alternativa antidepresiv
- Hlavní účinné látky jsou hypericin a hyperforin
- Pozor na interakce s léky!
Jak to tedy s třezalkou je doopravdy?
- „Jsou známá i upozornění, že třezalku by neměli užívat lidé, kteří trpí cukrovkou, mají velmi nízký krevní tlak, projevují se u nich pylové alergie nebo jim lékaři zjistili metastázující nádor,“ píše se na portálu https://www.lekarna.cz/.
- Při užívání třezalky se může objevit přecitlivělost na sluneční záření, která se projevuje zarudlými skvrnami na pokožce.
- Třezalka může snižovat účinnost některých léků.
- Užívání třezalky tečkované se nedoporučuje v kombinaci s léky na vysoký cholesterol nebo na HIV.
Třezalka: Sběr, sušení, výkup
Třezalku sbíráme pouze za suchého počasí, ideálně dopoledne. Sušíme nastříhané kousky kvetoucí nati, anebo volně visící nať svázanou do kytic. Teplota by během sušení neměla přesáhnout 35 °C, aby byly zachovány účinné látky. Pokud třezalka zvlhne, začne hnědnout, proto je dobré ji během skladování zkontrolovat. Ze sušené třezalky lze připravit odvar, olej či tinkturu.
Suchou nať třezalky tečkované je možno odprodat do specializované výkupny léčivých bylin. Je třeba předem zjistit podmínky výkupu (způsob, cena a podobně). Což v době internetu není žádný problém. Výkupní cena se může rok od roku měnit. Například pro rok 2025 činí 35,- až 57,- korun za jeden kilogram.
Upozornění: Uvedené informace se nevztahují k jiným botanickým druhům rodu třezalek.
https://makova-panenka.cz/pestovani/trezalka-teckovana-cozpak-telo-ale-lidskou-dusi-dokaze-trezalka-lecit/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2025/03/johns-wort-6025252_1280.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2025/03/johns-wort-6025252_1280-150x150.jpgBylinkyPĚSTITELSTVÍ - MŮJ KONÍČEKbylinky a jejich účinky,bylinky a jejich využití,bylinky proti stresu a úzkosti,co na podporu trávení,devatero kvítí složení,hojení ran bylinky,kouzelné bylinky,léčivé bylinky,přírodní antidepresivum,svatojánské byliny,svatojánské kvítí,třezalka co se sbírá,třezalka jak sušit,třezalka jak užívat,třezalka na co se používá,třezalka nežádoucí účinky,třezalka tečkovaná a slunce,třezalka tečkovaná čaj,třezalka tečkovaná jak poznat,třezalka tečkovaná tinktura,třezalka účinky,třezalkový olejTřezalka tečkovaná, využití byliny v 21. století. • Budeme svatojánské kvítí sbírat na svatého Jana? • Proč je třezalka tečkovaná? • Trápí nás ve 21. století bolesti těla, anebo spíš bolesti duše? • Pozor, zbystřeme: Třezalka tečkovaná je přirozená alternativa antidepresiv! • TŘEZALKA TEČKOVANÁ. Kde najít, kdy sbírat a k...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Napsat komentář