Brynzové halušky, pozdrav ze Slovenska
Brynzové halušky, recept. • Halušky s brynzou jsou atributem Slovenska. • Kde si nejlépe pochutnat na brynzových haluškách? • Jak si halušky s brynzou připravit doma? • Víte, co je haluškovník nebo haluškovač? • Kde sehnat brynzu? •
Není typičtějšího slovenského pokrmu, než jsou brynzové halušky. V některých místech České republiky však není brynza běžně k mání. Přitom brynzu nelze, nelze, nelze ničím nahradit. Jak chutnají brynzové halušky? Nenapodobitelně. Brynza – nejlepší suvenýr z výletu na Slovensko.
Halušky s brynzou ze slovenských hor
V dobách společného státu jsme měli „bratom Slovákom“ dost co závidět. Jen namátkou a mimo jiné: Malou Fatru, Roháče, Belianské a Vysoké Tatry, Pieniny, divoké a přitom vodácky splavné řeky, termální prameny na jihu státu. Oštiepok, korbáčiky, parenicu. A především bryndzové halušky, česky brynzové halušky. Pokrm, jenž lze považovat za slovenský národní. Co, národní? Dokonce lze říct, že endemický. Brynzové halušky doslova „stojí“ na slovenské brynze. A ta je, jak uvádějí hodnotitelé, nejlepší na celém světě.
Brynza je produkt z ovčího mléka. Z mléka ovcí, které běhají po těch báječných podhorských loukách a spásají tu omamně vonící trávu.
Co je brynza?
Brynza (z rumunského brânză „sýr“, slovensky bryndza; někdy také brymza, brindza) je měkký, míšený a solený sýr vyráběný z hrudkového ovčího mléka, někdy i kravského či kozího. „Vyrábí se v karpatských zemích: na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině i na Moravě. Konzumují jej také v Rakousku, Bavorsku (Brimsen, Liptauer Käse), v Česku a jinde,“ uvádí shodně česká i slovenská verze Wikipedie.
Traduje se, že slovenská brynza je nejlepší. Proč o tom pochybovat?
- Takže jenom k pravopisu: Tvar „bryndza“ je slovenský. Česky píšeme „brynza“, bez hlásky „d“, i když se nám do výslovnosti někdy vloudí. Brynza na obrázku je slovenský výrobek (notně zdeformovaný z turistického batohu).
Kde v Česku koupit brynzu?
Brynzu v Česku koupíme v sýrařských speciálkách, na farmářských a jiných trzích, někdy také v hypermarketech. Nebývá často a většinou si nemůžeme vybírat. Nejkvalitnější jarní „májová, liptovská“ brynza se v Česku vidí málokdy.
- Osobní zkušenost: Když brynzu vidím v nabídce, beru ji, neváhám.
Brynzové halušky
Ideální je stav, když člověk poprvé ochutná brynzové halušky na Slovensku a když to je po horské túře (podobně jako slovenskou zelňačku, „kapustnicu“).
Když si pak chce brynzové halušky připravit doma, měl by postupovat podle slovenského receptu. Držet se jej, neexperimentovat. Na brynzové halušky jsou totiž zapotřebí jen čtyři ingredience:
- Syrové brambory,
- mouka,
- slanina
- a samozřejmě brynza.
Osobní zkušenost: Oprostěme se od myšlenky, že vyrábíme chlupaté knedlíky. Přistupujme k výrobě halušek jako k úplně neznámému receptu.
Kdo může, ať zvolí tučnější
Ze všeho nejdřív nakrájím a vyškvařím slaninu.
- Když mám slaninu tučnější, nakrájím ji velmi drobně.
- Libovou slaninu krájím na asi centimetrové kousky.
Výběr záleží i na tom, jak tučnou slaninu si můžeme z nejrůznějších důvodů dovolit (kdo může tučnější, tak ta je lepší). Na opraženou horkou slaninu hned vyklopím brynzu. Menší díl slaniny ponechám na závěrečné posypání na talíři.
Strouhání brambor, zkouška trpělivosti
Těsto na halušky se doporučuje v poměru:
- dvě třetiny brambor
- a jedna třetina polohrubé mouky.
Syrové brambory je třeba nastrouhat. Ideální by bylo na struhadle s malými čtvercovými očky. Protože je tato informace získaná pouze ústním podáním, a protože jsem viděla fotky a videa těst na halušky evidentně z těst strouhaných přes malá kapkovitá očka, nechávám tento problém otevřený.
- Osobní zkušenost: Strouhat přes čtvercová očka je dost namáhavé, a protože si při tomto způsobu vždy ostrouhám i klouby pravé ruky, sama strouhám přes kapkovitá očka.
Vmíchám mouku a dám na plotnu velký kastrol s osolenou vodou. Než se začne voda vařit, má těsto „technologickou“ odstávku, aby se lepek z mouky aktivizoval a halušky byly při vaření soudržnější.
Haluškovač výhodou
Skoro každá slovenská domácnost má „přípravek“ k zaváření halušek. Je to cedník s kulatými otvory (kulaté nebo i podlouhlé), skrz které se těsto rozestírá do vody. Pod názvem „cedník na noky“ se u nás běžně koupí v prodejnách domácích potřeb.
Zkušené „slovenské mamičky“ ale dokážou těsto propasírovat i přes struhadlo s velkými oky. Nebo těsto rozetřou na prkénko s rukojetí (lopár) a dlouhým rovným nožem z prkénka „odhazují“ halušky do vody. Tato technika práce je k dohledání na portálu YouTube. Ostatně, ono je vůbec praktické zhlédnout víc tam umístěných videí, která představují výrobu halušek. Pak má člověk jasnou představu.
- Osobní zkušenost: Odhazuji z prkénka (lopáru). Nemám cedník na noky, a jde to rychle.
Halušky plochou vařečkou podeberu zespoda, aby nezůstaly přichyceny ke dnu. Jakmile vyplavou, ještě tři minuty vařím a pak sítem vyberu. Bez proplachování je vkládám do kastrolu se slaninou a brynzou. Zamíchám – je hotovo.
Horké halušky na talíři pak už stačí jen posypat slaninou, mírně polít vypečeným tukem. V restauracích halušky podají posypané třeba naťovou cibulkou nebo „zkrášlené“ petrželkou.
Halušky podle bývalé československé státní normy
Protože někdejší závazné normy platily pro celé Československo (ČSN, československá státní norma), byly brynzové halušky samozřejmě zařazeny do celostátně platného receptáře. Restaurace a hotelové jídelny, zejména v horských a podhorských oblastech by se bez brynzových halušek neobešly. Jet na Slovensko (pracovní cesty, rodinné a přátelské vztahy, turistika), a nedat si brynzové halušky, to by pro české návštěvníky bylo skoro až „svatokrádežné“. V našich končinách se halušky nabízely na Moravě (Beskydsko, Valašsko). V Čechách naopak zcela výjimečně, snad jenom při nějakých „dnech slovenské kuchyně„.
Recept podle ČSN
1960 g brambor, 550 g hrubé mouky, 250 g hladké mouky, 30 g soli, 100 sádla, 600 g brynzy, 300 g slaniny bez kůže.
Příprava: Oškrábané brambory opláchneme, jemně nastrouháme, necháme ustát a část vody odcedíme. Připravené těsto protlačíme do vařící osolené vody přes hrubé struhadlo. Vzniklé knedlíčky lehce promícháme a vaříme asi 8 – 10 minut.
Vařené halušky vyjmeme z vody cedníkem, necháme je okapat a promastíme horkým sádlem.
Při podávání brynzových halušek klademe porce halušek na teplé talíře, posypeme je brynzou a přelijeme slaninou nakrájenou na kostičky, částečně rozškvařenou.
Brynzové strapačky podle Márie Hajkové
Slovo haluška je obecné, vyznačuje jenom tvar knedlíčků, noků. Na halušky existuje víc receptů. S brynzou se připravují halušky bramborové, kterým se také říká „strapačky“. Strapačka je haluška ze syrových brambor. Slovenská autorka kuchařek Maria Hajková včlenila do svého opusu Moučníky (Múčniky) brynzové halušky právě pod názvem Brynzové strapačky.
Recept podle Hajkové
1 kg oloupaných brambor, sůl, 300 g hladké mouky, 100 g uzené slaniny, 30 g sádla, 20 g brynzy.
Příprava: Oloupané syrové brambory jemně nastrouháme, přidáme sůl, mouku a vypracujeme těsto. Do velké nádoby dáme vodu, osolíme a uvedeme k varu. Na prkénko dáme část těsta, nožem oddělujeme malé strapačky (halušky) a vhazujeme do vařící vody. Když vyplavou na povrch, ihned je vyjmeme děrovanou naběračkou, polijeme rozškvařenou slaninou nakrájenou na kostičky a rozpuštěným sádlem, posypeme brynzou a dobře zamícháme. Před podáváním halušky ještě posypeme škvarky ze slaniny.
Ochutnejte slovenské brynzové pirohy a inspirujte se: brynza recepty
Fotografie k receptům na domácí halušky s brynzou (receptar), haluškovač a ovce v Tatrách ilustrační
https://makova-panenka.cz/recepty/brynzove-halusky-pozdrav-ze-slovenska/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/07/halusky-s-brynzou.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2020/07/halusky-s-brynzou-150x150.jpgHlavní jídlaRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAbramborové halušky,bramborové halušky recept,bramborové halušky s brynzou,bryndza,bryndzové halušky,bryndzové halušky recept,bryndzové halušky-slovenský recept,brynza,brynza recepty,brynzové halušky,brynzové halušky originál recept,brynzové halušky recept,cedník na halušky,co je brynza,domácí bramborové halušky,domácí halušky,domácí halušky recept,haluškovník,halušky,halušky originál recept,halušky recept,halušky s bryndzou,halušky s brynzou,halušky s brynzou a slaninou,halušky s brynzou recept,halušky z brambor,halušky z mouky,jak na brynzové halušky,kde koupit brynzu,pravé brynzové halušky,pravé slovenské halušky,recept na domácí halušky,recept na halušky,recept na halušky s brynzou,recept na halušky z mouky,recept na pravé slovenské halušky,recept na strapačky,recept na těsto na halušky,recepty s brynzou,recepty z brambor,recepty z brynzy,síto na halušky,slovenská kuchaně,slovenská specialita,slovenské brynzové halušky,slovenské halušky,slovenské halušky recept,slovenské halušky s brynzou,slovenské strapačky,těsto na halušky,těsto na halušky z moukyBrynzové halušky, recept. • Halušky s brynzou jsou atributem Slovenska. • Kde si nejlépe pochutnat na brynzových haluškách? • Jak si halušky s brynzou připravit doma? • Víte, co je haluškovník nebo haluškovač? • Kde sehnat brynzu? • Není typičtějšího slovenského pokrmu, než jsou brynzové halušky. V některých místech České...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Dobré dopoledne, právě jsem se vrátil po dovolené z okolí Levoče, kde jsme k jídlu střídali halušky a spišské pirohy. V okolí Spišské Nové vsi se brynza před zamícháním z haluškami rozmíchává s mlékem, nebo sladkou či zakysanou smetanou na kašičku podobnou bešamelu za studena nebo i za tepla, kdy se pak brynza lépe rozpustí a nezanechává hrudky. Vyškvařená slanina se dává až na posyp. V penzionu, kde jsme byli ubytováni, používali čistě ovčí brynzu z privátních zdrojů, která má oproti průmyslově vyráběné a pajcované kravským hrudkovým sýrem úplně jinou chuť.
Předem rozmíchaná/rozpuštěná brynza v mléce je jemnější a pro ty, kdo nemají v oblibě někdy výraznou štiplavost brynzy (zejména u té více zralé, je přijatelnější.
Přeji dobrou chuť.
Dobrý den, právě jsem se vrátila z východních strání Javorníků, batoh těžší o kilogram brynzy. A hle, Váš příspěvek, a rovnou k věci!
Velmi jsem doufala, že povídání o brynzových haluškách probudí diskusi, a už se tak stalo.
Váš tip je fajn. Hlavně se hodí pro ty halušky, které se vyrábějí přes haluškovač a jsou pevnější. Halušky z „lopára“ tak soudržné nejsou, takže stačí brynzu rozpustit horkem. A máte pravdu, někomu by mohla vyzrálejší brynza vadit, a ta smetana ostrou chuť srazí. Inu, na téma halušek by se dalo diskutovat. Tak třeba se někdo připojí.
Usmála jsem se Vaší větě, že jste „k jídlu střídali halušky a spišské pirohy“. Tak to bych také dokázala. ;=)
Zdravím a děkuji. M.P.
Pozdravujem Vás. No, dali ste si s tým prácu, mysleli ste na všetko. 🙂
Čo sa slaniny týka, máte pravdu, čím tučnejšia, tým lepšia. Netreba sa báť ani vyúdenej čisto bielej slaniny (neprerastenej), to je tá, z ktorej sa škvarí masť. Tiež na väčšie kocky nakrájať, no nevytopiť ich úplne, ale tak primerane, aby zostalo v nich trochu masti, ktorá sa po rozhryznutí príjemne rozleje. Je to alchýmia. 🙂
A čo sa týka bryndze. Stopercentná bryndza v obchodoch je skutočne menšinový žáner. Niekedy sa natrafí, ale v drvivej väčšine je to mix ovčieho a kravského syra. Čistú bryndzu dostanete skôr v stánkoch, ktoré sa venujú predaju ovčieho syra a výrobkov z nich. Ale ak sa dostanete k väčšiemu množstvu čerstvého ovčieho syra, môžete si bryndzu spraviť doma aj sami a nie je to nič zložité.
Ten väčší kus syra, tak dve až tri kg minimálne, položte na nejaký rošt a ten na misu, tanier, alebo pekáč, ktorý zachytí stekajúcu vodu. Prikryté utierkou alebo niečím vzdušným (aby na to nesadali muchy) to nechajte položené v kuchyni na stole alebo na kredenci tak do 5 dní. Syr obschne. A ak Vám trochu zavonia, to skôr tá stečená voda ako samotný syr. Tú obschnutú kôru jemne orežte, ale aby nič nezostalo suché. Syr nakrájajte na kocky a tie zomeľte v mlynčeku na mäso. Posoľte a zamiešajte. So soľou opatrne a pridávajte podľa chuti. Aby Vás neoklamalo, že ak budete mať namleté veľké množstvo syra, že treba veľké množstvo soli! Pridávajte skutočne len po čajových lyžiciach a začnite jednou! Ak budete mať bryndze viac, porozdávajte, alebo dajte zamraziť. 🙂
Dobrý den, děkuji za Váš příspěvek a za rady ohledně brynzy. Já sama je nevyužiji, protože výchozí „ovčí“ materiál (mléko atd…) je pro mne naprosto nedostupný. Ale mezi čtenáři by se mohl najít někdo, kdo by se do domácí výroby mohl pustit. Ovce se v současné době drží i českých krajích, kde to nebývalo zvykem (ekologický „žací stroj“).
Jinak – s brynzou se dají v kuchyni tvořit malé zázraky. Mám dojem, že v Česku je to surovina značně nedoceněná.
Tedy znovu děkuji a zdravím na Slovensko. M.P.