Bezmasé obložené chlebíčky dle Mistra Vrabce i podle bývalých norem. S křenovým sýrem, eidamem, Nivou i celerovou pomazánkou
Bezmasé obložené chlebíčky nejen pro vegetariány, fotogalerie, recepty, inspirace, osvědčené pomazánky. • Jaké bezmasé obložené chlebíčky připravoval Mistr Vilém Vrabec? • Proč je třeba i při úpravě obložených chlebíčků přemýšlet? • Našlo se ještě něco bezmasého ve starých normách pro studenou kuchyni? • Čím vegetariánské hosty uctí Maková panenka? • Repertoár receptů na pomazánky obložených chlebíčků: Chlebíčky s rajčatovým pěnovým sýrem, s křenovým sýrem a jablkem, s rajčetem. Eidamský chlebíček podle ČSN, obložený chlebíček s Nivou nebo celerovou pomazánkou. •
Bezmasé chlebíčky jsou příjemným osvěžením v každém studeném pohoštění. Rádi po nich sáhnou „všejedi“ nebo lidé s nějakými zdravotními dietami. Velmi je ocení ti, kteří z jakéhokoliv důvodu nejedí maso. A takových v současné době není málo. Bezmasé obložené chlebíčky proto ze všech uvedených důvodů mohou tvořit třetinu až polovinu z nabízené skladby studeného pohoštění.
Nestor československé studené kuchyně Vilém Vrabec
„Sýrové“ chlebíčky Mistra Vrabce
Mistr Vrabec předběhl v názvosloví dobu. Tak jako se dnes v Česku říká cheese jakékoliv náplni koláče typu cheesecake, on také říká „sýr“ surovinám, které jako sýr moc nechápeme: tvarohy, žervé (gervais).
- Tvaroh. Když se v předpisu objeví pokyn „prolisovat“ nebo „protřít“ tvaroh, musíme si uvědomit, že recepty pocházejí ještě z doby, kdy na trh přicházel tvaroh ve své původní podobě: hrudkovitý a bez přidané tekutiny. Proto, je-li ta možnost, je dobré vyrábět ony „sýry“ z farmářského tvarohu, a ten je opravdu nutno protřít sítem, aby byl jemný.
- Žervé (gervais). Nejznámější žervé v současném Česku je Lučina. Pod tímto obchodním názvem se u nás žervé vyrábí a prodává od roku 1981, tedy dávno poté, co Mistr Vrabec své recepty psal. V současné době jsou na trhu i jiné (obvykle zahraniční) čerstvé smetanové sýry. Můžeme směle použít i ty. Jen je třeba hledět, aby nebyly s nějakou příchutí, což by nevratně ovlivnilo konečný výsledek.
Když pročítáme recepty na Mistrovy „sýrové“ chlebíčky, velice rychle pochopíme jeho oblíbenou techniku zdobení: zamáznout okraj chlebíčku, přiložit kolečko něčeho, nové kolečko také napůl zamáznout, šikmo přiložit další napůl zamáznuté kolečko… Takto Vrabec zdobil mnoho různých chlebíčků s pomazánkami, pěnami, paštikami… To proto, aby se chlebíček:
- dobře ukusoval a nemuselo se „zápasit“ s překusováním kolečka tužší zeleniny;
- a také proto, že při tomto způsobu skládání se po zakousnutí nevytlačí pomazánka do stran, jako by se stalo, kdyby obloha na pomazánku tlačila celou plochou;
- šikmo položené kolečko je kratší do pusy.
Chlebíček se ovšem musí začít jíst od správného konce/začátku. To je v rukou toho, kdo chlebíčky rovná na servírovací talíř, plató.
Chlebíčky s rajčatovým pěnovým sýrem (VV)
Rajčatový pěnový sýr je vlastně tvarohová pomazánka s kečupem. Několik praktických postřehů:
- Při podávání samostatně (v misce, na talířku) nevadí, že je sýr málo tuhý – na chlebíčku to už je horší. Když má být sýr použit na chlebíčky, je možná lepší dát místo šlehané smetany malé množství smetany nešlehané, a nebo ještě lépe – smetany zakysané.
- Kečup je vhodný ostřejší, anebo místo něj použít nějakou ostře kořeněnou rajčatovou pastu. Ty se v době éry Mistra Vrabce nepoužívaly, dnes máme výběr.
- Aby se chlebíčky nerozmáčely, je vhodné nejprve krajíčky potřít slabou vrstvou změklého nebo vyšlehaného másla. Bude působit jako impregnace.
- Chlebíčky je třeba podávat čerstvé, nenechat je dlouho stát v teplé místnosti.
Chlebíčky s křenovým sýrem a jablkem (VV)
Lehké a „hravé“ jsou Vrabcovy chlebíčky s efektem ostré pomazánky a svěžího ovoce. Křenový sýr je připraven z žervé. Pozor, instruktážní fotografie ukazuje ne právě vhodné vyskládání řezů jablka. To je právě případ, kdy by se chlebíček obtížněji pojídal. Tenké plátky křehkého navinulého jablka je vhodnější poskládat na chlebíček po jeho šířce. (Mohla jsem ty dva z roztržitosti špatně obložené kusy předělat, ale schválně jsem vyfotila pro názornost).
- Místo křenu lze použít krenex, pomazánka/sýr pak bude méně ostrý (za Vrabce se krenex nevyráběl, ani podomácku).
- Anebo je možno žervé dochutit česnekem, ostatně recept na česnekový sýr je ve Vrabcově kuchařce nad sýrem křenovým – je stejný jako na žervé s křenem.
Chlebíčky s rajčetem (VV)
V receptu na chlebíčky s rajčetem 1089 není uveden druh sýrové pomazánky. Čili zde je prostor k vlastní volbě. Žervé? Tavený sýr? Jak je libo. Rajčata jsou dostupná celoročně, o tom si lidé v době VV mohli jen nechat zdát. Kdo má výhrady k těm zimním skleníkovým hydroponickým, prostě tento druh chlebíčků v zimě vynechá a počká si na sezonu rajčat přirozeně vyrostlých.
Chlebíčky s rajčetem jsou rovněž vyskládány tak, aby se dobře ukusovaly. Určitě by jim neuškodilo, kdyby se mezi oblohu vložila tenká kolečka cibule. Nebo i okurky, a tak. Nejde o přesný recept, ale o inspiraci na druh osvěžujícího, lehkého, bezmasého chlebíčku.
Bezmasé chlebíčky podle ČSN
Bezmasé chlebíčky? Nic mimořádného
Receptury studené kuchyně, ta v současné době skoro zlatem vyvažovaná „kniha příprav“, bezmasými studenými pochoutkami příliš neoplývají.
- Většina sýrových chlebíčků podle ČSN je k nalezení na stránce Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně. Tentokrát recepty pro milovníky sýrů a „vegetáře“
- Bezmasé obložené chlebíčky jsou také na stránce Chlebíčky s pomazánkou. Jednoduché, nápadité, rychlé, levné, zdravé – a v retro stylu
- Repertoár bezmasých chlebíčků podle ČSN může každý hostitel rozšířit tím, že místo předepsané šunky použije velmi tence nakrájený tvrdý sýr. Pak se může pustit do přípravy chlebíčků podle receptu na takovou klasiku jako je chlebíček šunkový, s francouzským salátem a ruským vajíčkem.
Přesto se v knize příprav ještě nějaké ryze bezmasé chlebíčky daly nalézt.
Eidamský chlebíček (ČSN 51010)
Přes svou jednoduchost bude eidamský chlebíček atraktivní, když bude obložen vzdušně, kypře. Kyprosti oblohy se dosáhne tehdy, když bude sýr opravdu „bankovkově“ tence nakrájen. V případě eidamu to není žádný problém, sýr je tuhý a nemaže se na nůž „nářezáku“. Takže stačí se na „ženu za pultem“ usmát, poprosit a vysvětlit ji, že „neprudíte“, ale chcete mít dobré eidamové chlebíčky. Je to vyzkoušeno, funguje to. Tenoulince nakrájený eidam chutná velmi dobře. Hosté opravdu nebudou mít pocit, že pojídají „housku se sýrem“, jak ji znají ze svačinových sáčků.
Obložený chlebíček s Nivou (ČSN 51088)
Žádná pomazánka z Nivy nedosáhne chuti a elegance klasické třené Nivy. Nivu s máslem protírám přes malé ostré kovové sítko. Chce to cvik. Místo abych chlebíček zdobila máslovou růžičkou, raději chlebíček nejdřív potřu velice slabou vrstvou změklého másla. Oproti předpisu zdobím chlebíček kouskem jádra vlašského ořechu a bobulkou bílého hroznového vína. Chlebíčky s Nivou obvykle zmizí velmi rychle, tak je třeba nějak taktně ošetřit, aby se na přítomné vegetariány dostalo.
Tip Makové panenky: Chlebíček s celerovou pomazánkou
Chlebíček s celerovou pomazánkou
Z pro mne naprosto nepochopitelného důvodu se pomazánce ze syrového celeru říkávalo a dodnes říká „falešná humrová“. Nevím proč:
- celer jako humr nechutná,
- ani jako humr nevypadá.
Je to jedna z nejjednodušších pomazánek. A nebudu psát, že je „zdravá“, protože si snad nikdo nemyslí, že by celer měl být nezdravý. Kromě:
- jemně postrouhaného celeru
- do pomazánky přijde majonéza (tedy olej a žloutek, také nic nezdravého),
- citronová šťáva a sůl.
Neuvádím množství, protože je nedokážu určit. Do strouhaného celeru (obvykle oloupu a nastrouhám celou bulvu) přidám tolik základní majonézy, aby celer spojila a pomazánka nebyla drobivá a suchá. Ochutím citronovou šťávou a solí – nic víc nedávám. Pepř, česnek, paprika nebo cibule podle mne vezmou celerové pomazánce chuť. Řez veky zdobím jen chuťově neutrální zeleninou a kouskem citronu.
- Kdo má odpor k majonéze, může celer spojit hustou vysokoprocentní zakysanou smetanou. Jogurt nedoporučuji, má jiné vlastnosti než smetana, vodnatí a sráží se.
- Chlebíčky s celerovou pomazánkou nemohou dlouho ležet na tácu, veka pod nimi vlhne. Pro nenáročnost přípravy se dají v úměrném množství snadno doplňovat během večera.
MMP ( milá maková panenko:-), pár postřehů: falešná humrová se celerové pomazánce říká možná proto, že dříve někreré “ lidové“ recepty uváděly přidat k celeru vařené rybí filé. Další postup byl již totožný. Sice se rovněž nejednalo o nic s humrem, nicméně mělo to rybí nádech a tak možná proto vzdálená přípodoba humra. Nevím, je to jen můj nápad. Ale pokud jde o bezmasé chlebíčky, mám úžasnou vzpomínku: dříve jsem žila v Českých Budějovicích. Nejlevnější a pro nás dokonalé chlebíčky se prodávaly pod názvem “ jarní chlebíčky“. Jednalo se o lehounce zamázlý plátek veky a na něm vyskládané na plátky krájene vejce, opravdu bohatě přelité zálivkou- vedle v misce smíchaná majonéza s kečupem v libovolném, dle chuti, poměru a celé toto zasypané, opět bohatě, na velmi jemno nakrájenou cibulkou. Směs majolky a kečupu měla výslednou pastelově jemně oranžovou barvu, cca lososovou, možné je přidat trochu pepře. Jsou tak jednoduché, že je zvládne i dítě a opravdu výborné. Jediným problémem je konzumace, která prostě není bez upatlaných rukou, protože zálivka po chlebíčku teče :-). Přesto patří k rodinným stálicím, milujeme je. Zajímavé je, že jinde v reublice jsem se s nimi dosud nesetkala, ani známí je neznají. Ale i to může být náhoda. Vyzkoušejte je, stojí za to. Krásné dny prožité ve zdraví a dobrou chuť přeje Alena
Dobrý den, paní Aleno, Vy mi koukáte přes rameno, nebo co? Jak jste vytušila, že právě chystám povídání o celerovém salátu a že tedy přijde řeč i na toho falešného humra?
Ty jarní chlebíčky jsem v knize příprav nenašla. Ze všeho nejblíž by tomu byl chlebíček s rajčaty 51125 (veka, máslo, plátky rajčat, sekaná cibule, majonézová přízdoba), ale rajče není vejce, tak to je něco jiného. (úsměv). Prostě to jsou teď „Vaše“ obložené chlebíčky, a je to. Děkuji za příspěvek, použila jsem část v tom článku o celerovém/humřím salátu. Děkuji za přízeň a zdravím Vás. M. P.
Milá maková panenko, děkuji za odpověď. Dobrou zprávou je, že jsem nyní při návštěvě rodných Budějc zapátrala a zjistila, že jarní chlebíček ještě žije!!! Prodávají ho v prodejně Trefa (doufám, že nepletu název, je to nějaká odnož Jednoty, či co) na sídlišti Vltava a to stále pod stejným názvem a ve stejné podobě! Navíc jsem našla, že jej vyrábějí Vltavotýnské lahůdky (nevím, zda přímo ten v Trefě, nicméně v nabídce jej mají). Našla jsem i nějaké recepty na internetu, ale s původním mají společného jen málo, přispěvatelé v receptech uvádějí česnek a podobně, to již není nic s jarním chlebíčkem. To jen na doplnění. Krásné dny přeje Alena
Milá Maková panenko,
ještě z dob hluboké totality,ale za to chutových zážitků na sto let dopředu(v porovnání s dneškem kdy bych ty chutě co jsou dnes nejraději hned zase zapomněla)jsem v lahůdkách nejen prodávala tzv.Islandský chlebíček,pro mě to bylo jako mana když jsem si jej dávala k svačině…mno marně sháním recept a tak snad mi pomůžeš ty nebo někdo z lidiček co sem chodí pro chutovou inspiraci..na chlebíčku bývala kapka majolky,půl plátku citronu a trošku kaviáru a pomazánka odhaduju že byla z humra nebo z krabích tyčinek světle červené skoro růžové barvy,byla bych velmi štastná kdyby mi někdo pomohl.
zde dávám email: monika_dufkova@yahoo.com
za pomoc předem DĚKUJI
Dobrý den Moniko, odpověděla jsem Vám na uvedený e-mail. MP
Milé dámy Moniko a MP!
Z duše mi hovoří Monika když píše o Islandském chlebíčku potažmo salátu.
Při četbě příspěvku se u mně naplno projevil Pavlovův reflex. Mohl bych Vás poprosit o informace resp. recept? Tahle dobrota mi léta chybí. Můj kamarád pracuje ve výrobně lahůdek a občas mi ho kupoval. S výrobou ale už dávno, nevím proč, přestali a to je podle mně veliká chyba.
Vaření zdar a děkuji!
Dobrý den, pane Bobeši. Posílám přepsanou recepturu na islandský chlebíček. Snad to bude ono.
51111 Islandské, 100 porcí
Váha jednoho chlebíčku 65 g
• Bílá veka 2000 g
• Sardelové máslo 1000 g *
• Matjes 3000 g
• Majonéza 500 g
• Cibule 500 g
Bílou veku nakrájíme šikmým řezem na stejné silné krajíčky, které potřeme sardelovým máslem. Obložíme matjesovými řezy, ozdobíme hvězdičkou majonézy a na slabá kolečka krájenou cibulí.
• Sardelové máslo se připraví ze sardelek (ančovičky) a másla. Bohužel nevím, v jakém poměru, protože (jako na potvoru) mi ve staré knize příprav chybí právě stránka se sardelovým máslem. Jenom vím, že se nepřipravuje ze sardelové pasty, ale z ančoviček (sardelí). Přeji dobré pochutnání. Zdraví M.P.
Zdravím MP!
Děkuji Vám mockrát za odezvu. Myslel jsem, že hlavní suroviny jsou filé a celer. Vyzkouším, uvidím. Našel jsem po mamince kuchařku mistra VV o němž často píšete. Je z r. 1956. Vypadá komletní a řekl bych se jedná o rodinné stříbro. 🙂 Recept na sardelové máslo je tam taky. V případě zájmu pošlu.
Přeji Vám klidné a pohodové dny!!!
I já zdravím, Bobeši, za jeden den podruhé, což je pěkné. Děkuji za nabídku. Mistra Vrabce mám, o sardelovém másle „obecně žádná“. Ale já v těch starých recepturách nechci kombinovat zdroje, víte? Na chlebíček podle „studených norem“ chci sardelové máslo podle „studených norem“. Snad mi rozumíte. Recepty odmítám nerada, a děkuji stejně, jako by jste jej poslal. Vaše přání opětuji. M.P.
Dobrý den.
Sardelové máslo jsem nalezl Normách studené kuchyně (Vydavatelství vnitřního obchodu 1958, recept 0554, s. 76):
„Norma na 10 kg
Máslo čerstvé II, jakost 8.500 g
Sardelová pasta 1.600 g
Do dobře vyšlehaného másla se za stálého šlehání postupně přidává sardelová pasta. Dobře vyšlehané jemné sardelové máslo se používá ihned po vyšlehání. Delšém skladováním máslo ssedá, sráží se a ztrácí svoji lehkou kosistenci. Používá se na onložené chlebíčky a nebo se podává jako doplněk k některým jemným masitým jídlům, na ordobu studených jídel, nebo se podává jako předkrm.“
Ještě je sardelové máslo zmíněno v Normách mléčných nápojů a jídel (Vydavatelství obchodu Praha 1964) v receptu 61107, ale jenom jako odkaz na normu č. 50154.
Tu jsem ale při vší snaze nevypátral.
Rád Vás čtu, děkuji a zdravím
Dobrý den, pane IM, Vy se občas zjevíte jako deus ex machina, uvedete věci do pořádku a zase se tiše stáhnete. No tentokrát mi až hrkla červeň do lící od radosti nad rychlostí Vaší přesné odpovědi.
Tak sardelová pasta byla v sardelovém másle! A já si myslela, že to bylo ze sardelek. (Sama dělám ze sardelek i z pasty, tak vím, že v tom je kvalitativní rozdíl ve prospěch těch ančoviček).
Tak teď doufat, že se k diskusi vrátí její zakladatel pan Bobeš, protože jsem ho docela suverénně mystifikovala. K vyslovení omluvy využívám „Vašeho“ diskusního okénka. Děkuji za další Vaši pomoc a za zachování Vaší přízně. Zdraví M.P.
Dobrý den.
Ale stejně Vám udělám radost. Sardelové máslo se přece muselo používat dávno před érou past. Sandtnerová jeho přípravu nezmiňuje. Nalistoval jsem proto kapacitu nejvyšší a mám potvrzeno:
Jindřich Vaňha: Rybí kuchyně, (nákladem vlastním, rok není uveden, tmavězelená plátěná vazba se zlatou ražbou) kde pod číslem 532 píše:
„Sardelové máslo.
Sardelové filety krátce ve vodě opláchneme, osušíme a jemně utřeme. Přidáme trojnásobné množství másla, dobře promísíme a prolisujeme jemným sítem.“
Je nesporné, že Vaše zkušenost v kvalitativní odlišnosti je tímto potvrzena.
Zdravím diskutéry!
Nečekel jsem že se tak rozjede. Mohu-li se vyjádřit k meritu věci, tak osobně kromě
mistra VV nemám zdroj z něhož bych čerpal informace. Vyjma tohoto báječného blogu či netu vůbec.
VV Studená kuchyně Vydavatelství ROH PRÁCE r.v. 1956
Sardelové máslo č. 731
10 dkg másla
3 dkg prolisovaných sardelí
2 kapky vorčestrové omáčky
Do pěnovitě utřeného másla přidáme sardela, vorčestrovou omáčku a vařečkou dobře promícháma
Mistr asi nechtěl být jako ostatní a proto asi ten vorčestr.