Dušené kopřivy na cibulce s bramborovou roládou a kopřivové polévky silné „jako hrom“

Špenát z kopřiv. Kopřivy dušené na cibulce a kopřivové polévky – recepty. • Proč v Česku říkáme, že jíme špenát, když máme na talíři kopřivy? • Jak se připravují dušené kopřivy? Stejně jako špenát. ;=)) • Báječný „prívarok“ k bramborové roládě s uzeným masem. • Tip: Polévka ze samého plevele, ale ta je! • Máte rádi noky v polévce? Výtečné jsou z kopřiv. •

Naši předkové vařili z kopřiv. Ne snad proto, že obsahují zdraví prospívající látky. Ale protože kopřivy byly zadarmo a jakž takž zaplnily útroby, když byla nouze nejvyšší. My nejíme kopřivy z hladu. Ba právě naopak. Kopřivy jíme z přesycenosti. Z plezíru, řekly by naše prabáby. Inu, je to tak. Ale možná nám jen Matka Příroda ukazuje cestu, kterou bychom se mohli vydat, když by na nás bída přišla. Třeba v podobě civilizačních onemocnění. Pak se hledají i „kopřivové cestičky“, jak z toho ven.

Špenát z kopřiv? Lépe zní kopřivy na cibulce

A jsme zase u toho. To naše matoucí kuchařské vyjadřování… Jako by nestačilo, že:

• pečeme nádivky, kterými se nic nenadívá,
• podáváme mozeček z květáku,
• vaříme rizoto z jahel
• nebo zelí z kedluben.

Zlatým hřebem by mohl být špenát z kopřiv. „A co je jako na tom divného,“ skoro slyším námitku. „Je to jako špenát, ale dělá se to z kopřiv.“

Jenže špenát, špenát není druh vařeného pokrmu, ale zelenina, botanický druh. Když špenát nebyl (stavy nouze, bída, války, hospodářský kolaps),  lidé jej nahrazovali mimo jiné kopřivou. Protože kopřiva se do jídla přidávala odpradávna.

V našich krajích je zvykem nejčastěji špenát dusit na cibulce s česnekem. Ale ani z takovým způsobem uvařených kopřiv nevznikne špenát. Právě tak jako upečením prasečích ocásků nevznikne pečené husí stehno.

Slovákům je hej. Mají prívarok

Správně a výstižně bychom pokrm mohli pojmenovat „kopřivy dušené na způsob špenátu“ nebo „kopřivy à la dušený špenát“. To je dost krkolomné. Slovenština to má lepší, protože má výraz „prívarok“. Pak stačí říct „žihľavový prívarok“ a s žádným špenátem není třeba nikomu plést hlavu.

• Mám návrh: Což se alespoň pro dnešek dohodnout, že také necháme špenát špenátem a k bramborové roládě plněné uzeným masem připravíme „kopřivy na cibulce“. Nebo snad „dušené kopřivy“? 

Kolik kopřiv natrhat? Co nejvíc

Někomu – třeba i mně – stačí projít brankou v plotě zahrady a za deset minut má plnou tašku kopřiv. Asi tolik jich natrhám, když je chci dusit na cibulce na způsob špenátu. Těm, pro něž trhání kopřiv znamená větší výpravu, doporučuji natrhat tolik kopřiv, kolik jsou schopni bezpečně dopravit domů. Nebudou jenom k jednomu obědu, ale poslouží k mnoha účelům.

Na čtyři porce dušených kopřiv natrhám jednu standardně velkou textilní tašku nevykvetlých kopřivových lodyh. Odlamuji jen vrchní části. Spolu s kopřivami natrhám asi 20 kusů nati bršlice kozí nohy (kde jsou kopřivy, roste i bršlice).

Doma byliny přesypu do dřezu. Opláchnu jednou a asi deset minut počkám, abych dala šanci k odchodu všemu živému, co v listech kopřiv nedobrovolně přicestovalo do naší kuchyně. Pak opláchnu znovu, a důkladně. Kdo má dřezovou sprchu, doporučuji její použití.

Nic nevyhazovat, vše se zužitkuje

Z opláchnutých kopřiv odkrojím tuhé stonky. Nevyhazuji je. Později je vyvařím na vlasový elixír, nebo je naložím na hnojivo pro pokojové květiny.

Měkké vršky a odrhnuté listy z tuhých kousků dám do hrnce (4 l). Zaliji asi 500 ml vody, přikryji poklicí a prudce krátce svařím. Hmota rázem změní objem. Scedím, odvar zachytím, nevylévám.

Ručním mixerem (ale volba je podle toho, co kdo má k dispozici a nač je zvyklý), rozmělním na jemné pyré.

A dál jako se špenátem

• Oloupu, nakrájím a na tuku dozlatova osmažím tři cibule. Polovinu odeberu a odložím do pracovní misky. Na zbytek vyklopím rozmixované kopřivy.
• Protože se vařily jen krátce, podliji je trochou odloženého kopřivového vývaru, přiklopím poklicí a na mírném teple dusím, aby cibule i byliny změkly. Podle potřeby vývar dolévám. Hmota bude postupně zase nabývat.
• Když jí je takový objem, jaký chci/potřebuji, nasypu do kopřiv hrst strouhanky. To proto, aby do sebe natáhla stále se oddělující tekutinu a pokrm „svázala“. Dělám to ostatně i u špenátu, květáku a i u jiné zeleniny na cibulce. Naučila jsem jsem se to od naší máti.
• Strouhanku nechám propařit. Jestliže hmota zhoustla příliš, zase trochu zředím kopřivovým odvarem. Obvykle tak spotřebuji všechen, a tak do pokrmu vrátím do vody vyplavené minerální látky („cečko“ vezme za své varem a dušením).
• Nakonec kopřivy ochutím solí, mletým pepřem a třemi čtyřmi prolisovanými stroužky česneku.

Suroviny na bramborové těsto

• 600 g brambor vařených ve slupce
• 200 g hrubé mouky
• 150 g krupičky
• 1 vejce
• sůl

Na náplň

• asi 300 g uzeného masa
• opražená strouhanka
• cibulová nať, pérek, medvědí česnek nebo cibule
• mletý pepř

Den předem uvařené brambory prolisuji (nebo jemně postrouhám). Ve všech předpisech se uvádí, že by to měly být brambory uvařené ve slupce. Souhlasím, ale když se stane, že zbudou brambory, které byly uvařeny bez slupky (a to je konkrétně případ v této fotodokumentaci), těsto se podaří také.

Dvakrát měř (délku knedlíku)

Těsto rozdělím na dva díly. Na moukou posypané pracovní ploše je rozválím na obdélník. U této činnosti je třeba vědět, jak budu následně roládu tepelně upravovat, aby se vešla do hrnce (při vaření v ubrousku) nebo na pařák (parní hrnec). To je také vysvětlení, proč jsem placku bramborového těsta plnila na šířku (místo logičtějšího způsobu po délce).

Podle starého receptu Marie Sandtnerové jsem placku posypala opraženou strouhankou. Zbyla mi po chřestu s máslem.

• Strouhanku do bramborové rolády nedávám pokaždé. Tak nějak nechápu její účel. Kdyby se jednalo o roládu ovocnou, tak neřeknu, strouhanka zachytává šťávu uvolněnou teplem. Ale uvařené uzené maso nic nepustí. Častěji dělám náplň stejně tak, jak je popsáno u receptu na plněné bramborové knedlíky. Takže strouhanka je věcí osobní volby každého.

Na strouhanku přijde zelená vrstva: sekaná cibulová nať, měkké části pórku, medvědí česnek, pažitka – co právě roste a je při ruce. Kdyby nebylo nic, poslouží odložená smažená cibule.

Na kořenící zelenou vrstvu rozložím poloviční množství mletého vařeného uzeného masa. Mírně je opepřím. Nakonec roládu pevně stočím, konce a boční spoj dobře stisknu a hotovou roládu ještě opatrně zformuji, aby byla stejně široká po celé délce. Stejně zpracuji i druhý díl těsta a surovin.

Bramborovou roládu vařím buď ve vodě, ale zabalenou do ubrousku (na obou koncích svázaného). Častěji však roládu vařím v parním hrnci, což je naprosto bezproblémové. Doba varu je 25 minut.

Bramborovou roládu s uzeným masem nakrájím nití a opatrně kladu na talíř, aby se nerozpadla. (Z hrozby rozpadu podezírám tu strouhanku). Přidám dušené kopřivy a pokrm posypu zbylou smaženou cibulkou.

Stejně dobrý by byl i dušený špenát, kedlubny, zelí kyselé, sladké… Jednou za rok jsou dušené kopřivy zajímavou změnou. Snad i zdravou.

Kopřivová bylinná polévka

Suroviny na kopřivovou polévku

• 1 l masového vývaru nebo vody
• asi 1/2 l kopřivových natí
• 2 hrsti čerstvé bršlicové nati
• 4 výhonky křídlatky japonské
• 40 g másla
• 1 velká brambora
• 1 cibule nebo  kousek pórku
• 2 – 3 stroužky česneku nebo hrst česneku medvědího
• sůl, pepř
• 30 g polévkových nudlí
• případně sladká nebo zakysaná smetana

Dámy a páni, tahle polévka, tak to je tedy gól. Skoro z ničeho, a přitom plna chutí, silná, sytící, vyživující... Tak jdeme na to, bude to v „cukuletu“.

1. Na másle osmažím nakrájenou cibuli nebo pórek. Zaliji vývarem nebo jen vodou, když by vývar nebyl. Přidám nakrájenou velkou bramboru a uvařím do téměř měkka.
2. Pak do vývaru nasypu plný půllitr kopřivy, dvě hrsti natě bršlice kozí nohy (dodá chuť kořenové zeleniny), čtyři mladé a ještě měkké výhonky křídlatky japonské (tak deset centimetrů dlouhé). Ano čtete správně, té nenáviděné invazivní křídlatky, která je ve své domovině považována za rostlinu skoro až pochoutkovou. Křídlatka je nakyslá, a tak dodá polévce příjemný „ocásek“.
3. Mám-li doma nějaký čerstvý medvědí česnek, takových deset velkých listů přidám do bylinné společnosti.
4. Krátce prudce svařím.
5. Tyčovým mixerem rozmělním, dochutím třeným česnekem, solí a pepřem.
6. V malém hrnku uvařím polévkové nudle (může být i jiná polévková těstovina). Scedím a propláchnu  horkou vodou.

Kopřivovou bylinnou polévku podávám bez nudlí, ty si z misky každý nabere podle chuti. Vhodné by byly také smažené vaječné vložky (hrášek, „knoflíky“) nebo chlebové krutony. Na stůl přidávám i sladkou nebo zakysanou smetanou, kdo ji má v polévce rád, vezme si sám.

• Tip: „Ostrým hochům“ lze nabídnout tabasko, salsu verde nebo thajskou karí pastu, aby si polévku doladili podle svého. Ke karí pastě se hodí jogurt místo smetany. Je to vyzkoušeno a schváleno k šíření.
• Místo brambory lze polévku zahustit hrstí ovesných vloček, které se vaří hned od počátku s bylinami, a pak se spolu s nimi rozmixují.

Do třetice rychlovka: Uzená polévka s kopřivovými noky

Suroviny na uzenou polévku s noky

• 1,5 l vývaru z uzeného masa
• 1 velká hrst kopřivových lístků
• 1 hrst mladé nati bršlice
• kousek pórku nebo cibulové nati
• 1 vejce nebo 2 bílky
• strouhanka podle potřeby
• muškátový květ, pepř, sůl
• celkem asi 100 uzeného masa

Vývar zbylý po vaření uzeného masa přecedím. Ochutnám, je-li moc slaný, naředím vodou. Z uvařeného masa odeberu asi 100 gramů – nějaké odpadlé kousky třeba.

Bylinky jemně nasekám a vsypu do vývaru. Jakmile se překulí varem, vrchovatou lžíci jich zase odeberu. Nesekám je nadrobno a právě tak část odebraného masa.

Vložím do misky, rozklepnu vajíčko nebo vliji dva zbylé bílky (třeba po výrobě domácí majonézy nebo holandské omáčky), okořením špetkou květu, rozšlehám vidličkou. Přisypu tolik strouhanky nebo krupice, aby vzniklo měkké těstíčko. Ve vroucí polévce namočenou lžičkou vykrajuji nočky a zavařuji je v polévce. Až docela nakonec polévku ochutnám a případně dokořením pepřem. Slaná bývá tak akorát.

Porce uzené polévky sypu zbylým jemně sekaným uzeným masem.

Foto: Špenát a kopřivy v koláži pocházejí ze serveru pixabay.com. Ostatní fotky k článku (receptar).

https://makova-panenka.cz/recepty/dusene-koprivy-na-cibulce-s-bramborovou-roladou-a-koprivove-polevky-silne-jako-hrom/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/05/bramborova-rolada_koprivy_mp.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/05/bramborova-rolada_koprivy_mp-150x150.jpg2018-05-10T21:05:21+02:00receptarHlavní jídlaPoctivé polévkyRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAbramborová roláda s uzeným masem,dušené kopřivy recept,jak vařit z kopřiv,kopřiva použití,kopřiva recepty,kopřivová polévka recept,kopřivová polévka s noky,kopřivový polévka s nudlemi,kopřivový špenát recept,kopřivy,kopřivy a la špenát,kopřivy na cibulce,kopřivy na talíři,kopřivy na způsob špenátu,polévka s kopřivovými noky,recepty z brambor,recepty z kopřiv,špenát z kopřiv,špenát z kopřiv recept,uzená polévka,uzená polévka s kopřivami,žihlavový právarokŠpenát z kopřiv. Kopřivy dušené na cibulce a kopřivové polévky - recepty. • Proč v Česku říkáme, že jíme špenát, když máme na talíři kopřivy? • Jak se připravují dušené kopřivy? Stejně jako špenát. ;=)) • Báječný 'prívarok' k bramborové roládě s uzeným masem. • Tip: Polévka ze samého plevele, ale ta je! • Máte...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA