Svatojanské kvítí. Co musí mít každá žena? Víru v dobrý výsledek!

Svatojanské kvítí, seznam druhů, sběr, využití. • Svatojanské kvítí se říká bylinám, které kvetou na přelomu jara a léta.• Svatojanské kvítí sbírají dívky a ženy o letním slunovratu, v předvečer svátku Jana Křtitele. • V tu dobu mají byliny zesílenou, až čarovnou moc. • Věříte na magickou, čarovnou sílu bylin? • Nevěříte? • No potom se nedivte, že kouzla a čáry nefungují. • Vždyť o tom vyprávějí všechny báje a pověsti… •

Sbíráme svatojanské kvítí

Sbíráme léčivé byliny. Semhle, támhle, a nebo i systematicky. Víme si rady. Poradí nám internet: Google, Wikipedie, umělá inteligence… Ale pomáhají nám ty bylinky? Trochu se obávám, že moc účinné nejsou, že nepomáhají. A já asi vím, proč tomu tak je. Už dopředu se bojím, že při jejich sběru, sušení, skladování i užití opomíjíme jeden důležitý faktor. A to čarování. Čarování, které vždy bylo nedílnou součástí práce babek-kořenářek. Čarování a víra v čarodějnou moc bylin, bez kterých to nejde.

Bez víry v dobrý výsledek to nepůjde

Kdo má k čarování vlohy nebo sklony, bude čarovat při každé práci s bylinkami. Ale i ten, kdo čarovat neumí, může se do toho pustit.

Neříkám, že to půjde vždycky. Jsou ovšem dny (a všeobecně se o nich ví) k čarování s bylinkami doslova předurčené. Takovým časem je například den narození svatého Jana Křtitele (za letního slunovratu). V tu dobu paní a dívky sbírají svatojanské kvítí. Devatero kvítí sbírají, chcete-li. Při tomto sběru je čarování přímo podmínkou úspěšné činnosti. Jedině tak má rostlinný materiál svou čarodějnou sílu.

Okolnosti narození svatého Jana

Jan Křtitel se narodil v čase letního slunovratu, půl roku před Ježíšem. Jeho rodiče, Zachariáš a Alžběta, byli už starší lidé. A nikdy nemohli mít děti. Takže už to, že Alžběta otěhotněla, byl malý zázrak. Zachariášovi se předem zjevil archanděl a oznámil mu (bez ultrazvuku, a bez ptaní), pohlaví očekávaného potomka. Bude to chlapec, kterého pojmenují Jan. To jméno mu dal Bůh.

Když se pak skutečně narodil hoch, chtěli ho lidé pojmenovat po tátovi. Zachariáš však věděl své. „Má jméno Jan“, oznámil rezolutně boží pokyn. A bylo to. Celá událost udělala na lidi velký dojem. Tohle dítě má před sebou nějaký zvláštní osud. Bylo jasné, že Jan nebude obyčejný kluk.
A to se stalo 24. června.

Co je svatojánské kvítí?

Svatojanské kvítí se říká bylinám a květinám sbíraným v předvečer svátku svatého Jana Křtitele (23. června), při tak řečené svatojanské noci. Během ní bylo třeba shromáždit magické devatero, devět druhů bylin z devíti různých míst. Soubor květů měl ochránit před zlem, nemocemi, ale také přinést lásku či plodnost. Tedy vše, po čem ženy touží. Sběr byl totiž ryze dámská záležitost. Pánové jistě pochopí…

• Ale dámy, nezaměňujte, prosím, svatojanskou noc s nocí filipojakubskou. Následky takového omylu by byly fatální. ;=)

A teď k tomu čarování. (Zadáno pro ženy)

Kořeny svatojanské noci sahají hluboko do pohanských časů a pojí se s letním slunovratem (nejdelším dnem v roce), s kultem ohně, vody a plodnosti. Křesťanská kultura přidala svatého Jana Křtitele jako symbol očisty a obnovy.

Sbírání svatojanského kvítí je tradičně spojováno s dívkami a ženami. Hlavně kvůli charakteru magických a milostných rituálů: věštění budoucího ženicha, kouzla lásky nebo ochrana domova.

• Kvítí se sbíralo mlčky, a to těsně po východu slunce nebo o půlnoci, často bosky. Byliny se nesměly po cestě poztrácet a ani s nikým se nesmělo o sběru mluvit. Jinak kouzlo ztratilo moc.
• Na Valašsku děvčata v noci házela věneček z kvítí na strom nebo na vodu. Pokud se zachytil (strom) nebo plul (voda), budou vdavky.
• Na Slovensku se devatero bylin se vkládalo do „čarovné vody“, kterou se pak lidé omývali pro zdraví a krásu.
• V Čechách se tradovalo, že pokud dívka nasbírá kvítí bez mluvení (sic!!!), skutečně se jí zjeví ženich. Dívky proto dávaly devatero kvítí pod polštář, aby ve snu spatřily svého budoucího muže.
• O svatojanské noci se otvírají skály které vydávají poklady. Pozor, ale pouze tomu, kdo je čistého srdce a nebojí se ničeho.
• Svatojanské byliny chránily dům a dobytek. Věšely se nad dveře, do chlévů, nebo se pálily v ohni.
• Lidé na kopcích zapalovali ohně, které měly chránit úrodu a odhánět zlé síly. Popel z ohně se rozhazoval po polích jako ochrana proti krupobití a neúrodě. Oheň také zaháněl zlé síly, čarodějnice a zlé duchy.
• Na svatojanskou noc bylo možno zahlédnout zjevení předků nebo duší zemřelých, kteří chodili po světě, aby si připomněli své hříchy nebo varovali živé.

Svatojanské kvítí (jedna z více variant)

Neexistuje nějaký přesně určený seznam rostlin sbíraných o svatojanské noci. Druhy se mohou lišit v závislosti na regionu.

1. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Protizánětlivá, antidepresivní, hojí rány, podporuje trávení. Použití: zavěšovala se nad dveře či do oken, pálila se jako vykuřovadlo. Třezalka je velmi silná „svatojanská bylina“. Sbírala se ideálně o půlnoci. (Víc v samostatném článku o třezalce).

2. Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla). Proti zánětům, křečím, nespavosti, při trávicích potížích, na rány.

3. Řebříček obecný (Achillea millefolium). Protikrvácivý, uvolňuje křeče, podporuje trávení, vhodný pro ženy. (Víc v samostatném článku o řebříčku).

4. Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum). Desinfekční, proti kašli, uklidňující, podporuje trávení.

5. Sedmikráska chudobka (Bellis perennis). Jemně protizánětlivá, podporuje vykašlávání, čistí krev.

6. Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris). Ženská bylina, harmonizuje menstruaci, posiluje dělohu. „Pláštíček panny Marie„, sbíral se též jako „rosný květ“ (kapky rosy v prohlubni listu měly magickou sílu).

7. Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare). Mírně močopudná, podporuje trávení, slabě uklidňující.

8. Bez černý (květ) (Sambucus nigra). Potopudný při nachlazení, proti kašli, podporuje imunitu. (Víc o bezu).

9. Máta peprná (Mentha piperita). Uvolňuje křeče, podporuje trávení, osvěžuje, mírně tlumí bolest. (Podrobnosti v samostatném článku o účincích máty).

Seznam není rigidní

• Namátkou připomínám ještě jiný seznam svatojanského kvítí, jak byl uveden Českou televizí  v pořadu „Co naše babičky věděly…“: Třezalka, černobýl, kapradí, mateřídouška, heřmánek, máta, divizna, bazalka, libeček, dobromysl, majoránka, úročník, devětsil.
  Vyberte jiné medium (knihu, film, audio pořad), a seznam bude zase jiný. Jde především o to, aby těch bylin bylo devatero. A aby se při sběru dodržela čarodějná pravidla.

Čemu lidová kouzla a čáry věnovaly ozvláštní pozornost, to je kapradí. Kapradí mělo ve svatojanské kolekci výjimečné postavení. Kapradí bylo na svatého Jana čarovné a čarodějné samo o sobě. V tu magickou noc totiž rozkvétalo zlatým květem (botanici, omlouvám se).

Magické „zlaté kapradí“

Podle legend vykvete kapradí o půlnoci na svatého Jana jediným zlatým květem. Ten je viditelný jen „lidem čistého srdce“, a nebo za určitých podmínek (mlčení, samota, odvaha).

Kdo zlatý květ najde, získá schopnost rozumět řeči zvířat, najde poklad, bude mít štěstí, získá imunitu proti zlým silám a věčnou moudrost nebo lásku.

Pozor: Kolem květu číhají démonické bytosti, ďábel nebo bludičky, které brání nalezení.

Asi platí: „Kapradí jako kapradí“

Že by některý druh kapradin v našich zemích kvetl, natož zlatým květem, tak o tom mluví jen báje, pohádky a pověsti. Ve skutečnosti zlatým kapradím tím myšlena symbolická či mytická rostlina. Žádný skutečný druh kapradiny nekvete. Kapradiny nevytvářejí květy, ale výtrusnice na spodní straně listů.

V našich hájích je k nalezení pouze

• 1. Kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Nejčastěji zmiňovaný druh v lidových tradicích. Velká, nápadná kapradina běžná v českých lesích. Má typický „kapraďovitý“ vzhled a hojně se vyskytuje. V tradičních herbářích byla považována za ochrannou rostlinu (i proti červům a střevním parazitům).
• 2. Hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Roste ve světlých lesích a na stráních. Je mohutnější, méně častá, ale také mohla působit dojmem „tajemné rostliny“. V některých krajích ji lidé zaměňovali za kapraď samce.
• 3. Papratka samičí (Athyrium filix-femina). Jemnější vzhled, často rostoucí poblíž kapradě samce. Méně symbolicky využívaná, ale mohla být zahrnuta do „svatojanského kapradí“.

Jak naložit s nasbíraným kvítím?

• Byliny trhané na svatého Jana měly prý mnohonásobně silnější léčivé účinky. Proto je sběračky většinou usušily.
• Sušené kvítí se uschovávalo po celý rok, někdy jako součást domácí lékárničky.
• Svatojanské kvítí se také někdy ukládalo za trám, věšelo se nad dveře, do oken či na půdu. Mělo chránit celé obydlí a chlévy dobytka před zlými duchy, bouřkami, požáry a nemocemi.
• V některých regionech se sušené byliny přidávaly do kadidel nebo se z nich pálením vytvářel očistný dým, třeba při nemoci nebo neštěstí v domě.
• Někdy se svatojanské kvítí přímo házelo do ohně. Buď jako oběť, nebo jako očistný prvek.

Symbol lásky a tajemství

Motiv svatojanského kvítí a obecně svatojanské noci je silně zakořeněn v umění: V literatuře, malířství, v hudbě, divadle a ve folklóru. Přesahuje čistě botanickou či magickou rovinu a stává se symbolickým vyjádřením lásky, tajemství a přírody.

Svatojanská noc (noc z 23. na 24. června) patří v české i evropské lidové tradici k nejmagičtějším nocím roku, podobně jako zimní slunovrat nebo noc filipojakubská.

https://makova-panenka.cz/pestovani/svatojanske-kviti-co-musi-mit-kazda-zena-viru-v-dobry-vysledek/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2025/06/nature-3194001_1280-1024x682.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2025/06/nature-3194001_1280-150x150.jpg2025-06-14T21:44:00+02:00receptarBylinkyPĚSTITELSTVÍ - MŮJ KONÍČEKbylinky a jejich účinky,bylinky a jejich využití,bylinky na svatého jana,bylinky pro všechny,bylinky svatojánské noci,devatero bylin svatojánská noc,devatero kvítí,devatero kvítí složení,devatero kvítí svatojánská noc,magické bylinky,svatojánské bylinky,svatojánské byliny,svatojánské tradiceSvatojanské kvítí, seznam druhů, sběr, využití. • Svatojanské kvítí se říká bylinám, které kvetou na přelomu jara a léta.• Svatojanské kvítí sbírají dívky a ženy o letním slunovratu, v předvečer svátku Jana Křtitele. • V tu dobu mají byliny zesílenou, až čarovnou moc. • Věříte na magickou, čarovnou sílu...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA