Co přinést na grilovací party? Vlastní pečivo, které se hodí k masu. Inspirace ve Francii nebo Itálii: bageta, ciabatta a focaccia

Domácí pečivo vhodné na grilovací party, recepty, triky. • „Chleby-nechleby“ vhodné ke grilovanému masu. • Není veka jako veka. • Proč se trápit italským názvoslovím? • Aby se kynuté pečivo pokaždé povedlo. • Pečeme na jistotu. •  Když těsto zaděláváme vodou. • Tajemství kynutého těsta. • 

Jak se revanšovat, když přijímáme pozvání na grilovací party, ale sami negrilujeme? Zajistíme chutné pečivo vhodné na přikousnutí ke grilovanému masu, anebo k odlehčení chutí. Při troše cviku se kynuté „party pečivo“ může stát naší devízou.

Třeba si vysloužíme indiánské jméno Ten- Kdo-Peče-Skvělé-PartyPečivo. Dovednost se hodí i tehdy, když zapomeneme koupit dostatek pečiva na víkend a obchod je daleko či má zavřeno.

My k vám, vy k nám. Ale ne s prázdnou…

Je nepsanou slušností pozvání na grilovací, chcete-li barbecue party opětovat. Je to pochopitelné, ona taková „grilovačka“ dá starání, práci, ale také to není pro hostitele nic levného. Obligátní lahev přinese každý, s tím se tak nějak počítá. Právě tak jako s recipročním pozváním, až bude některý z hostí sám grilovat.

Jenže co když přijmeme pozvání na grilovací sešlost, ale nemáme se jak revanšovat, protože sami nic podobného nepořádáme? Můžeme například hostitelům oznámit, aby: „pustili z hlavy starost o pečivo, že se o ně postaráme.“ 

Aby tato věta mohla být vyslovena pevným hlasem, musí být podpořena jistotou, vlastně Jistotou (!), že se domácí pečivo povede. Tu jistotu nedodá nic jiného, než cvik, rutina. Jedině tak nám naši blízcí dají indiánské jméno Ten- Kdo-Peče-Skvělé-PartyPečivo.

Banketky by nestačily?

„Banketky by na grilovačku nestačily?“ zeptáte se možná, protože s pečením houstiček, rohlíčků a žemliček už máte dobrou zkušenost. Ne, nestačily. Ke grilovanému masu to chce něco jiného.

Banketové pečivo, žemle, vdolky, housky a podobně se peče z těsta zadělávaného mlékem, s přídavkem tuku a vejce. Pečivo je pak měkké, vláčné, ale trochu „buchtovité“. Hodí se ke specialitám studené kuchyně – k salátům (viz třeba pravý vlašský salát), zdobeným vejcím, k rosolům. Anebo k přesnídávkovým polévkám.

Ke grilovanému kořeněnému masu raději zakousneme něco podstatnějšího,  ale klidně i pikantnějšího, než je mléčné pečivo. Něco, co bude chuťově  ladit s masem, zeleninou, barbecue omáčkami, dipy.

Zahraniční recepty: Stačí inspirace

Bohatým zdrojem inspirace, ale také receptur a tvarování, jsou zahraniční kuchyně – francouzská se svými bagetami a venkovským chlebem, italská s ciabattami a focacciami… Když jsem procházela různé recepty, nemohla jsem si nevšimnout společných rysů.

Základní suroviny:

1. mouka (± 500 g),
2. kvasnice,
3. sůl,
4. voda (± 300 ml),
5. malé množství tuku (± 5 polévkových lžic). 

Kořenící přísady:

1. kmín (nebo jiné koření),
2. semínka,
3. cibulka,
4. olivy,
5. sušená rajčata,
6. feferonky.

Recepty se rozcházejí v technologickém popisu zpracování surovin. Protože, a to se nestydím prohlásit, mám s kynutým těstem bohaté zkušenosti, bez ohledu na popisy rituálů těsto vždy důkladně propracuji hnětačem. Podle klasických zásad: aby bylo hladké, lesklé a s lupnutím se oddělovalo od stěn hnětací nádoby. Výsledek je vždy takový, jaký má u kynutého těsta být: porézní, kyprý, pevný.

Veka se nejlíp krájí, houska má styl

Tvarově se nijak „neodvazuji“, ustálila jsem se na vekách, nanejvýš pletýnkách.

1. Veky se dobře porcují na plátky a docela nic nevadí, když se upečou různě „šišaté“. Úhledně nakrájené plátky pak jen nejsou stejně velké, což k zakusování nevadí.
2. Housky jsou pro strávníky svůdné.

Výrobek pak ovšem nemůže nést zahraniční název. Ale ono to má své výhody: Říkejte ciabatta svému výtvoru zhotovenému podle italského receptu na ciabattu – a hned se najde deset dobrých kamarádů, kteří budou tvrdit, že „ciabatta se dělá jinak“. Nazvěte svůj pekařský výrobek veka s olivami a sušenými rajčaty a kamarádky se budou předhánět: „Mňááám, podobně chutnaly v Itálii ty jejich čabáty, dáš mi receptík?“

Veka s olivami a sušenými rajčaty

Veka s olivami, suroviny

• 500 g hladké mouky
• 21 g čerstvého droždí (to je půl tradiční české kostky)
• 300 ml vlažné vody
• 5 polévkových lžic oleje (podle vlastní volby)
• 1 čajová lžička soli
• 1/4 čajové lžičky cukru (= „špetka“)
• 10 nebo víc g zelených oliv
• 3 – 4 kusy naložených sušených rajčat
• Olej na potření plechu

Každé kynuté těsto se musí propracovat

Mouku v míse promíchám se solí. Vytvořím dolíček, vliji do něj trochu z odměřeného množství vlažné vody, rozdrobím droždí, přidám špetku cukru (první potrava pro kvasnice, aby se „chytily“) a nechám vzejít kvásek.

• Do zbylé vody odměřím pět lžic oleje. V italských receptech se doporučuje olivový nebo dokonce extra panenský olivový olej. Dávám ovšem slunečnicový, na jehož chuť jsme zvyklí. Je to ale volba každého, svou „práci“ v těstě odvedou všechny oleje stejně, jen jinak chutnají.
• Vodu přilévám do těsta a hnětačem hnětu tak, jak je u kynutého těsta obvyklé. Uvedené množství potřebuje asi 12 až 15 minut k dokonalému propracování (přístrojem, ručně by to byla delší doba). A to je tajemství každého kynutého těsta.
• Nakonec přidám nakrájené olivy a sušená rajčata. Vpracuji do těsta a přikryté je nechám asi 45 minut kynout.

Na pomoučeném vále vytvaruji menší veky, uložím na olejem potřený plech, nechám ještě osm deset minut kynout. Mezitím rozpálím troubu na 220 °Celsia. Vykynuté veky kuchyňskými nůžkami několikrát nastřihnu a vložím do trouby. Peču, dokud nejsou zlaté.

Varianta: Veka kořeněná

• 500 g hladké mouky
• 21 g čerstvého droždí (to je půl tradiční české kostky)
• 300 ml vlažné vody
• 5 polévkových lžic oleje (podle vlastní volby)
• 1 čajová lžička soli
• 2 polévkové lžíce čerstvé nebo 1 polévkový lžíce sušené pažitky
• 1 čajová lžička drceného kmínu
• špetka cukru
• podle volby 2 nebo 3 feferonky pro barvu.

Postup práce je stejný. V případě kořeněné veky na obrázku jsem ale použila jiného způsobu ukládání na plech:

1. Těsto jsem vyklopila na pracovní desku lehce potřenou olejem.
2. Také ruce jsem si olejem potřela.
3. Těsto jsem rozdělila na dvě části a v tom mastném prostředí – ale už bez další přidané mouky – jsem snadno vytvarovala dvě veky,
4. které jsem pak na rovněž lehce pomazaném plechu dotvarovala na celou délku.
5. I takto zpracované veky před pečením nastřihnu.

Třetí variantou téhož receptu je veka cibulová. Rozpis surovin a pracovní postup jsou podrobně uvedeny v článku Ruské, pražské a Henri vejce. Vejce Kasino a vaječný žabák. K tomu cibulová veka

Veky a housky semínkové

Semínková veka, suroviny

• 200 g žitné mouky
• 300 g mouky pšeničné celozrnné
• 100 g mouky pšeničné hladké
• 1 čajová lžička soli
• 350 ml vlažné vody
• 5 lžic oleje
• 1 čajová lžička 8% octu
• 21 g pekařských kvasnic (1/2 balíčku)
• 100 g loupané slunečnice
• 4 polévkové lžíce lněných semínek do těsta
• Semínka na posypání (lněná, sezamová, dýňová…)
• 1 vejce na pomazání

Mouku promísím se solí, 2/3 slunečnicových semínek, se lněným semínkem. Vytvořím důlek, naliji trochu vlažné vody, rozdrobím droždí a dám špetku cukru. Olej a ocet smíchám se zbytkem vody. Tu pomalu přilévám do mouky a pilně těsto hnětu.

Žitná a celozrnná mouka mají jiné vlastnosti, a tak se těsto bude jevit trochu nesourodé, lepkavé. V čase kynutí (asi 45 minut) se však stane homogenní.

Z vykynutého těsta tvaruji veky nebo housky. Pracuje se s ním hůř, než s těstem pšeničným, ale dá se to zvládnout. Potřu rozšlehaným vejcem a posypu zbylou slunečnicí a třeba i jinými semínky, které máme rádi  – a které mám v zásobě. Vejce je přilepí k povrchu, tak semínka po upečení neopadávají. Peču dozlatova v troubě předehřáté na  220 °Celsia.

Celozrnné pečivo…

… je na grilovací party také vhodné. Víc tipů a receptů je k nalezení v samostatném článku Domácí celozrnné housky a rohlíky jako od pekaře. Chutnají skvěle a přijdou na pár korun

Foto: Ciabatta je ze serveru pixabay.com. ostatní fotky k článku (receptar)

https://makova-panenka.cz/rady/co-prinest-na-grilovaci-party-vlastni-pecivo-ktere-se-hodi-k-masu-inspirace-ve-francii-nebo-italii-bageta-ciabatta-a-focaccia/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/07/party_chleby_titul_mp.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/07/party_chleby_titul_mp-150x150.jpg2018-08-01T11:54:31+02:00receptarMOUDRÉ RADY MAKOVICEchleba na grilování,chlebové placky,chleby,ciabatta,ciabatta recept,cibulová veka,co přinést na gril party,co přinést na grilovačku,domácí bagety domácí bageta recepty výborná,domácí chleba,domácí chleba recept,domácí ciabatta,domácí pečivo,domácí veka,fokača recept,grilování,grilování recepty,jak udělat dobrou veku,kořeněná veka,pečení chleba,pečivo k masu,pečivo na grilovačku,pečivo na párty,pravá italská ciabatta recept,recept na chleba,recept na domácí chleba,recept na domácí chlebíčkovou veku,recepty na grilování,veka jako ciabatta,veka k masu,veka recept,veka s olivami,veka se semínky,veka se sušenými rajčaty,veka z celozrnné mouky,veka z žitné moukyDomácí pečivo vhodné na grilovací party, recepty, triky. • 'Chleby-nechleby' vhodné ke grilovanému masu. • Není veka jako veka. • Proč se trápit italským názvoslovím? • Aby se kynuté pečivo pokaždé povedlo. • Pečeme na jistotu. •  Když těsto zaděláváme vodou. • Tajemství kynutého těsta. •  Jak se revanšovat, když přijímáme pozvání na grilovací party, ale sami negrilujeme? Zajistíme...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA