Přírodní mleté řízky s bramborovými pusinkami aneb Vaření z hlubin spíže a mrazáku
Mleté řízky s bramborovými pusinkami, vaření ze zásob. • Vaření ze zásob nemusí jen z konzerv. • Oběd z hlubin spíže a mrazáku. • Jak se postavit čelem k výpadku zásobování (z vlastních i objektivních důvodů). • Tip na kuchařskou improvizaci. • I v kuchyni přeje štěstí připraveným. •
Někdy to prostě nejde – skočit si řezníkovi, k zelináři pro čerstvé suroviny. „Dost věcí se změní,“ prorokovali odborníci při pandemii COVID-19. Domácí vaření je v porovnání s jinými oblastmi života věc méně podstatná, leč ne nepodstatná. Naučili jsme se „myslet na zadní kolečka,“ jak říkaly a chovaly se naše babičky.
Když se vaří ze zásob
Někdy člověk musí „vyžít“ ze zásob. Důvody, proč nemá kuchařka čerstvé potraviny, mohou být různé: nechce nebo nemůže jít na nákup, právě dlí s rodinou někde na chatě či na chalupě, z nějakého důvodu zkolabovalo zásobování, a tak podobně.
Česká kuchyně stojí na bramborách
Taková situace u nás nastala jednou takhle zjara. Nebyly brambory. Nejen u nás ve sklepě. Nebyly nikde. Ono v tu dobu náhle nebylo v celé republice víc, a daleko potřebnějších věcí. Však na jaro 2020 budeme všichni dlouho vzpomínat.
Ne, vůbec nehrozilo, že by naše malá domácnost trpěla hlady. Jen jsme neměli brambory. Že jsme se, stejně jako u vás, neplánovaně scházeli všichni u rodinného stolu celý den, celý den se také vařilo. Bez brambor je těžké vaření:
- na knedlíky moc nejsme,
- těstoviny a rýže se našim rychle přejedí…
- Pohanka, bulgur, jáhly a kuskus jim stačí jednou za tři měsíce, a byl konec kvartálu…
„Bramborová kaše, to je spása naše…“
Ve spíži mívám vždy sušenou bramborovou kaši. Současné kaše nejsou nijak „hrozné“. Když se zalijí mlékem a dá se do nich máslo, zdají se mi jako nouzovka dobré. Většinou je ovšem zpracuji do těsta na anglické rohlíky či na zpevnění bramborového těsta, když začne řídnout pod rukama.
Tentokrát jsem po sušené bramborové kaši sáhla, abych z ní připravila bramborové pusinky. Měly být přiloženy k hlavnímu jídlu vytvořenému „z hlubin mrazáku“: k dušeným mletým řízkům se zeleninou (podle toho, jaký balíček ruka nejdřív vyšmátrá).
Dušené mleté řízky, zelené fazolky, bramborové pusinky
Kaše musí vychladnout
Nejdřív jsem vytvořila kaši z jednoho balíčku sušeného přípravku. Do ještě horké hmoty jsem zamíchala dva plátky másla, dvě lžíce polohrubé mouky a dala vychladnout.
Rozpis surovin snad ani netřeba
V mrazáku jsem ulovila 330 g vepřové plece. „Pro tři lidi víc než dost,“ mám radost, že jsem nebyla líná a balíček s masem si řádně popsala.
Povolené maso jsem v sekáčku rozmělnila na jemnou fáši. Kdybych použila mlýnek, semlela bych vepřovou plec alespoň dvakrát, aby bylo maso kompaktní a nerozpadalo se. Nebude v něm totiž žádné vejce ani strouhanka. Při sekání jsem do masa přidala:
- půl lžičky soli,
- hrubě mletý barevný pepř,
- dvě lžíce bramborového škrobu
- a jednu polévkovou lžíci worcesterské omáčky.
Osmažit jen rychle a prudce
V pánvi jsem rozehřála lžíci sádla. Rukama namočenýma ve studené vodě jsem tvarovala ploché „řízky“ a hned je vkládala do rozpáleného sádla. Zprudka jsem je opekla z obou stran a vyjmula ze sádla.
Řízky budou dokončeny v omáčce
Na rozpálený tuk jsem nasypala nakrájenou cibuli. Když začala červenat, přisypala jsem jednu polévkovou lžíci polohrubé mouky a za stálého míchání upražila středně tmavou jíšku. Zalila jsem půl litrem horké vody a rozvařila. Poctivě jsem seškrabovala i částečky přichycené na bocích pánve.
Do vzniklé omáčky jsem vložila masové placičky. Přiklopila jsem poklicí a teplotu plotýnky stáhla na minimum.
Zelená zelenina dobře vypadá
V mrazáku jsem na první nahmátnutí našla sáček zelených fazolových lusků. Bývala by se také hodila:
- růžičková kapusta,
- brokolice
- nebo houby.
Odstřihla jsem rovně spoj na užší straně sáčku od kupovaných fazolí. Zeleninu jsem na sypala do misky a sáček vypláchla.
Než vyhodíme sáček od zeleniny…
Do studené bramborové kaše jsem vmíchala jedno syrové vejce. Hmotou jsem naplnila ten vymytý sáček od zeleniny, odstřihla kousek růžku. Plech na pečení jsem vyložila papírem, pomastila olejem. Tím sáčkem od zeleniny jsem na plech vymačkala „kroucánky“, pusinky. Proč stále zdůrazňuji „sáček od zeleniny“? Protože tyto sáčky jsou opravdu pevné a nestane se (jako u jiných „igeliťáků“), že pytlík pukne a všechna stříkaná náplň se vyvalí. Když vykoná službu, vyhodím jej.
- Kdo má cukrářský sáček, použije samozřejmě ten. Ale když člověk improvizuje třeba na chalupě, je dobré znát „fintu“ s pytlíkem od mražené zeleniny.
- Pusinky z kaše vložím do trouby předehřáté na 220 °Celsia. Předehřívání má v tomto případě technologické opodstatnění: pusinky se rychle zpevní na povrchu a nebudou se roztékat, jak by se mohlo stát při postupném zahřívání trouby.
A je hotovo
Zatímco se pusinky pečou, vsypu už povolenou zeleninu do omáčky s masem. Provařím a dochutím: sůl, barevný pepř, kapku worčesteru. Kdyby byla omáčka příliš hustá, mírně zředím horkou vodou.
Pusinky už voní z trouby, může se podávat. Nikoho nenapadne, že byl vytvořen pokrm podle plánu „KZSM – krátkodobé zásoby spíž-mrazák“ a že jediná čerstvá surovina je mladá hořčice, kterou v předjaří pěstuji místo řeřichy. Hořčice vzchází stejně rychle, semena jsou levnější než semena řeřichy, a krom toho jí mám v zásobách vždycky dost.
- Chtěla jsem říct, že mít doma rozumné KZSM není na škodu.
Napsat komentář